Jihlavské listy

Jihlavské sběrné dvory jsou často zneužívané mimojihlavskými a sběrné dvory ve městě se zahlcují. Sběrny v krajském městě často využívají obyvatelé okolních obcí. Jihlavští zastupitelé proto na svém posledním letošním jednání schválili změnu vyhlášky, která má za cíl tuto činnost znemožnit. „Hlavním důvodem změny vyhlášky je zavedení identifikace na našich sběrných dvorech,“ informoval náměstek jihlavského primátora Richard Šedivý (ANO). Ve sběrných dvorech v Jihlavě se lidé od 1. ledna budou muset legitimovat buď občanským průkazem nebo odpadovou kartou, kterou vystavuje jihlavský odbor životního prostředí (OŽP). Jako jeden z hlavních cílů opatření náměstek vytkl pomoc při zamezování zneužívání sběrných dvorů ve městě občany, „kteří nemají trvalé bydliště v Jihlavě nebo zde nevlastní žádnou nemovitost, a také podnikateli.“ Podle náměstka si Jihlava udělala před tím průzkum mezi jinými městy. Vyšlo z něj, že 24 z 25 oslovených měst návštěvníky sběrného dvora identifikuje. Schválení bodu předcházela krátká diskuse zastupitelů. Při ní vyslovil nesouhlasný názor se zavedením identifikace koaliční zastupitel Jaroslav Vymazal (ODS). „Já tomu rozumím, ale na druhou stranu si kladu otázku, kolem je celá řada malých obcí a myslím si, že zdaleka ne všechny mají sběrné dvory,“ vyslovil své obavy v rozpravě. „Teď je otázka, jak to bude s tímto nepotřebným, abychom to potom nelikvidovali na černých skládkách a aby to nebylo ještě nákladnější, než kdyby to vozili do sběrného dvora,“ pokračoval bývalý dlouholetý primátor. Doplnil, že by daná obec za to městu uhradila nějaký drobný poplatek, a tak by to bylo jako oficiální. „Myslím si, že by to byla asi lepší cesta než toto. Nevím, jestli to je nejlepší řešení. Měli bychom to ještě zvážit,“ doporučil Vymazal. Omezení návozu Šedivý dal exprimátorovi za pravdu v tom, že v malých obcích sběrné dvory logicky nejsou. V souvislosti s legitimováním v jihlavských sběrných dvorech z černých skládek obavy nemá. Náměstek argumentoval tím, že každá obec má povinnost zajistit pro své občany zpětný odběr odpadu. Nedokáže si představit, že by město uzavíralo smlouvy s okolními obcemi ohledně využití sběrných dvorů. „Většina malých obcí to řeší tak, že mají smlouvy s odpadovými společnostmi, například se Službami města Jihlavy, které tam přistaví kontejner,“ ujistil Šedivý. Aktualizace vyhlášky rovněž mění maximální množství odpadu, které je možné odvézt na sběrný dvůr, kvůli omezené kapacitě. „Bude možné jednorázově navézt pouze takové množství odpadu, které lze naložit na přípojné vozidlo s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 tun nebo silniční vozidlo s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 tuny,“ dodal Šedivý. V následném hlasování zvedlo ruku 30 z 31 přítomných zastupitelů pro změnu vyhlášky. Jaroslav Vymazal se zdržel hlasování.

Muzeum rekordů má nový exponát – kostel vytvořený z papírových ruliček. Jeho autorka Taťjána Krechová z Dobříše se v minulosti zapsala do České knihy rekordů například i vytvořením sochy dívky v životní velikosti – ovšem upletené z papírových ruliček. Je také autorkou největší kolekce vánočních ozdob vyrobených z rybích šupin. Na 17 různých ozdob na vánoční stromeček použila celkem 6464 bílých šupin, přičemž každou musela nejdříve pečlivě očistit, následně vyprat, vysušit a propíchnout šídlem. „Před nedávnem pak celých 73 hodin čistého času pracovala na zhotovení kostela, jenž vytvořila z 1539 vlastnoručně vyrobených a poté nabarvených papírových ruliček,“ uvedl Miroslav Marek z agentury Dobrý den, která Muzeum rekordů spravuje. Kostel má dvě samostatné části. Hlavní budova s půdorysem 43 x 30 cm je vysoká 43 cm, věž o rozměrech 16 x 16 cm má výšku 62 cm. Hodiny na věži jsou funkční. Rekordmanka použila techniku pletení. Využila ruličky ze starého kancelářského papíru a dobových výtisků Rudého práva. Základní skelet kostela, který autorka věnovala do expozice Muzea rekordů v Pelhřimově, tvoří kartonový podklad.

