Heroine

Po většinu západní historie byly ženy diskriminovány v prakticky všech oblastech veřejného a soukromého života. Po staletí například platily aristotelovské představy o ženě coby nedokonalé a deformované verzi muže. S počátkem feministického hnutí se však ženy tvrdě postavily proti hluboce zakořeněným nerovnostem a předsudkům – a za jejich vymýcení řada z nich bojuje dodnes. Znáte dějiny ženského hnutí v Evropě a Spojených státech amerických? Otestujte svoje znalosti v kvízu webu Heroine.cz.

Případ systematického sexuálního násilí, který ve Francii i zbytku světa nemá obdoby, je u konce. Gisèle Pélicot se dnes u soudu ve francouzském Avignonu dočkala spravedlnosti. Její manžel Dominique Pélicot, který ji bezvládnou nechával znásilňovat padesáti jinými muži, od něj odešel s nejvyšším možným trestem. O tom, co nás šokující případ naučil a proč si jméno odvážné Francouzky budeme pamatovat ještě dlouho po jeho skončení, píše v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.

Blíží se smutné výročí tragické masové střelby, kdy útočník po dvojnásobné vraždě v Klánovickém lese připravil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy o život čtrnáct lidí a další těžce zranil. Těžce zraněná a traumatizovaná byla a je i celá komunita kolem fakulty, kterou do té doby její studenti považovali za bezpečný přístav. Jak se dnes fakultě daří? O tom se pro Heroine.cz rozepsala děkanka Eva Lehečková.

Po téměř dvaceti letech na manažerských pozicích v korporátech se Alena Burešová rozhodla změnit směr a vrhla se do světa podnikání. Dnes jako majitelka franšízy Partners Banky v Rakovníku přináší klientům komplexní finanční službu. V rozhovoru mluví o své profesní cestě, začátcích v byznysu, rodině i o tom, jak to všechno dohromady funguje.

Slyšeli jste už slovo „mikrofeminismus“? Pokud ano, nejspíš jste na sociální síti TikTok, kde se tento trend v poslední rozšířil. Pokud ne, nevadí. Mikrofeminismus je zjednodušeně řečeno způsob, jakým se dnešní ženy (zejména) v korporátním a obecně pracovním prostředí snaží vymanit z každodenních stereotypů spojených s genderem. Se svými drobnými gesty se pak svěřují na sociálních sítích, aby v boji za větší rovnoprávnost inspirovaly i ostatní.

Nikomu nic nevnucuje, neradí, nic na individuální úrovni nezatracuje. Přesto je esej Virginie Despentes Teorie King Konga, která po letech nyní konečně vychází i v češtině, mnohými označovaná za radikální. Odzbrojujícím způsobem pojmenovává společenské mechanismy, které udržují ženy ve světě v podřízené roli prostřednictvím takzvané ženskosti. Co je vlastně ženskost? A proč bychom se neměli pořád omlouvat?

Co ještě narychlo koupit kolegyni, přátelům nebo členům rodiny? Pokud dotyční rádi čtou, je po starostech. Knihkupectví jsou hlavně teď před Vánoci plná zajímavých titulů, novinek i prověřené klasiky. V přeplněných regálech ale není snadné se vyznat, spoustu zajímavých titulů navíc vydávají i malá nakladatelství, která se jen těžko probojovávají na pozice určené v knihkupectvích komerčním trhákům. A tak jsme požádali zajímavé Češky o jejich knižní tipy. A své tipy přináší i redakce Heroine, třeba vás také inspirujeme.

Planeta si neporadí sama, pokud ji budeme stále zatěžovat a ničit. Své o tom ví jednadvacetiletá studentka a influencerka Rozárie Haškovcová, která prostřednictvím svého instagramového účtu @shluk.bunek učí, že boj za zelenější svět nemusí být nuda a frustrace. A to ani ve chvíli, kdy se spoléháte na vědecké studie a ověřená data. Podívejte se na video medailonek ženy, která získala titul Moje Heroine - a ukazuje nám, že o zdraví planety se můžeme (a musíme) zasloužit všichni.

