Moje psychologie

Slovo dopamin se v poslední době řeší hlavně v souvislosti s moderními technologiemi, které nám nekonečným přísunem nových podnětů mohou ovlivňovat náladu. Tenhle test neříká, kolik dopaminu (ne)máte, ale spíš jakým způsobem vás motivuje. Každý profil má své silné stránky i slabiny a většina lidí bude ve skutečnosti někde mezi. Smyslem tohoto rychlého testíku není mít „správný typ“, ale pochopit, co vás přirozeně pohání a jak s tím pracovat ve svůj prospěch.

Sluníčko začíná pomalu nabírat na síle a my přirozeně toužíme odhodit těžké zimní vrstvy. Jaro představuje naprosto perfektní odrazový můstek pro celkovou revizi našeho stylu a provzdušnění domova. Přinášíme vám návod, jak si vytvořit šatník, který vás bude každé ráno těšit, a jak se s elegancí rozloučit s kousky, které už vám neslouží.

Když vyrůstáte vedle narcistického otce, svět zúží na jedinou otázku: „Jsem dost dobrý?“ Otec, přímo či nepřímo, odpovídá „ne“.

Narazíte na něj při cestách pro Jižní Koreji, při čtení knihy i sledování seriálů na streamovacích službách. Jeong je starobylý životní koncept vycházející z kolektivního psychického vědomí, který k sobě připoutává lidi skrze zájem, péči a laskavost. Posiluje a propojuje komunity včetně rodiny.

Velikonoce mají být o tradicích, nebo alespoň o chvilce pohody. Když do téhle idylky vstoupí člověk s výraznými narcistickými rysy, stává se z poklidného odpoledne docela slušné psychologické drama. Co s tím můžete udělat?

„Děti nejsou v pohodě, ale každé nepotřebuje psychiatra.“ Tato věta může znít provokativně, ovšem nese v sobě důležitý apel: Stav dětské psychiky si žádá naši pozornost, ne však nutně diagnózu.

Zapomeňte na pomlázku a hledání čokoládových nadílek, zkuste raději zapátrat v paměti po takzvaných Easter eggs. Filmaři jsou občas vtipnější, než se na první pohled zdá, a do svých snímků nezřídka propašují detaily, které tam nepatří. Pojďte si s námi projít ty nejznámější příklady.

Rozsáhlá studie z Číny zjistila, že deprese ve vyšším věku může předpovídat i výrazně zesilovat riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. U vaskulární demence se riziko zvyšovalo především při dlouhodobě trvající depresi.

Znáte ten pocit, kdy hodiny sedíte nad úkolem, ale ve skutečnosti se jen tupě díváte do monitoru, scrollujete na telefonu nebo přemýšlíte, jestli vám v šatníku nechybí nějaký zásadní kousek na příští sezónu? Nejste v tom sami. Lidský mozek není stavěný na maratony hlubokého soustředění bez přestávky. Technika Pomodoro ale do určité míry dokáže pomoci.

Co se děje s lidskou psychikou v momentech, kdy jde skutečně o hodně? To je téma, které v novém dílu podcastu Moje psychologie řeší Zuzana Krajča s plk. Mgr. Helenou Sovákovou, jež dlouhá léta vedla Odbor operační psychologie Armády České republiky. Zkušená vojenská psycholožka, kterou k její profesi přivedl zájem o mezní situace, nabídla fascinující vhled do toho, jak odolnost vojáků nepředstavuje jen jejich individuální sílu, ale ovlivňuje i stabilitu celé naší společnosti.

Příroda je na Kostarice fascinující, bujná zeleň a očistné vodopády, hustá omamná káva a hlavně osvobozující atmosféra. Tedy pokud jste ochotni se naladit na zdejší Pura Vida.

Apríl je jediným dnem v roce, kdy je společensky přijatelné tahat své okolí za nos. Historie nám ukazuje, že když se do věci vloží média nebo instituce s vysokou důvěryhodností, uvěříme i tomu, že špagety rostou na stromech nebo že z černobílé televize se barevná stane díky punčoše. Proč nás tyto žerty tak baví a které se zapsaly do dějin?

