Lidé a Země

Miluješ stylové a praktické batohy, které se hodí do města, do školy nebo na víkendové výlety? Pak se zapoj do soutěže Lidé a Země a vyhraj batoh Nitro Urban Classic Night Sky. Jeden z šesti může být tvůj!

Oficiálně se jmenuje Váté písky u Bzence, ale jedinečnému biotopu, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz, neřekne většina lidí jinak než Moravská Sahara. Území je chráněné jako národní přírodní památka, a pokud si budete chtít na chvíli připadat jako na poušti, pak se sem rozhodně vydejte.

Pás Sahelu pod pouští Saharou má daleko k romantickým představám o zapomenutém koutku světa. Je to neskonale rozpálené a vyprahlé místo – přesto i tady žijí lidé a dokázali se přizpůsobit neuvěřitelně nehostinnému klimatu.

Od začátku února se na území hlavního města objevilo už několik mláďat zajíců. Ve městech je ovšem vysoká pravděpodobnost, že je najde pes, kočka, straka nebo člověk, který netuší, jak se správně zachovat. Pražská zvířecí záchranka proto vydala doporučení, co dělat, když zvíře objevíme.

Vádí Kelt je nádherná oáza vodopádů a tyčících se skal. Leží hluboko v údolí Západního břehu Jordánu, kousek od města Jericho. Velké horko v létě a bleskové povodně v zimě ale znemožňují podnikat túry v každém ročním období.

Ročně přilákal na 200 tisíc návštěvníků, letos se čekala dokonce rekordní účast. Populární sakurový festival u hory Fudži se ale nakonec konat nebude. Japonské město Fudži Jošida se rozhodlo svátek zrušit kvůli obavám z nadměrného počtu turistů, zejména z jejich nevhodného chování.

Kontrasty, města bez davů i divoká příroda. Užijte si jízdu po ikonické Highway 1 zalité zimním sluncem i výlety od oceánu až do zasněžených hor. Kalifornie, Oregon i Washington vám v zimních měsících odhalí svou klidnější, ale o to půvabnější tvář.

Mughalská říše nepatří k osnovám českých škol, nepatří ani k minulosti, kterou se Indie či Pákistán chlubí. Přesto její památky uchvacují návštěvníky celého světa už několik staletí.

Mughalská říše v sobě spojila dvě úžasné tradice Asie, z jejích památek už ale zůstaly jen ty největší monumenty. Hledání vzpomínek na ni se mimo jejich zdi stává často nesplnitelnou výzvou. O to ale zajímavější.

Není tak známý jako jeho populární soused, přesto stojí Labský vodopád za návštěvu. A to zejména v zimě, kdy se k němu nehrnou davy turistů. Můžete k němu podniknout výšlap na běžkách nebo sněžnicích, a nasát tak skvělou atmosféru té pravé zimní turistiky.

Právě vyšlo únorové číslo Lidé a Země. A my se rozhodli, že vám ho představíme trochu netradičně – pomocí kvízu. Nebojte se, některé otázky jsou možná trochu záludnější, ale na většinu budete odpověď určitě znát.

Od návštěvy nejhustěji zalidněné země světa jsme si mnoho neslibovali. Očekávali jsme chudobu, chaos a špínu. A oprávněně. Všechny tyto věci jsme během našeho průjezdu Bangladéšem zažili naplno, ale překvapilo nás, jaký zážitek to nakonec byl.

Jednoho dne turista vystoupí z letadla v Perthu, nejodlehlejším velkém městě světa, a má před sebou celý nerozkrojený západoaustralský dort. Pokud se předem připravil, všechny třešničky na jeho bílo-rudé polevě stihne ochutnat.

Z klimatizované kanceláře do neprůstřelné vesty: jak se mění svět očima ženy, která vyměnila korporátní kariéru za pomoc v těch nejnebezpečnějších zónách světa?

Říká se, že pizzu vynalezli Italové, proslavily Spojené státy a nejvíce na odbyt jde nyní, možná překvapivě, v Norsku. Pizza, která právě 9. února slaví svůj mezinárodní den, ale původně vypadala úplně jinak, než jak ji známe v současnosti.

Jsme v srdci Sumatry, uprostřed nekonečných plantáží palmy olejné, několik hodin cesty od města Dharmasraya. Prašná cesta se klikatí monotónní krajinou a s každým dalším výmolem je náš cíl blíž. Jsme téměř v euforii. Dnes se máme setkat s tajemným kmenem Kubu!