V mnoha rodinách je to každý rok o Vánocích stejné. Představujeme si, že letos se nenecháme rozhodit, budeme nad věcí, s nikým se nepohádáme a užijeme si pohodu. Jenže pak dorazíme do domu rodičů a zjistíme, že stačí nevinná poznámka nebo jemné popíchnutí, a z dospělých lidí se obratem znovu stávají nasupení a vzteklí teenageři. Případně se před našima očima u tchyně a tchána promění znovu v dítě náš partner nebo partnerka. Proč se to děje? A jak to důstojně zvládnout?

Dospělí mívají tendenci na dnešní české děti nahlížet jako na lenochy, kteří si bez mobilu nespočítají ani prsty na rukou. Mezinárodní šetření přitom dokazují, že čeští žáci strčí do kapsy své vrstevníky z mnoha zemí světa. Přitom se ale paradoxně matematiky bojí a vůbec ji nemají rády. Měli bychom to řešit? A je možné s tím něco dělat?

Ačkoliv mi za rok a kousek bude čtyřicet, spoustu základních věcí se teprve učím. Například dávat sebe na první místo. Zní to jako klišé, které jsme slyšely milionkrát – pravidlo kyslíkové masky (nasadit ji nejdřív sobě, až pak pomáhat ostatním), když se nebudeš mít ráda, jak tě pak mají mít rádi ostatní, a tak dále. Jako mnohé univerzální poučky má ale i tento přístup v sobě kousek pravdy a já už začínám mít celkem dost životních zkušeností na to, abych to konečně začala chápat.

Můžeme si v Česku dovolit jen tak prošustrovat vědecký potenciál poloviny populace? Na tuto otázku nejspíš většina z nás odpoví zamítavě. Podle nově zveřejněné zprávy Akademie věd to ale vypadá, že nám na udržení kroku se zahraničním výzkumným pokrokem zase tolik nezáleží. České vědkyně totiž podle ní mají nejhorší postavení v celé Evropské unii. O tom, proč zdaleka neplatí stereotyp, že ty šikovné se bez problému prosadí samy, píše v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.

Současný systém nadaným dětem a jejich rodičům spíš nepomáhá. Školy nadání u dětí nepoznají a nebo na ně nehledí. Nadaných lidí je přitom v populaci asi dvacet procent a mimořádně nadaných zhruba dvě procenta. To není tak málo, aby se jejich potřeby mohly přehlížet. Nejde jen o obrovský potenciál, který takto v nadaných dětech ztrácíme jako společnost, ale i o jejich obyčejnou životní spokojenost. „Pokud jste v nevstřícném prostředí, tak to může mít dopady na váš zdravotní stav,“ říká Jana Ustohalová, která je matkou čtyř mimořádně nadaných dětí. Společně s psycholožkou Šárkou Portešovou se zamýšlejí nad tím, jak nadaným dětem v českých školách pomoct.

Dvě třetiny českých rodičů aspoň občas používají jako výchovnou metodu bití svých dětí. Fyzické tresty přitom páchají nenapravitelné škody ve vztazích mezi rodiči a dětmi, ale mají dopad na celou společnost. Protože bití děti prokazatelně traumatizuje, a to hluboko do dospělosti. Jak a proč přestala bít své děti novinářka Deníku N Jana Ustohalová, píše v textu pro Heroine.cz.

Některým ženám musejí lékaři odoperovat dělohu kvůli rakovině, jiným kvůli myomům a s nimi spojeným silným krvácením a bolestem. A některé dokonce při porodu. Řada z nich má následně obavy, že se bez ní budou cítit méně ženské a méně přitažlivé. A mnohé se s následky hysterektomie vyrovnávají léta. O tom, jak náročné může být rozhodování o odstranění dělohy, i když už děti třeba neplánujete, píše v osobním příběhum novinářka slovenského Denníku N Vitalia Bella.

Nadané a mimořádně nadané děti mají velký potenciál. Často se s ním ovšem kloubí vysoká citlivost. Zejména střední školy a gymnázia, která by je měla rozvíjet, ovšem kladou důraz hlavně na výkon. Podle přední české expertky na vzdělávání nadaných Kateřiny Emer tím vytvářejí toxickou atmosféru stresu, která nic pozitivního nepřináší.

Má víc, než jen jednu tvář: Pro svoji výhodnou polohu přímo v srdci historické Prahy, design a skvělé služby je místem, kam se rádi uchýlí turisté i ti, kteří přijeli pracovně. Díky geniu loci Malé Strany a odkazu Jana Nerudy se ale nepochybně zavděčí i tuzemským návštěvám.