Vážně nemocná maminka Marie Ryškové měla velké přání – zemřít doma. Strach a chybějící podpora ale rodinu nakonec dohnaly k převozu do nemocnice, kde maminka zemřela sama a bez svých blízkých. Z pocitu bezmoci a obrovské bolesti se však zrodila vize, která dnes mění životy dalším rodinám. Marie Ryšková je zakladatelkou a ředitelkou mobilního hospice Strom života a společně se svým partnerem Martinem Šimákem vybudovala organizaci, jež od roku 2015 umožňuje nevyléčitelně nemocným dětem i dospělým důstojně dožít v jejich přirozeném domácím prostředí. V upřímném rozhovoru mluví o tom, proč je důležité smrt nedémonizovat, jak ona a její tým předchází vyhoření a proč je schopnost mluvit o smrti projevem lidské zralosti.

Mezinárodní den viditelnosti transgender osob (TDOV) vznikl v roce 2010 díky aktivistce Rachel Crandall Crocker jako protiváha výročím, která připomínají především smutné události či ztráty. Každoročně se slaví 31. března a má za cíl ukázat, že trans osoby nejsou jen čísla ve statistikách, ale především lidé jako já nebo vy. S běžnými radostmi i starostmi, zážitky na pendrek i osobními úspěchy. Čím může dnešek prospět úplně všem?

Čas prý hojí všechny rány, ale u dětského traumatu to často neplatí. Zranění, která utržíme v raném věku, si s sebou jako neviditelné závaží neseme až do dospělosti, kde skrytě formují naše partnerské vztahy, duševní pohodu a dokonce i fyzické zdraví. Zjistěte, jak rozpoznat stopy dětského traumatu, jak ovlivňují náš styl citové vazby a proč nikdy není pozdě udělat první krok k uzdravení.

Taky milujete ten italský přístup k žití? Nekonečnou pohodu, vůni čerstvé pasty a životní tempo, které nikam nespěchá? Tomu se říká la dolce vita a dobrou zprávou je, že si ho můžeme dopřát, i když zrovna nesedíme na zahrádce restaurace v Benátkách. Stačí vyrazit do pražských Nuslí! Právě tam se totiž zabydlely podniky s italskou duší. Ať už zkusíte Botticelli Café, vyhlášený Mozzarelart nebo bistro Posto Italiano, budete si připadat jako na dovolené.

Nejspíš se vám stalo, že jste někomu poslali zprávu a čekali na odpověď, která prostě nepřicházela. Odmítnutí má různé podoby a je jasné, že se s ním během života setkáme mnohokrát. Nadmíru vás rozrušuje a nikdy pro vás nebývá snadné jej ustát? Můžete se ho naučit lépe zvládat.

Zvuky, které ostatní sotva registrují, vás vytáčejí do běla? Možná vás spíš než „přecitlivělost“ charakterizuje něco mnohem zajímavějšího.

Velikonoce jsou jako koriandr. Někdo pondělní pomlázku miluje, někdo by nejradši sbalil saky paky už na zelený čtvrtek a zamířil za hranice, kde mu hrozí maximálně hon na schovaná vajíčka. Proč nás svátky jara tolik rozdělují?

Máte pocit, že svět se dělí na dravé „alfa samce“ a ustrašené „bety“? Omyl. Celá tahle populární hierarchie, kterou si pěstujeme od 80. let, stojí na základech, které jsou vědecky úplně mimo. Ve skutečnosti se snažíme napodobit chování vlků, které ale v přírodě vůbec neexistuje.

Velikonoce si spojujeme s čokoládou, jarem a možná i s křesťanským příběhem o ukřižování a vzkříšení. Když se na ně podíváme očima filozofie či psychologie, jsou tyto svátky překvapivě univerzální. Dokonce i světské velikonoční symboly jako vejce či králíci mají svůj psychologický význam. Představují plodnost, nový život a skrytý potenciál.

Dexter Franc je herec, model, básník – na Instagramu jako @pseudobasnik – a student FHS Univerzity Karlovy. Má za sebou premiéru Human Zoo Viktora Tauše a brzy ho uvidíte v kinech jako Kláru, sedmnáctiletou hrdinku nového snímku Nevděčné bytosti od Olma Omerzua. Klára se kvůli anorexii ocitne na pokraji smrti. Sám Dexter Franc, nyní jednadvacetiletý, měl v tomto křehkém věku štěstí v neštěstí a na dospívání ve stínu pandemie i diagnózy chronického onemocnění vzpomíná vděčně.