Před šesti lety založil pohřební službu, která mění pohled na loučení se zesnulými. Kromě rituálů v obřadních síních je pořádá v lese, na louce nebo na moři. S pozůstalými společně píše smuteční řeč, sází stromy či vypouští balonky se vzkazy. Vytváří lesní hřbitovy a hledá nové, laskavější způsoby, jak se rozloučit. Jak se připravit na smrt? Proč se nechat pohřbít v lese? A měly by se pohřbů účastnit i děti?

„Skrze ženu přišel na svět hřích. Žena je hřích. Žena provozuje své kejkle s ďáblem, protože ten se zjevuje v mužské podobě.“ Těmito slovy začíná film Kladivo na čarodějnice. Rozhodl jsem se vydat proti proudu času po stopách muže, který tomu bezmezně věřil a nechával zapalovat hranice, aby ohněm očistil svět od hříchu. Jmenoval se Jindřich František Boblig z Edelstadtu.

Cestovatel, fotograf a autor knih Pavel Svoboda patří k nejzkušenějším českým dobrodruhům. Procestoval svět od Himalájí po Jižní Ameriku a v rozhovoru pro sérii Exoti sdílí, co ho cestování naučilo – o lidech, přírodě i samotném sobě. Mluvíme o extrémních podmínkách, které formují charakter, o respektu k místním kulturám, ale i o tom, proč dnes přemýšlí, kam a jak vůbec cestovat, aby to mělo smysl.

Kdysi se jednalo spíše o kuriózní viktoriánské sídlo, které by s velkou pravděpodobností dnes už neexistovalo. Vše ale změnilo období 2. světové války, kdy se v Bletchley Parku v Milton Keynesu v Anglii sešli jedni z nejlepších matematiků a vědců tehdejší doby. Co bylo jejich úkolem? Prolomit šifrovací kódy nacistického Německa. O tom, co se za zdmi bývalého panství odehrávalo, však nesměl dlouhá desetiletí nikdo promluvit.

Představte si tisíce a tisíce kilometrů lesů… Sibiř se rozprostírá na neuvěřitelné rozloze třinácti milionů kilometrů čtverečních. Příroda tady je panensky krásná, surová a divoká, ale lidé tu mají srdce na dlani.

Od 2. února si za prohlídku legendární římské Fontány di Trevi musíte zaplatit. Město očekává, že za vstupné ve výši dvě eura (zhruba 49 korun) vybere ročně okolo 6,5 milionu eur (zhruba 158 milionů korun), které použije na údržbu památky. Přinášíme praktické rady, kde koupit vstupenku, kudy se k fontáně dostat nebo co hrozí za nedodržení pravidel.

Do téhle země jedeme – za stromem. Jmenuje se Boswellia sacra a roste jen na jihu Ománu v provincii Dafár. Není to ledajaký strom, je to strom voňavý. Už starověké chrámy byly provoněné jeho pryskyřicí a byla prý i jedním z darů tří králů malému Ježíškovi. Tajemná vůně, co nás ovane už v letištní hale, je vůně kadidla.

Donald Coleman Bailey pracoval jako stavební inženýr na britském ministerstvu války, kde v roce 1940 předložil svým nadřízeným návrh na nový typ mostů. Ty byly během 2. světové války hned ozkoušeny a podle mnohých v ní sehrály naprosto zásadní roli. Mosty, jejichž konstrukce je po Baileym pojmenována, se dostaly i do Česka. A několik se jich dochovalo dodnes.

Pro hlavní město Polska je listopad měsícem oslav a ve Varšavě opravdu stojí za to. Až se přesytíte útulných kaváren a melancholických zákoutí v centru, vyrazte na průzkum okolí.

Somalilandská kuchyně se pohybuje na pomezí tří prostředí, která diktují jeho chutě. A také jsou tu dva velké gurmetské národy v okolí, které se musely do jeho vůní podepsat: Etiopie, největší soused, má na region obrovský vliv stejně jako o něco vzdálenější Jemen. Na čem si tedy pochutnat v neexistujícím státě?