Nikolka z moravského Šternberku se narodila se vzácným onemocněním postihujícím její pohybový systém. Drahnou dobu si přála, aby mohla stejně jako její sourozenci chodit do školky. A být tak s ostatními dětmi. Po dlouhém čekání podala rodině pomocnou ruku místní organizace Ecce Homo, a dívce se tak splnil sen. Právě dětské skupiny této organizace ukazují nevídanou otevřenost k dětem se specifickými potřebami.

Vánoce jsou tu za dva týdny. Děti jsou nedočkavé, dospělí fungují na nejvyšších obrátkách. Pokud ještě přemýšlíte, čím na poslední chvíli potěšit svoje potomky, neteře a synovce nebo děti kamarádů, zkuste zapřemýšlet o deskové hře. Učí děti respektovat pravidla a pomáhají jim zvládat frustraci. A i letos na pultech českých obchodů přistály desítky novinek, které stojí za vyzkoušení. Vybrali jsme pro vás hned několik favoritů.

Týden u jednoho rodiče, týden u druhého – co by se mohlo pokazit? Střídavá péče se ale občas podobá minovému poli, ve kterém se dospělí i děti snaží hlavně přežít, a to bez ohledu na původní dobré úmysly. Ještě o něco náročnější to může být nyní před vánočními svátky. Jak ale říkají rodinní terapeuti: je potřeba si uvědomit, že končí partnerství, ale ne rodičovství.

Už tři roky se expertní skupiny najaté ministerstvem školství snaží dát dohromady novou verzi Rámcového vzdělávacího programu. Učit by se podle něj měly všechny školy nejpozději od roku 2027/2028. Na dokončení dokumentu zbývají poslední dva týdny a nejen od učitelů sílí hlasy, že celá reforma není připravená a měla by se odložit.

Před třemi lety byl v českých kinech dokument Eriky Hníkové Každá minuta života, který dával divákům možnost nahlédnout do života jedné neobyčejné rodiny. Hanuliakovi ze Žiliny vychovávali svého tehdy předškolního syna Miška podle takzvané kamevédy a intenzivní rodičovství dovedli do maxima. Jak se Miškovi a jeho rodině daří dnes?

Návrh senátora Zdeňka Hraby kriminalizovat bezdomovectví je příklad líbivé politiky tvrdé ruky proti lidem, kteří se ocitli ve spodních patrech společenské hierarchie. Politiky, za kterou by se kdysi nestyděl Miroslav Sládek nebo dnes Tomio Okamura, ale která jako by se stala přijatelnou, jakmile ji nepředkládá ukřičený hochštapler, ale kultivovaně vystupující bojovník za řád a pohodlí většiny, píše v komentáři pro Heroine.cz Antonín Handl.

Pořád ještě tápete, co pořídit k Vánocům svým nejbližším? Nejlepší dárek znamená pro každého něco jiného, a právě proto je výběr někdy tak těžký. Koupit (nebo ještě lépe sami uplést) všem vlněné ponožky je jedna možnost (ostatně ponožek není nikdy dost!), ale pro ty z vás, kteří chtějí být přeci jen kreativnější, přinášíme i letos tipy na dárky, které jsou super, udržitelné a hlavně… české.

Vanesa je pětiletá holčička, která už brzy nastoupí do první třídy. Do té doby ale ještě zažije spoustu dobrodružství: oslaví Vánoce, jde na křtiny, k zápisu do školy, navštíví městské koupaliště. Její příhody sepsala autorka Eva Danišová, aby malým Romům usnadnila přechod do školy. Vznikla tak unikátní dvojjazyčná kniha (nejen) pro romské děti od čtyř let.

O těhotenství se mluví jako o nejkrásnějším období v životě ženy. Mnoho nastávajících matek ale právě v tomto období prožívá úzkosti, deprese, psychické propady a bohužel jen málo z nich vyhledá odbornou pomoc. To stejné platí i o období po narození dítěte. Poporodní depresí trpí až patnáct procent novopečených matek. Jak poznat, že už jde o psychický problém? A kde hledat pomoc?