Poslední prosincovou sobotu 27. 12. se od 17.30 hodin rozezní kulturním domem v Arnolci na Polensku Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby.

Jednatel hokejové Dukly Jihlava Bedřich Ščerban hovořil s JL na téma návštěvnosti v Horácké aréně, neukázněných diváků, posílení týmu a výzvy Stop baráži! Je již klub v Horácké aréně naplno zabydlen? Ano, jsme zabydlení a maximálně spokojení. Po těch třech a půl letech je to nádhera, být v takové aréně, s takovým zázemím. Ještě jednou se sluší poděkovat Městu Jihlava za vstřícnost, že jsme všechny předem domluvené termíny a rozpočty dodrželi. Dělali jsme všechno proto, abychom se konečně mohli vrátit domů a nemuseli jsme dobu působení v azylu natahovat. A to i navzdory riziku, že aréna ještě má nějaké mouchy, které se budou vychytávat. Když jedete kolem arény, neptáte se sám sebe, jestli to není sen, jestli opravdu stojí? (úsměv) Jsem hrdý a pyšný, že se podařilo projekt dotáhnout do konce. Ukázalo se, že veškeré pesimistické výroky ohledně projektu a stavby nebyly pravdivé. Češi mají v povaze hledat důvody, proč něco nejde, místo toho, aby vyhrnuli rukávy a přidali ruku k dílu. Nám se to v případě Horácké arény podařilo. Počítám, že aréna prošla licenčním řízením pro první ligu bez problémů… Byl to v podstatě byrokratický úkon, jehož výsledek byl dopředu jasný: všechno v naprostém pořádku. Co licenční řád nařizuje, to jsme splnili, a do budoucna splníme i v případě extraligy. Kontroluje se například i povinnost monitorovat v průběhu utkání hlediště. Každé místo na stání, každá sedačka musejí být vidět. Je to z důvodu toho, že pokud se v hledišti něco stane, policie nebo hokejový svaz má právo vyžádat si kamerové záznamy. Byť „áčko“ odehrálo úvodní čtvrtinu letošní sezony na venkovních kluzištích, výsledky jsou nad očekávání… Aktuálně je to paráda, ale ještě nepředbíhejme, protože sezona se bude hodnotit až na konci po play off. Tušili jsme, že úvod letošní sezony nebude jednoduchý. I když jsme hráli jenom venku, drželi jsme tabulkové postavení podle plánu. Po návratu do Jihlavy jsme doufali a počítali s tím, že vybudujeme domácí prostředí a udržíme se nahoře. Adaptace na nové prostředí chvíli trvala… Mančaft hrozně moc chtěl okamžitě uspět, ale potřeboval si to všechno osahat. Jiný led, mantinely, odrazy puku, rozměry kluziště, zázemí… Na začátku nová aréna paradoxně více vyhovovala soupeři než nám (úsměv), přestože z analýzy zápasů vyplynulo, že jsme nehráli výrazně jinak. Jenom soupeř byl lepší v produktivitě. Dukla má o tři domácí utkání méně, přesto je ve statistice návštěvnosti první s náskokem přes 20 tisíc diváků! Opět se ukázalo, že naše odhady a predikce před zahájením stavby arény, které jsme odprezentovali na základě průzkumů, statistik a zkušeností, byly správné. Aréna přinesla městu obrovské oživení. Co se týče návštěvnosti na domácích zápasech, děkuji fanouškům, jsem maximálně spokojen. Už jenom to, kolik do Jihlavy jezdí návštěv, na prohlídku, na zkušenosti… Když jsme na základě soupeřovy žádosti (marodka) přeložili zápas proti Přerovu, volali nám jeho naštvaní fanoušci, co prý to děláme. Řekli jsme jim, že o přeložení žádal Přerov. Reagovali slovy: „co je nám do toho, mělo se hrát, my jsme se chtěli přijet podívat“ (úsměv). Hokejový zápas Dukly je nyní větší show a máme informaci, že část fanoušků chodí právě na tu show. Soupeři, kteří k nám přijeli, chtěli nastupovat na led jako první, aby to viděli. Celkový dojem z oné show bohužel kazí jedinci (potyčka, rvačky), o které se následně zajímá policie… Konala se schůzka klubu, provozovatelé arény, státní policie a městské policie, na které jsme avizovali, a nyní to avizuji veřejně, že budeme nekompromisní! Nebudeme se bránit tvrdému postihu těchto incidentů. Podle mých informací policie má všechny incidenty, ke který