Přestože má tato země vlastní vládu, měnu i armádu, na mapě světa úředně neexistuje. Žádný stát na světě ani OSN ji totiž zatím neuznal. Zároveň však Somaliland patří k nejbezpečnějším oblastem jinak neklidného Afrického rohu. Zatímco sousední Somálsko sužují konflikty a nepokoje, tento „neexistující“ stát si vybudoval relativně funkční správu a právní řád.

Patříte-li k milovníkům historie spojené s duchovním odkazem, rozhodně nevynechte návštěvu kláštera v jihočeském Milevsku. Nejenže patří k nejstarším klášterům v jižních Čechách, ale právě zde se také teprve před pěti lety našel relikviář s hřebem, o němž se předpokládá, že pochází přímo z kříže Ježíše Krista.

Vábeni ranním sluncem na východě ukrajujeme kilometr za kilometrem na trase Praha–Hortobágy. Železniční násep lemuje jemně zvlněnou silnici a společně s ní tvoří asi tříkilometrovou hráz mezi dvěma jezery Tisza-tó. Za chvíli duní pod koly auta most a jeho železná konstrukce rámuje výhled na řeku Tisu, která se jako líný hnědavý plaz sune kamsi na jihozápad. A pak už silnice číslo 33 míří rovně k obzoru a vede nás přímo do ptačího království.

Jihovýchodní Asie láká stále více cestovatelů. Mnozí využívají služeb cestovních agentur, ale nemalé množství se jich do tohoto půvabného regionu vydává také na vlastní pěst. Cestování je tu poměrně snadné a s trochou plánování stihnete objevit nemalý kus světa. Přesto je třeba dát si pozor na několik věcí, které vám můžou cestu znepříjemnit, a to zejména po zdravotní stránce. Přinášíme proto deset tipů, co si přibalit do batohu, aby byla cesta co nejbezpečnější.

Tržnice bývají místem příležitostí popovídat si s místními, ochutnat autentické regionální pokrmy a najít zajímavé suvenýry. V Latinské Americe se tam ovšem můžete také nechat očistit od negativních energií, dát si vyložit budoucnost nebo přičarovat cokoli, po čem vaše srdce touží. Vítejte na mercados de brujería – čarodějnických trzích.

V loňském roce se vydal na cesty rekordní počet turistů. Podle údajů zveřejněných Světovou organizací cestovního ruchu UN Tourism (United Nations World Tourism Organization) vycestovalo do zahraničí v roce 2025 přibližně 1,52 miliardy lidí. Výsledky mimo jiné ukazují zájem cestovatelů o méně tradiční destinace, mezi něž patří například Afrika.

Chce-li se mladý Balijec či Balijka jednou vdát, musí předtím podstoupit poměrně drastický zákrok. Zbroušení zubů je sice ošetřeno modlitbami a rituály, ale když „sangging“ neboli brusič přitlačí, ukáže se stará a zjevně mezinárodní pravda: pro krásu se musí trpět.

Stát Jalisco patří z hlediska historie, kultury i ekonomiky mezi nejvýznamnější části Mexika. Prožil jsem tam prosluněné a šťastné období života plné nefalšovaných „latino“ zážitků. Potkal jsem tam lidi, kteří navždy zůstanou v mém srdci, stejně jako místa, o kterých vám něco málo povím.

Na Den mrtvých neumíráme, žijeme dál v srdcích těch, kdo na nás vzpomínají, tak praví mexické přísloví. Mexičané navíc své mrtvé a jejich uctívání umějí pořádně rozjet.

Pěstuje se po staletí v jižní Kambodži a je považován za jeden z nejchutnějších pepřů na světě, po němž sahají šéfkuchaři těch nejrenomovanějších restaurací. Cesta proslulého kampotského pepře na náš stůl je však dodnes spojená s těžkou dřinou v extrémních podmínkách. Právě ty se snaží tamním farmářům usnadnit také Češi. Třeba pomocí moderních technologií.

Téměř tři sta fotografů a fotografek a 5250 působivých snímků. Mezinárodní porota vybrala vítěze 31. ročníku soutěže Czech Press Photo 2025. Ceny byly vyhlášeny v úterý večer během slavnostního ceremoniálu v Západní dvoraně Národního muzea. Jako každý rok jednu z cen vybírali čtenáři časopisu a webu Lidé a Země. Nejvíc hlasů získala fotografie Tomáše Bintera.