Jmenuje se Marta a je jí něco přes třicet. Žije s partnerem a pravidelně si berou jeho děti z předchozího vztahu. Jedno ví Marta jistě: svoje vlastní děti nechce. Zahýbe s tímto jejím rozhodnutím nějak pouť do Santiaga de Compostela, kam se bez předchozí přípravy vydává? Na to odpovídá nová kniha Petry Soukupové, která vychází už tento týden. Nejen o ní mluví jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek současnosti v rozhovoru pro Heroine.cz.

Ukázka z knihy Marta děti nechce od Petry Soukupové, která vychází 6. prosince 2024.

Jak souvisejí myši s rozvodem? Na první pohled vůbec nijak – nová dětská knížka s neobvyklým názvem Pohlaďouško mezi nimi ale nachází překvapivé pojítko. Pohádkový příběh z dílny dua Dva tátové, známého především díky jejich úspěšnému instagramovému profilu, dokáže malé školáky a školačky pobavit, zároveň jim ale pomáhá pochopit téma rozpadu rodiny.

Mají malý obchod ve městě, „vedlejšák“ na mateřské dovolené nebo úspěšně řídí několik zaměstnanců a zaměstnankyň. Způsobů a podob, jakými ženy v Česku podnikají, je přehršel. Skoro stejné množství jako potíží, kterým u toho musejí čelit. Co všechno se musí změnit, abychom mohly podnikat svobodně, sebevědomě a především úspěšně? Přečtěte si analýzu z aktuální tištěné Heroine.

„Odešla královna, ale zůstává její odkaz – důvěra, láska, intimita a odhodlání rozbíjet předsudky,“ píše koreanistka Nina Špitálníková ve vzpomínce na Vendulu Hradilovou, známou jako Edna, pro Heroine.cz. Edna, která se více než dvanáct let věnovala umění japonské bondáže shibari, byla klíčovou osobností v šíření povědomí o této fascinující kultuře v Česku a v boji proti zakořeněným stereotypům. Zemřela 16. listopadu 2024 ve věku 39 let.

Když plánujeme Vánoce, často máme vizi jako z reklamy. Chceme mít dokonale uklizený domov, světýlka v oknech, adventní věnec, postupně napečené cukroví a krásné dárky pro rodinu a přátele. Často ale zapomínáme na to, že vše budeme muset realizovat za plného pracovního a rodinného vytížení. A pak místo předvánoční pohody přichází stres, nervozita a přetížení. Jak tomu předejít a jak si advent užít více v klidu, radí psycholožka Eliška Kodyšová.

Roman Göttlicher se při práci často setkává s rodiči a dalšími učiteli. Věří, že všichni vlastně chtějí to samé – aby se toho žáci hodně naučili, aby toho na konci školní docházky věděli co nejvíc a pokud možno si s tím uměli poradit v životě. Problém ale nastává, když je třeba si říci, jak toho dosáhnout, píše v komentáři pro Heroine.cz.

Figuríny pro výuku první pomoci nemají prsa. Ne, nejde o žádnou pubertální fixaci: absence ňader při nácviku je totiž skutečný a vědecky prokázaný problém. Oblastí, kde se na ženy myslí tak málo, že je to může stát zdraví a život, je ale víc. O tom, že v éře vědeckého boomu stále žijeme v mužské bublině, píše v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.

S předvánočním obdobím jsou neodmyslitelně spjaté adventní trhy. Udělat si před Vánoci čas alespoň na krátkou zastávku na horký nápoj a popovídání si s přáteli právě na trzích nebo na slavnostní rozsvícení stromečku je už v podstatě trvalou součástí českého koloritu. Pražské adventní trhy se navíc tradičně umisťují v čele mezinárodních žebříčků. Největší zájem je každoročně o trhy na Staroměstském náměstí, velkou návštěvnost ale mají i o něco menší trhy, třeba ty na Václavském náměstí, náměstí Míru nebo na Jiřího z Poděbrad. Co když ale po letech tradice zatoužíte i po trzích méně klasických? Přinášíme vám tipy na pět nejen pražských vánočních trhů, které mohou být ke staroměstské klasice zábavnou alternativou.