O letošní Zlaté neděli se v centru Třeště plnily sny a podávala pomocná ruka. První příběh je o pomoci malé dívce, která po těžké autonehodě zůstala na vozíku. Během podvečerního koncertu kapely Pod Tlakem mohli lidé přispívat na její léčbu. Natálce Nechvátalové osud nepřál. V květnu 2015, kdy jí nebyl ani rok, prodělala vážnou autonehodu. Při ní utrpěla těžké poranění hlavy a upadla do vigilního kómatu, které trvalo zhruba tři měsíce. Jak uvádí její rodiče na donátorském serveru donio.cz, byla jí diagnostikována těžká kvadruparéza a přechodně měla také sondu do bříška. „Lékaři jí dávali jen jedno procento šance na přežití a žádnou naději na zlepšení. Ale nevzdali jsme se a bojovali,“ popisují rodiče. Natálka se po náročné rehabilitaci v rámci možností vrátila do života. A i přesto, že je upoutaná na invalidní vozík, navštěvuje školu. A ti, kteří na třešťské náměstí T. G. Masaryka v neděli v podvečer přišli, byli opravdu štědří. Pro desetiletou dívenku se vybralo rovných 15.773 korun. „Moc děkujeme. Je to na dobrou věc. Už druhého ledna budeme odjíždět do Ostravy, do Klimkovic, na další rehabilitace, kde si Natálka pořádně mákne,“ uvedla po koncertě maminka dívky. „Děkuju všem, kteří jste přišli a přispěli. A děkuji kapele Pod tlakem, jste boží,“ neskrývala Natálka slzy dojetí po sečtení dobrovolných příspěvků. Aktérem druhého příběhu, který se o Zlaté neděli udál v rámci adventního programu na třešťském náměstí je Ondřej Hynk. Ten na koncert kapely Pod tlakem přišel s jasným cílem: zahrát si s partou hudebníků, kteří mají členskou základnu v Bezděkově, Panenské Rozsíčce a Třešti, jejich autorskou skladbu Vesnickej život. „Seznámil jsem se s jejich bubeníkem Lukášem na našem školním adaptačním kurzu na Řásné. Říkal mi, že hraje v kapele, tak jsem si jí našel na Youtubu,“ popsal Ondra, toho času žák šesté třídy třešťské základní školy. Kapela si prý okamžitě získala jeho srdce a začal ji poslouchat. Když se dozvěděl, že Pod tlakem bude koncertovat 21. 12. v Třešti neváhal, přemluvil maminku, babičku a dědu a vyrazil s nimi „na město“. „Šel jsem před začátkem za kapelou a poprosil jsem je, jestli bych si s nimi mohl zabubnovat. A oni souhlasili,“ usmíval se Ondra spokojeně. Dodal, že bubny jsou pro něj hlavní záležitostí už odmalička. Aktuálně se už čtyři roky na ně učí hrát pod hlavičkou třešťské lidušky. „Písničku Vesnickej život jsem trénoval asi tři dny,“ prozradil s tím, že kapela mu splnila sen. „Dostal jsem od nich předčasný dárek k Vánocům,“ neskrýval klučina nadšení. Prozradil, že na zítřejšího Ježíška se těší. Nejen kvůli bramborovému salátu, který „úplně nejvíc nejlíp na světě“ dělá jeho děda, ale je zvědavý i na to, jestli dostane elektrické paličky, které mu pomohou podpořit jeho bubenický trénink. Jednou by to totiž chtěl dotáhnout až úplně nejdál. „Chtěl bych mít vlastní kapelu a vyprodat třeba novou jihlavskou Horáckou arénu a pak klidně vyrazit na světové turné,“ referuje. A co by Ondra popřál všem lidem k Vánocům? „Hodně štěstí do nového roku, hodně dárečků a hlavně zdraví. To je nejdůležitější,“ zdůraznil.