Ráno mě probudilo škubání trávy těsně vedle stanu. Vykouknu ven a kolem se pase stádo jaků. Když jsme večer stavěli stan, pastevci tudy přehnali stádo koní a za soumraku kolem špacírovalo stádo ovcí a koz. Pastýři se u nás zastavili a rukama nohama přátelsky komunikovali. Psi od blízkých jurt nás nejdříve odháněli, ale pak přišli sami a celou noc leželi kousek od našeho stanu.

Vánoční soutěž Živá zahrada, kterou už od roku 2004 pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP), už má první výsledky. Z nich vyplynulo, že nejběžnějším ptačím druhem na našich zahradách je sýkora koňadra. Rapidně ale ubývá zejména zvonků zelených a na špatný rok to vypadá i pro kosa černého.

Zvláštní země se zvláštní kulturou i minulostí, která oficiálně neexistuje. Somaliland, autonomní oblast Somálska, není světem uznaný jako nezávislý stát, cestovatelům ale nabídne bezpečí, klid, dobré jídlo a několik nesmírně zajímavých míst. Co čekat?

Ty obrázky nejspíš znáte. Hladina přestane předstírat vodorovnost a začne si hrát na pohyblivou krajinu se strmými kopci. Žádné vzduté moře, ale rozbouřený oceán. Pro veslaře Levena Browna, držitele pěti světových veslařských rekordů zapsaných v Guinnessově knize, vcelku reálné hřiště.

Pokouší se o vás listopadový splín? Mezi vulkanickými skalami, arabskou poetikou a španělským temperamentem snadno pochopíte, co znamená život na „šťastném ostrově“. Za jediný den tu navíc můžete zažít čtyři roční období.

Essaouira je fascinující marocké město plné zajímavých míst k prozkoumání. Město větru a Perla Atlantiku, jak se jí přezdívá, má toho hodně za sebou. V současnosti je to ale zcela jistě jedna z nejpříjemnějších marockých a vlastně i středomořských destinací – zvlášť v zimě. Pokud vám nevadí 20°, slunce, vynikající kuchyně a dobré ceny.

Dlouhá písčitá pláž na řeckém ostrově Kefalonia poblíž městečka Skala má jednu výhodu. Stojí u ní jen dva menší hotely a několik apartmánových domů. Nejsou tu tobogany ani další turistické atrakce a do nejbližší vesnice, potažmo obchodu, je to tři kilometry. Davy turistů sem tak zatím nemíří, ale i těch pár desítek návštěvníků a místních, kteří na pláž zavítají, můžou způsobit škody, o nichž ani netuší. Právě tady se totiž v létě klubou malé karety obecné, jejichž běh k moři končí kvůli civilizačním nástrahám mnohdy předčasně.

Kola letadla se dotknou asfaltu letištní plochy a my vystupujeme v Birátnagaru na jihovýchodě Nepálu. Míříme do chladných hor nejvýchodnější oblasti nepálského Himálaje. Čeká nás dlouhá cesta serpentinami Ilámu, až pod třetí nejvyšší horu světa.

Do Národního muzea zavítal v loňském roce rekordní počet návštěvníků. Jeho výstavy a expozice si v roce 2025 přišlo prohlédnout 1 379 068 lidí, což je o 144 603 návštěvníků více než v roce předešlém. Mimořádný zájem vzbudily zejména výstavy Lucy a Selam, Čingischán a 100 pokladů, 100 příběhů. V letošním roce se chce muzeum věnovat domácím tématům.

Indie vyniká rozmanitostí etnik, náboženství a kultury, které se mísí a vzájemně ovlivňují. Tentokrát se vydáváme do izolovaného údolí Spiti, které bývá někdy označované jako „Země středu“, tedy země mezi Tibetem a Indií, a které má s tou „pravou“ Indií společného opravdu jen málo.

Sníh a nepříznivé povětrnostní podmínky způsobují každou zimu na evropských letištích řadu komplikací. Lety tak bývají často zpožděné nebo zrušené. Ačkoli se letecké společnosti často odvolávají na nepříznivé počasí, neznamená to, že cestující přicházejí o všechna práva. Je však třeba vědět, na co konkrétně máte nárok.

Máte-li jméno Franze Kafky spojeno jen s literaturou, pražskými uličkami a kavárnami, vydejte se po jeho stopách mimo hlavní město. Zjistíte, kde pásl kozy, kde se zamiloval a kterou vegetariánskou restauraci si oblíbil.