Potrat je jedním ze témat, na které má řada lidí svůj vlastní názor, i když se jich vlastně netýká. Tam, kde jako společnost nemáme jasný pohled na to, jestli je potrat nemorální, nebo jestli je naopak výsadním právem každé ženy, navíc máme alespoň vyhraněnou představu o tom, jak žena po potratu vypadá: je smutná, kajícná a o interrupci raději nemluví. Jaké je ale podstoupit potrat doopravdy? Mluvili jsme se čtyřmi ženami, které interrupci zažily – a chtějí se o ní otevřeně bavit.

Nadané a přemýšlivé děti často trpí nepochopením okolí – učitelů, spolužáků, někdy i příbuzných. Pražská psycholožka Andrea Štefáčková jako dítě a dospívající sama zažila, jaké to je, když se někdo vymyká: „Je potřeba říct, že nadané dívky to často mívají ještě těžší než kluci. Klukům se leccos odpustí, ale od dívek se očekává určitý typ chování – poslušné, soustředěné,“ říká v rozhovoru pro web Heroine.cz.

Ženy často nezapadají do stereotypních představ o lidech bez domova. Ženské bezdomovectví je nenápadné, to ale také znamená, že je přehlížené. Na ulici se přitom celospolečenské genderové nerovnosti ještě vyostřují. Prohlédněte si fotografie žen bez domova, které do reportáže v tištěné Heroine fotila fotografka Jana Plavec.

Dokument Prezidentka režiséra Marka Šulíka mapuje působení Zuzany Čaputové v prezidentské funkci, včetně politických milníků. V druhém plánu skrze osobnější linku nasvěcuje otázky morálky, lidské integrity a důstojnosti. Ty mají na rozdíl od politických zvratů neomezenou životnost a v době plné dezinformací, kulturních válek a osobních útoků relevanci daleko za hranicemi Slovenska.

Na půl roku u sebe ubytovali čtyřicet lidí, kteří neměli kam jít. Vychovali celkem jedenáct dětí. Marie Hučková s manželem Enricem žijí ve Varnsdorfu a jejich domek samou láskou praská ve švech. Neokázalé hrdinství a dobrá srdce romských manželů zaujaly i filmaře a Hučkovi se stali hrdiny dokumentu Dajori, který zaznamenal velký úspěch na letošním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

Od strachu, zda budou na vysvědčení jedničky, dvojky nebo trojky, zákonodárci uleví nejen prvňákům, ale i budoucím druhákům. V prvních dvou ročníccíh základních škol se totiž bude od podzimu 2027 povinně hodnotit slovně. Nyní tento způsob vysvědčení využívá jen minimum škol. Jak se tedy připravit na situaci, že starší dítě přinese z páté třídy papír plný čísel, mladší prvňačka zase list popsaný tím, co jí ve škole jde a kde by měla přidat? V čem jsou výhody slovního hodnocení? V čem nevýhody? A jak ho tlumočit třeba babičkám, které volají a ptají se „tak co?“

Třetina rodičů by si pro svoje dítě přála všeobecné střední vzdělání. Pokud by nemuseli taktizovat a míst by bylo dost, tento počet by pak podle průzkumů stoupl až na polovinu. Momentálně se ale na všeobecné obory vejde jen 18 procent deváťáků. I proto vznikají lycea, jen za loňský rok přibylo v ČR třicet tříd. Co od nich čekat? A v čem se liší od středních škol?

Nízká porodnost patří mezi velké bolesti řady vyspělých států. Podle statistik Eurostatu se v roce 2022 v Evropské unii narodilo 3,88 milionu dětí – pod čtyři miliony toto číslo kleslo poprvé od roku 1960. Populační problém samozřejmě zdaleka neřeší jen Evropa, s rekordně nízkou mírou porodnosti se potýkají země napříč regiony. Patří mezi ně třeba Japonsko, jehož krajně pravicový politik minulý týden přišel se vskutku originálním řešením: provádět hysterektomie, tedy odstranění dělohy, povinně všem ženám po třicítce.

Málokdo zažil v životě tolik změn jako česko-kanadská vědkyně a podnikatelka Barbara Paldus. Vyvinula technologie pro měření uhlíkové stopy, vrhla se na vakcíny a léky proti rakovině a nyní uzdravuje lidi pomocí výzkumu kůže a mikrobiomu. Chce měnit svět k lepšímu. „Kdybych měla kouzelnou hůlku a mohla změnit jednu věc, zakázala bych všechny sociální sítě, aby spolu lidé museli zase osobně komunikovat," říká v rozhovoru pro Heroine.cz. Proměnám se bude věnovat i na sobotní konferenci TEDxPrague, kde jako host vystoupí.