K druhému ročníku Noci betlémů se letos na Vysočině přihlásilo devět organizací a majitelů betlémů. Mezi 27. a 30. prosincem lidem umožní jejich prohlídku, kterou někde zpestří doprovodný program. Do akce vyhlášené poprvé loni Muzeem českých Vánoc ze středočeského Ořechu se zapojují obce, muzea, kostely i soukromí majitelé betlémů.

Turisté Sokola Bedřichov organizují v sobotu 27. prosince turisticko-poznávací akci nazvanou Mezi kaprem a čočkou. Start bude organizován mezi 8. a 10. hodinou v objektu hybrálecké hasičárny. Podle informace pořadatelů bude připravena nenáročná trasa v délce 10 km, kterou zvládnou i děti. Vyznačena je vlastním značením. Cestou se účastníci seznámí s místy s historicky doloženým kutáním stříbra i opředenými pověstmi. Registrace účastníků proběhne na startu, děti do 15 let se mohou zapojit v doprovodu dospělé osoby. Akce se koná za každého počasí. Cestou bude možnost opéci si špekáček (budou k dispozici) a zahřát se teplým nápojem. Cíl bude řešen od 10 do 15 hodin opět v hasičárně v Hybrálci. Zde bude na účastníky čekat malý dárek a účastnický list.

Během celého adventu jsou na Státním zámku v Telči zpřístupněny pokoje bytu posledních šlechtických majitelů areálu, rodiny Podstatzky-Lichtenstein. Prezentovány jsou s příběhem posledních majitelů zámku a v konkrétní vánoční úpravě, jak je rodina používala v období 1. republiky.

Jihlavští dobrovolní hasiči založili novou vánoční tradici. Do ulic města vyrazili v sobotu 20. prosince v podvečer s vánočně vyzdobenými hasičskými vozidly. „Stejně musíme ty kilometry kvůli výcviku a kondičním jízdám v daný měsíc najezdit, tak jsme to udělali takhle, aby to nebylo jen zbůhdarma ježdění. Vozy jsme ozdobili a přidaly se k nám další jednotky,“ sdělil velitel JSDH Jan Flaška. Jihlavské dobrovolné hasiče doprovodily také jednotky z Pístova, Stříteže, Zborné, Bítovčic a Měšína. Kolona vyrazila na cestu v 16 hodin z parkoviště u jihlavského krematoria. Trasu vánočního konvoje mohli lidé sledovat na on-line mapě po načtení QR kódu. Na efektu dodala výjezdu mlha, která se na město se soumrakem snesla a spolu se svítivými auty vytvářela nečekanou atmosféru. Kam přijeli, budili hasiči rozruch. Lidé mávali, zdravili posádky a při zastávce na Masarykově náměstí vedle Prioru mnozí využili možnost se s netradičním konvojem vyfotit. Své putování zakončili hasiči u hasičské zbrojnice ve Stříteži. Podle facebookového profilu JSDH Jihlava plánují hasiči pro pozitivní ohlasy akci příští rok zopakovat.