Kromě slunných pláží nabízí Egypt poklady skryté uprostřed rozlehlých pouští, kde překvapí bohatou oázou či kouzelnými solnými jezírky. Vydejte se z Marsa Matrouh přes oázu Síwa a zlaté duny Sahary do rušné Alexandrie. Čeká vás strhující cesta.

„Respect Your Cat Day“ je milý svátek, který připadá na 28. března. Nejde o žádný oficiálně uznávaný mezinárodní den, ale hravou připomínku, která se zrodila na internetu. Co nám kočky mohou prozradit o lidech?

Každý vztah mezi tátou a dcerou je jedinečný a není nic neobvyklého, že děti vyrůstají v neúplných, duhových nebo rozvětvených „patchworkových“ rodinách. Zdaleka tedy nejde jen o biologické otce. Ve výzkumech se totiž opakovaně objevují vzorce, které nám napovídají, co má na dívky zásadní vliv a co si pak z rodiny odnáší do dospělosti i do budoucích vztahů.

Libé vůně jsou základem aromaterapie, ale v každém případě byly a zůstanou zdrojem potěšení. Parfémy dnes slouží nejen jako odraz osobnosti včetně postoje k životu a temperamentu, ale také vyjadřují naši momentální náladu, priority, potřeby a jsou mnohdy jedním z velice osobitých doplňků jako šperky nebo kabelka.

Strop, do kterého ve dvě ráno v posteli zíráte, vypadá u všech stejně. Šedivý, nehybný a beznadějně prázdný. Stejné bývají i myšlenky, které se nám v ten moment honí hlavou. Beznadějné. Mozek k nám začne promlouvat tím nejúnavnějším hlasem na světě a nebojí se tvrdit, že ta díra v rozpočtu se nikdy nezacelí, že ten vztah je definitivně v troskách nebo že vaše zdraví se nikdy nezlepší. Tento stav není jen smutek. Je to mentální vězení, do kterého se ale občas zamykáme nevědomky jen my sami.

Tahle otázka vrtá hlavou snad každému, kdo někdy musel s bratrem či sestrou sdílet pokoj, hračky nebo aspoň rodinný WhatsApp.

Máte za sebou náročný den, v hlavě vám hučí a místo toho, abyste si odškrtli ze seznamu alespoň jeden oscarový film, si opět pustíte Gilmorky, Přátelé nebo dokonce M*A*S*H? Možná si v tu chvíli říkáte, jestli neztrácíte čas něčím, co znáte slovo od slova. Podle studií ale neděláte vůbec nic špatně. Naopak. Váš mozek jen přesně ví, že tohle je ta správná cesta ke zklidnění a zmírnění stresu.

Je důležité se nevrhat po hlavě do neznámé vody, ale svá přání otevřeně probrat s odborníkem, taková je základní rada Pavlíny Vlasákové, spoluzakladatelky sítě klinik plastické chirurgie a estetické medicíny My Best Care.

Co má společného Harry Potter s Popelkou? Oba vyrůstají v nevlastních rodinách, kde se setkávají jen s ponižováním. Neustále jsou označování za zdroj všech problémů a potíží a nepřetržitě obviňováni za věci, se kterými nemají pranic společného. Ostatní členové rodiny si na nich vybíjí jen vlastní frustrace a selhání. Našli byste lepší příklady „černých ovcí“ či „obětních beránků“ rodiny?

Kamarádství „s výhodami“ by mělo být vlastně dost jednoduché: přátelství plus milování, mínus zamilování. Realita je samozřejmě mnohem nevyzpytatelnější. Čistě fyzické nebo nezávazné vztahy někdy fungují jako „zkušební verze“ budoucího partnerství, jindy jako pohodlný most po rozchodu, nebo jsou to zkrátka dva staří známí, kterým na sobě záleží, ale nechtějí romantiku ani exkluzivitu.

Rodičovství je pravděpodobně jediná disciplína, kde se od nás očekává bezchybný výkon, aniž by nám někdo vložil do rukou skripta k prostudování. A tak každý den bojujeme a snažíme se svým potomkům předat to nejlepší, co dokážeme. K jakému typu výchovy máte zrovna teď nejblíž?