Veronika zabila člověka a skončila ve vězení. Strávila tam osm let. Během té doby se zbavila závislosti na drogách a promyslela si, co dál. Nechtěla zase skončit na ulici a živit se krádežemi, už jen kvůli dvěma synům, kteří na ni venku čekali. Postavila se na vlastní nohy a má ještě dvě přání: osobně se omluvit pozůstalým po oběti a zařídit hrob mámě.

Nabízíme další díl newsletteru, který pro slovenský Denník N píše Jana Shemesh. Věnuje se situaci žen v Íránu, reformnímu návrhu v Nigérii, nárůstu misogynie po zvolení Donalda Trumpa, průkopnici osvěty o menopauze Marie Claire Haver a dokumentu o Marthě Stewart.

Vánoční svátky jsou skvělou marketingovou příležitostí pro výrobce téměř čehokoliv. Stále oblíbenější jsou v posledních letech tematické adventní kalendáře. Už dávno nejde jen o ty čokoládové, kterými jsme si čekání na Štědrý den zkracovali v dětství. V nabídce jsou nyní balíčky s kávou, alkoholem, ponožkami a v neposlední řadě i s kosmetikou. Na letošní nabídku se zblízka podívala make-up artistka Asya Meytuv. Jaké beauty adventní kalendáře a balíčky se podle ní vyplatí? A jak vybrat ten správný pro vás, vaše kamarádky, sestry nebo maminky?

Když se v 90. letech do českého vzdělávacího systému zaváděla víceletá gymnázia, bylo to zejména s ohledem na nadané a mimořádně nadané děti. Těm měla umožnit rozvoj jejich talentu. Podle zkušeností nadaných dětí i zpráv České školní inspekce ale přesně toto většina z nich nedělá.

„Když sedá stíhací pilot do stíhačky, nepotřebuje být v zenu,“ říká Julie Dobrovolná. Co stíhací pilot naopak potřebuje, je dokázat se po prožitém stresu zklidnit. Stejně jako my všichni. Česká vědkyně, lékařka Julie Dobrovolná, stres zkoumá, umí ho měřit a dokáže o něm velmi zasvěceně mluvit. Na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, v rámci Inspiračního fóra, jsme si povídali o tom, co dělá stres s našimi těly a psychikou a kde se vzala představa, že se stresem máme bojovat.

Dnes je Světový den prevence týrání a zneužívání dětí. A zároveň se dnes nejspíš ukáže, jestli se jako společnost posuneme vpřed, pryč od postoje, že bít děti v rámci výchovy je normální. V Poslanecké sněmovně prochází druhým čtením návrh novely zákona občanského zákoníku, který chce ustanovit nepřijatelnost fyzických trestů.

Začalo to fascinací fotografií – zachycením místa, jeho nálady, pocitu. Vyvrcholilo to láskou k architektuře, designu a prostorům „mezi“ budovami. Spoustu let působila architektka a urbanistka Petra Marko v londýnském ateliéru, kde spolu s manželem velebili veřejný prostor s důrazem na udržitelnost. Svůj um nakonec převezla zpět do rodné země. Jako nová ředitelka Metropolitního institutu Bratislavy chce pracovat na citlivé proměně města a zapojit do ní i její obyvatele.

Navzdory snahám o genderovou rovnost se ženy stále potýkají s předsudky hlavně v pracovním prostředí, kde jsou v menšině. Mužské ego často vede k přesvědčení, že muži jsou v podnikání schopnější, což nemá opodstatnění, říká Ondřej Kozel, COO společnosti Fingood. Fingood prostřednictvím své crowdfundingové platformy pomáhá podnikatelům a podnikatelkám dosáhnout na potřebné finance.