Po čtyřech adventních nedělích naplněných očekáváním příchodu Krista na svět nastávají Vánoce. V jihlavském jazykovém ostrově byl Štědrý den brán již jako poloviční svátek a jen dopoledne byly ještě konány menší práce, uklízen dvůr, připravováno žrádlo pro dobytek a konány poslední přípravy na svátky. Mládež, užívající si jindy zimních radovánek a sáňkování, zůstávala již o tomto dni doma, neboť tehdy obchází Ježíšek, a kdo není hodný, nedostane nadílku. V Jihlavě stály o Štědrém dni boudy prodejců a byly nabízeny ke koupi vánoční stromky. Dole na náměstí pak měli prodejci kádě s rybami. Hospodář při krmení dobytka smíchal čtvrt mázu obílí a semen, které pěstoval (často šlo vedle obilí o hrách, mák a semena jetele) a dal je pod sváteční stůl. Navrch se dával ještě česnek. Po jídle pak bylo toto zrní dáno slepicím. Ty byly při krmení drženy v kruhu, aby zůstávaly stále pospolu i během následujícího roku, nebo dle jiné verze proto, aby nezanášely. Jinde zase měla usednout za stůl děvečka s miskou a do ní hodit hrst plnou ovsa, žita, pšenice, ječmene, rýže, krup a máku, a poté tuto směs přimíchat dobytku a slepicím do krmení. Slepice pak měly snášet celý rok hodně vajíček a dobytek dávat velký užitek. Slepicím byl také házen mák. Kolik každá slepička snědla zrníček, tolik pak měla i snést vajec. Ve vsích se téměř všude konalo slavnostní jídlo již v poledne. Ve městě a v novějších dobách (1. polovina 20. století) i na vsi se konala až slavnostní večeře. Ještě na přelomu 19. a 20. století bylo zvykem zanést ještě před jídlem vánočku, ořechy a jablka do kostela a nechat si je farářem požehnat. Kousek vánočky pak dostal i každý kus dobytka. Dopolední půst Před jídlem sedlák zavřel bránu statku a zamkl dveře, neboť o Štědrém dni nemá vstoupit nikdo cizí do usedlosti. Z domu nemělo být o Štědrém dni nic dáváno, půjčováno ani prodáváno, neboť by se tak dávalo s věcí pryč z domu i štěstí a dobytek by mohl být očarován. Dopoledne před jídlem se držel půst. Poté se sešla rodina společně se vší čeládkou u velkého společného stolu, který byl pečlivě přikryt ubrusem. Selka, která během roku neměla chvíli stání, se od štědrovečerního stolu ani nehnula z místa. To proto, aby kvočny během roku dobře seděly. Také ostatní měli sedět a vstát, až když vstane hospodyně. Jídlo bylo proto prostřeno všechno naráz. Předtím, než se začalo jíst, se prvně pomodlilo. V pořadí a druhu jídel na sváteční tabuli docházelo k odchylkám. Například u Sieglů v Německé Vyskytné mívali nejprve smetanovou polévku zahuštěnou moukou s drobky chleba. Po polévce následoval koláč, pak miska s uvařeným sušeným ovocem, a nakonec se podával talíř s ořechy, jablíčky a vánočkou. Jinde mívali polévku rybí s opečenými kousky housky, kroupovou nebo bramborovou. Po polévce následoval často také hrách, a poté drobné kvasnicové buchty, které se připravovaly tak, že se z těsta udělaly malé kuličky, které se kladly těsně vedle sebe a pekly. Poté byly od sebe odtrhány a namočeny do mléka a posypány strouhankou a bohatě polity sádlem. Pověry a zvyky Teprve později se přidružil jako hlavní jídlo v zámožnějších rodinách obalovaný a na sádle pečený vánoční kapr. Ryba se dělala také s omáčkou a knedlíkem. Jako moučník byl téměř všude kompot ze sušených švestek a hrušek. Se svátečním jídlem se také pojily různé pověry a zvyky. Z pytlíku si tak lidé vybírali poslepu vlašské ořechy. Když si někdo vzal tři ořechy a všechny byly zdravé, bylo to dobré znamení. Stejně tak když člověk překrojí první jablíčko se zavřenýma očima a nepoškodí přitom žádné jadérko. Krájené jablíčko si lidé vyměňovali. Když by se člověk během roku ztratil, měl si vzpome