Máte někdy pocit, že mladší kolegové pracují na půl plynu? Nejraději byste jim všechny ty počítače a internety zakázali? Tahle představa je poměrně rozšířená a zároveň docela zavádějící.

Máte pocit, že v hovoru s určitým člověkem vždycky prohrajete? Že vaše slova překroutí tak dokonale, až odcházíte s pocitem viny i za věci, které jste neudělali? Manipulace není jen protivný zlozvyk. Je to promyšlená psychologická strategie zaměřená na získání moci.

Představte si, že by stačila jediná dávka léčiva k tomu, aby „restartovala“ mozek zasažený dlouhodobým stresem. Přesně takovou možnost naznačuje nová studie, která zkoumala účinky psychedelické látky DMT na myších s depresivním chováním.

Chůva. Jediné slovo, přesto, je na něm možné krásně ilustrovat, proměnu myšlení a potřeb jedné generace. Já jsem za celé svoje dětství a pubertu nepoznala nikoho, kdo by měl chůvu. Nikdo neznal nikoho, kdo měl chůvu. Nikdy jsem neviděla chůvu.

Máte pocit, že jste mistři v efektivitě, protože zvládáte vyřizovat e-maily během porady nebo esemeskovat při řízení? Omyl. Ve skutečnosti nikdo z nás multitasking neumí. To, co považujeme za souběžné vykonávání úkolů, je ve skutečnosti jen velmi rychlé a energeticky náročné přepínání pozornosti. Náš mozek totiž neběží jako moderní počítač, ale spíše jako procesor, který se snaží udržet příliš mnoho otevřených oken najednou.

Ostrov v Atlantiku, který patří mezi sny cestovatelů a botaniků. Z hlavy nikdy nevymažete bohaté trsy hortenzií, pozorování ptáků při cestách podél levád ve vavřínových lesích, vlny divoce valící kameny, delfíny a velryby. Jaro je tady po celý rok a jeho nejkrásnější sezona právě vrcholí.

Fyzickou intimitu si spojujeme zejména se slastí, ale realita může být bohužel bolestivější. Výzkum publikovaný v International Journal of Sexual Health ukazuje, že bolest při milování není žádná rarita a zdaleka se netýká jen žen.

Nemocnice a zase nemocnice, psychika zhoršená po anestezii a malý kocourek Theoušek opakovaně sám doma jen v péči souseda, to je opravdu moc.

Pleťová séra patří k nejdražším produktům, které můžeme zařadit do kosmetické rutiny. Používají se ale v menším množství, takže alespoň tak rychle neubývají. Kdy se vyplatí je zařadit a jak je správně používat, aby byl jejich efekt maximální?

Národní park Vysoké Taury v sousedním Rakousku je v mnoha ohledech „nej“. Láká totiž na nejvyšší evropské vodopády, nejkrásnější panoramatické trasy i nejvyšší vrchol země. Zamilujete si ho, ať už dáváte přednost aktivní dovolené, nebo toužíte po odpočinku obklopení štíty rakouských Alp.

Už od malička nás okolí škatulkuje podle toho, jak se díváme na pověstnou sklenici vody. Patříte mezi ty, kteří ji vidí jako poloplnou, nebo se řadíte k těm, kteří si pod vousy zamumlají, že ji stejně dřív nebo později někdo shodí a rozbije?

Ženy, které to vždycky zvládnou, které se nehroutí, netápou, neříkají si o pomoc, které všechno ustojí s lehkým úsměvem a větou: „To je v pohodě, to dám.“ Jsou milé, vřelé a samozřejmě i empatické. A mnohdy také vyčerpané. Poškozují se výkonem, který je jejich strategií přežití.

Smích je jednou z nejnakažlivějších lidských emocí. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, k čemu nám vlastně je? Smích zdaleka není jen reakcí na povedený vtip, je to sofistikovaný evoluční nástroj, který formoval naši společnost a dodnes je pro nás nesmírně důležitý. Proč?

Vztahy se sotva rozpadnou kvůli jedné prkotině. Většinou se postupně rozklíží, když nám přestanou sloužit vztahové vzorce, které v nás z počátku vyvolávaly pocit bezpečí. Co jednou dávalo smysl, nás začne pomalu vyčerpávat a ničit.