Být matkou se ve společnosti vnímá jako smysl života každé ženy. Dobrovolná bezdětnost naopak jako projev nedospělosti nebo sobectví. Fotografka Diana Karklin, žijící střídavě v Německu, Rusku a Španělsku, ve své nedávno vydané knize Undo Motherhood ukazuje odvrácenou stranu mateřství. V různých koutech světa našla překvapivě podobné příběhy žen, které by si znovu nevybraly, že se stanou matkami. A i když své děti milují, mateřství je pro ně past nebo příčina depresí. Karklin v rozhovoru pro Heroine.cz vysvětluje, co příběhy nešťastných matek vypovídají o současné společnosti.

Na vráskách není nic špatného. Na takzvaných známkách stárnutí také ne. Nikdo netvrdí, že musíme vypadat stále mladě. Ale někdy je příjemné se opečovat, věnovat pozornost pleti, hýčkat obličej a užít si chvíle sebepéče. Vyzkoušely jsme v redakci produkty, které nám v tom můžou pomoct.

Podle slovenské prokuratury měla být prostřednictvím manipulace myslí zodpovědná za střelbu na školách, ve skutečnosti odhalila mechanismy vlivné proruské sekty. Reportérka Kristina Ciroková se ale případem zlomit nenechala. „Stíhání založené na konspiračních teoriích zapadá do toho, co se teď na Slovensku děje,“ podotýká v rozhovoru pro web Heroine.cz novinářka, která vystoupí na nedělním Koncertu pro budoucnost v Praze. Prohrávají západní společnosti boj proti dezinformacím a extremismu? A s čím se musejí vypořádat ženy, které se vydají cestou investigativní žurnalistiky?

Jedna z velkých tuzemských kauz, sexuální násilí páchané psychiatrem Janem Cimickým, se přiblížila ke svému závěru. Soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 Petr Novák vynesl rozsudek, v němž shledal známého lékaře vinným z vydírání a znásilnění. A vyměřil mu výši trestu: pět let nepodmíněně. Soudce také konstatoval, že Cimický zneužil svého postavení lékaře. Celkem se měl dopustit třiceti devíti případů sexuálního násilí, přičemž ten nejstarší případ sahá až do roku 1979. Rozsudek není pravomocný, Cimický se odvolal. K soudu však ani dnes nepřišel.

Vyrostla na pražském Smíchově, dnes žije mezi Prahou a americkým Los Angeles. Jana Fabiánová je výraznou postavou české i americké hudební a divadelní scény, již deset let je hlasující členkou hudebních cen Grammy. Před třemi lety prolomila ticho a veřejně promluvila o sexuálním napadení v ordinaci psychiatra Jana Cimického. Jaké bylo vyrůstat jako dcera slavné zpěvačky Nadi Urbánkové? Proč se rozhodla po dvaceti letech Cimickému postavit? A jak vypadaly měsíce, které následovaly? V souvislosti s pátečním vynesením rozsudku nad Janem Cimickým rozhovor mimořádně odemykáme.

Donald Trump se brzy znovu stane americkým prezidentem – a řada jeho příznivců teď nechává volný průchod svojí frustraci. Výsledkem je neuvěřitelné množství nenávisti a čisté misogynie na online platformách. Část amerických žen navíc po vzoru Jižní Koreje hodlá v nastalé atmosféře na vztahy s muži zcela rezignovat. Co se to teď v čerstvě republikánsky červených Spojených státech vlastně děje? Komentář Gabriely Knížkové.

Přijímací zkoušky na střední školy a jejich podoba jsou každoročním tématem diskusí nejen mezi uchazeči a jejich rodiči, ale také mezi odborníky. Žáci si stěžují, že jsou úlohy příliš těžké, a hodně žádané školy zase potřebují jemnější nástroj pro rozlišení mezi uchazeči. Jakékoliv změny se ale budou prosazovat ztuha.

Neuhnuly, i když na ně režim vyvíjel nátlak. Dělaly a hlásaly to, co jim připadalo správné, a to za cenu komunistické represe a mnohdy také nebezpečí nejen pro ně samotné, ale i pro jejich rodiny. Na rozdíl od mužů jako Václav Havel, Jaroslav Hutka, Jan Patočka či Petr Pithart o nich ale řada lidí dodnes téměř nic neví. Řeč je o ženách, které se před sametovou revolucí pohybovaly v disentu. Co všechno o disidentkách víte? Otestujte svoje znalosti v kvízu, který jsme pro vás na webu Heroine.cz připravili v souvislosti s oslavami 17. listopadu.