Zájemci, kteří chtějí vidět vánočně vyzdobené noční krajské město, mají ojedinělou příležitost. Na Štědrý den se na dvě hodiny otevírá věž sv. Jakuba. „Jedná se už o 32. ročník, kdy je na Štědrý den od 22 do 24 hodin možné vystoupat na ochoz věže kostela,“ vysvětluje David Kočka, předseda Spolku přátel dělostřelby, který akci s finanční podporou města každoročně pořádá. „Jsou to jediné dvě hodiny, kdy se lidé mohou podívat na noční vánočně vyzdobenou Jihlavu.“ Z věže v ten den od 22 do 23 hodin, kdy začíná půlnoční mše svatá, zazní střelba z perkusních mušket, replik z roku 1800, a také trubači ze ZUŠ. Zatímco střelba je slyšitelná po celé Jihlavě, trubači jsou prý nejlépe slyšet dole u kašny. „Každý, kdo v ten večer vystoupá až nahoru na věž, obdrží zdarma svařák,“ láká noční zájemce předseda Kočka. Ke štědrovečerní atmosféře bude scházet pravděpodobně jen jedno: sníh. „Vloni jsme se radovali, že přes den nasněžilo, do večera ale sníh roztál,“ lituje Kočka. A jak to vypadá, i letos na Vánoce sníh nebude. Jak předseda spolku dodává, za těch 32 let, kdy štědrovečerní akci chystají, zažil snad již úplně vše. Dokonce si pamatuje na událost, kdy nahoře na věži padaly sněhové vločky, ale dole u paty věže již pršelo. Tradiční noční výstup na věž sv. Jakuba v počátcích absolvovalo třeba 500 až 600 lidí. Pak přišel covid nebo oprava krovu a bylo zavřeno. Vloni štědrovečerní věž navštívilo na 350 lidí.

Živé betlémy zpestří vánoční svátky v řadě obcí na Jihlavsku. Zájemci budou moci nejen o adventu zhlédnout i výstavu zpřístupněných betlémů. Jen v Nové Říši se avizovaný živý betlém 25. 12. od 14.30 hodin před kostelem sv. Petra a Pavla neuskuteční. Dřívější tradici se v městysi pro letošek nakonec obnovit nepodařilo. Naopak vánoční představení s koledami a živými zvířaty se koná na Štědrý den 24. 12. od 13 a pak následně od 13.45 na náměstí T. G. Masaryka v Třešti. Betlémská cesta se ve městě tradičně koná od 26. 12. do 2. 2. Jde o tradiční zpřístupnění betlémů v rodinách a také muzeích. Aktuální informace jsou pro zájemce vždy na webu betlemy-trest. cz. Betlémy v kostele Nanebevzetí P. Marie v Polné budou ke zhlédnutí 25. a 26. 12. Pak také 28. 12. a na Nový rok vždy od 13 do 16 hodin. Součástí letošních betlémů bude i betlém Základní školy v Polné. Betlém vyráběli žáci ve výtvarné výchově a také v pracovních činnostech.

Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci přistoupili v jihlavské nemocnici k omezení návštěv u hospitalizovaných pacientů. „Uvědomujeme si, že k omezení dochází v období vánočních svátků, což je pro pacienty i jejich blízké citlivé. Velmi nás to mrzí, nicméně epidemiologická situace je v současné době neúprosná a vyžaduje přijetí preventivních opatření,“ uvedla mluvčí zdravotnického zařízení Monika Zachrlová.