Anglické hrabství Dorset skýtá charakteristickou krajinu holých kopečků, zelených pastvin a malebných vesniček. Nejpoutavějším úkazem je však pobřežní pásmo, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Jurské pobřeží vyniká sledem geologických souvrství překlenujících 185 milionů let historie Země. Eroze zde vytvořila nejen skalní brány, pilíře nebo příbojové jeskyně, ale také odhalila zkamenělé pozůstatky rostlin a živočichů.

Původně byla založena jako seník, později začala sloužit turistům a dodnes je naprosto unikátní. Vosecká bouda v západní části Krkonoš je totiž poslední turistickou chatou v Česku, která není napojena na elektrickou síť. S výrobou energie nyní nově pomohou solární panely.

Do 31. ročníku prestižní fotografické soutěže Czech Press Photo se přihlásil rekordní počet autorů. Porota už vyhlásila nominace, které vybírala z 5250 přihlášených snímků od téměř 300 fotografek a fotografů. A o jednom z finalistů můžete rozhodnout i vy! Také letos máte možnost hlasovat o vítězi Ceny čtenářů časopisu Lidé a Země, který je dlouholetým mediálním partnerem soutěže.

Panenská příroda, rozlehlé planiny, spousta bažin a jezer, tající sníh a led, to je jarní obrázek Laponska. A v absolutním tichu uslyšíte jen joikovat sobí Sámy, tedy zpívat zdejší obyvatele, jejichž život je těsně spjat se soby.

Asi dvacet kilometrů jižně od Štětína se vám naskytne pohled jako z jiného světa. Nedaleko polského města Gryfino totiž najdete úchvatný Křivý les (Krzywy Las). Není nijak rozlehlý, ale rozhodně stojí za návštěvu. Ukrývá čtyři stovky zakřivených borovic, podivně směřujících k severu. A ještě podivnější je, že všechny okolní borovice v lese rostou normálně.

Za devatero horami i řekami leží bohaté mocnářství, kde se všem žije dobře. Prostý člověk dostává za práci zaplaceno víc než v jakémkoliv jiném království, vrchnost vybírá jen nízké daně, zajišťuje kvalitní zdravotní péči, a ještě lidu ledasco dopřává zdarma, třeba užívání hromadné dopravy. Ne, není to pohádka, i když to tak zní. V těch se navíc málokdy hovoří o nejvyšším HDP na hlavu v Evropě. Vítejte v Lucembursku!

Za necelých pět hodin jízdy autem z Prahy se ocitnete v pravém běžkařském ráji obklopeném majestátními štíty Alp. Kaiserwinkl v rakouském Tyrolsku totiž nabízí špičkově upravené tratě, jejichž část tu navíc uměle zasněžují. V oblasti si na své přijdou i milovníci sněžnic nebo balonového létání.

Zatímco na turisty oblíbeném Bali si mnozí pochutnají na vymazlených pokrmech, zbytek Indonésie, Jávu nevyjímaje, v tomto směru často budí rozpaky. Nabídka pouličních stánků je sice lokální, ale není nijak lákavá. Musíte vyrazit na venkov, tam se skrývá zdraví a chuť.

Strávit ráno před prací výplachem studené vody v děravém neoprenu je podle novináře a člena spolku Vlna Štvanice Honzy Strmisky tou nejlepší drogou a ideálním startem do každého dne. River surfing se od surfování na oceánu technicky mírně liší, a i když zatím v Česku není tolik populární, komunita říčních surfařů se rychle rozrůstá. Proč raději jezdí na mrazu než v létě? Není voda v centru města příliš špinavá? A jak dopadl jeho experiment s vibrující techno pilulkou?

Dháka nás po přistání uvítala davy lidí a dostat se do hotelu nám trvalo dvě hodiny. Právě zde probíhalo muslimské shromáždění Bišva Idžtema. Chceme tuto významnou náboženskou událost vidět na vlastní oči a jsme zvědaví, čím vším nás ještě tato chudá asijská země překvapí.

Na starém kontinentu stále existují města, která stojí mimo hlavní turistické trasy, přitom jsou stejně krásná a zajímavá jako hojně navštěvované evropské metropole. Okouzlí vás nejen památkami, ale i autenticitou, přístupem k životnímu prostředí nebo vlastní renesancí. S příchodem nového roku máte jedinečnou šanci se do některého z nich vydat.