Tajemství patří k životu. Pokud je bezpečné, přináší dětem sblížení a pocit potěšení. Jakmile se ale objeví strach o kamaráda, přichází úzkost a bezradnost.Jak můžeme dětem v tak náročné situaci pomoct?

Když se řekne „inteligentní člověk“, většina z nás si představí někoho sebejistého a rychlého jako Google po třetím kafi. Má odpověď na všechno, nikdy neváhá a v hlavě má dokonale uklizený myšlenkový chrám s tisíci šuplíky. Pravda je ale o něco chaotičtější.

Možná si občas při luštění křížovky nenápadně pomůžete googlením. Nikdo vás nekontroluje, nejde o peníze, přesto si trošku nepoctivě vypomůžete. Zdaleka nejste jediní. Proč to děláme?

Doba, kdy se mužnost definovala schopností přežít týden v lese s jednou sirkou, skrýváním veškerých emocí (vyjma vzteku) a okázalým ponižováním slabších, už snad definitivně končí. Ukazuje se totiž, že takzvaná toxická maskulinita je pro svého nositele stejně nepohodlná jako pro jeho okolí.

„Neživíš, nepřepínej! Nic neřeš, a hlavně po ničem nepátrej. Ty buď rád, že seš!“ Tahle kultovní hláška z filmu Knoflíkáři Petra Zelenky je koncentrovanou ukázkou opovržení. Větší míru despektu už Eva Holubová v roli manželky svému filmovému partnerovi snad ani vyjádřit nemohla. Jaké další známky nerespektu se však v partnerských vztazích objevují a dá se vzájemné soužití ještě vyladit do rovnováhy?

Položit si otázku „Nejsem náhodou rasista?“ je nepříjemné. Většina lidí se považuje za slušné a spravedlivé. Přesto, když předávání českých filmových cen uváděla Bianca Cristovao, na sociálních sítích se někteří pořádně vztekali. O jejich rasismu není pochyb, ale většinou to není tak jednoduché rozlišit u sebe, obzvláště pokud si myslíme, že rasisté nejsme.

Většinou rádi věříme, že ostatní lidé mají dobré úmysly. I když je to hezká vlastnost, má jednu nevýhodu. Pokud se někdo chová manipulativně, můžeme to docela dlouho přehlížet. Protože přece… on to tak nemyslel… to bylo nedorozumění… nebo určitě jen vtip… že?

Zkuste na moment odložit encyklopedické znalosti, které do vás (někdy možná až násilím) vtloukli učitelé, nebo jste se je pracně učili sami. Dnes nebudete muset lovit v paměti zaprášená data, raději si vyzkoušíte, jak dobře funguje váš odhad.

Měsíc je krátký čas na rozhodnutí o cizí i své budoucnosti a lidé okolo tu situaci zrovna neulehčují. Herečka a muzikantka Pavla Gajdošíková v novém filmu Tanec s medvědem stojí spolu s filmovým manželem před volbou, zda donosit dítě s predikcí zdravotního handicapu.

Co konkrétně chlapci od své matky během dětství a dospívání potřebují? Psychologie se dlouhodobě zabývá právě i tím, jak se vztah mezi rodičem a dítětem liší podle pohlaví. Nicméně rodiny dnes mají mnoho podob. Ne všechny děti vyrůstají v heterosexuální domácnosti se dvěma rodiči, přesto jsou některé výsledky výzkumů vlastně dost univerzální.

Na jaře se nevětráme jen s kamarádkou v ulicích, když už si konečně můžeme užít o něco více světla. Větráme taky skříně, třídíme věci a chystáme se na Velikonoce. Zkuste letos jarní úklid vzít pořádně od podlahy. Zbavit se sukně, do které se už dávno nevejdeme nebo vysavače, co už tři roky čeká na opravu, může mít překvapivě pozitivní vliv na naši psychiku.

Myslíte si, že jste v jádru dobrý člověk, který by nikdy nikomu neublížil? Že váš morální kompas je pevně nastaven a žádné vnější okolnosti ho nerozhodí? Omyl. Tedy alespoň to se nám už od 70. let snaží namluvit jeden z nejslavnějších psychologických pokusů historie.