Na druhý koncert z cyklu Vysočina sobě přišla řada lidí především kvůli trumpetistovi Walteru Hofbauerovi, třešťskému rodákovi, který se vypracoval v absolutní muzikantskou špičku. Slyšet ho chtěla například paní Stanislava z Jihlavska se třemi syny. Nejstarší Miloslav přišel hlavně kvůli němu, neboť Hofbauer pro něj jako trumpetistu byl velkým lákadlem. Sám hraje i na akordeon v jihlavské ZUŠ. „Bylo to opravdu nádherné, ale nevěděl jsem, že bude hrát tak málo skladeb, čekal jsem jich víc. Ale i ty ostatní, co hrál komorní orchestr, byly nádherné, moc se mi to líbilo,“ sdělil Miloslav JL po koncertu. Další ze synů Miroslav hraje na akordeon a třetí Stanislav na kontrabas. Celé rodině se koncert moc líbil a zamrzelo je, že nebyli už na tom prvním, kdy symfonický orchestr přednesl Smetanovu Mou vlast. Koncert zasvěceným slovem opět provázel Jaromír Javůrek, který ozřejmil chystané skladby W. A. Mozarta, Jana Křtitele Nerudy, A. Corelliho a E. H. Griega. Posluchači se mimo jiné z úst moderátora dozvěděli, že nemáme věřit na zázračné děti. „Děti jsou víc zlobivé a míň zlobivé, více nadané, méně nadané, více poslušné, méně poslušné, ale říci o někom v pěti letech, že je génius? To bych si netroufl,“ glosoval například pověst W. A. Mozarta. Jak vysvětlil, tatínek Wolfganga, který byl sám výborným houslistou, rozpoznal talent svého syna. Měl i dceru stejně nadanou jako Wolfgang, jenže bylo 18. století a na ženy se pohlíželo jinak. Vždyť neměly ani volební právo… Rodiče se proto rozhodli podporovat Wolfganga. Nejen jeho Malá noční hudba, kterou zde orchestr Barocco sempre giovane zahrál, nikdy nezestárla, je překrásná, a to přesto, že sám Wolfgang byl velký „nepořádník nebo nedodržoval slovo“. Sám Walter Hofbauer se představil v následném koncertu Jana Křtitele Nerudy a pak při přídavku Air od J. S. Bacha. Po přestávce zazněla skladba italského A. Corelliho a suita E. Griega, jehož hudba vychází „z motivů lidových norských písní a tanců a je plná krásy, temperamentu“. „Byl to krásný zážitek a výkon první houslistky byl úchvatný. Obdivujeme i výkon cellistů, a trubka? Ta byla famózní, procítěná,“ vyjádřil se po koncertu další z návštěvníků Petr Soukop z Jihlavy. Jeho manželka Lada jen zalitovala, že někteří posluchači z publika měli tentokrát trošičku horší chování. „Před námi seděla malá skupinka velmi mladých lidí a dva z nich dávali hodně okatě najevo, že je koncert nebaví. Po přestávce se už nikdo z nich na svá místa nevrátil. Mrzelo mě, že nedokázali rozeznat, že se jim předkládá jedna z nejlepších nabídek daného žánru, a nezkusili ji přijmout. Že by dostali vstupenky někde za odměnu?“ pokládá řečnickou otázku. „Ráda bych připojila velké díky kromě hudebníkům za skvělou interpretaci a dramaturgovi koncertů za vstřícný výběr skladeb, také poděkování panu Jaromíru Javůrkovi za profesionální, zajímavé a uměřené slovní uvedení skladatelů a jejich vybraných skladeb. Nám, hudebním laikům, tak při poslechu koncertů velmi napomáhá,“ ocenila moderátorova slova, kterými návštěvníky koncertem provázel. Třetí koncert z cyklu Vysočina sobě se uskuteční 26. února 2026. Vystoupí v něm Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, která přednese skladby R. Schumanna, F. Mendelssohna-Bartholdyho a L. van Beethovena.

Obyvatelé Milíčova nedaleko Dušejova se dnes chystají na velkou slávu. V kapličce sv. Václava P. Petr Vavřinec Konopík požehná nově nainstalovanému betlému. Ještě před tím bude v kapli k dispozici také betlémské světlo. Místostarostka Milíčova Monika Vyskočilová prozradila, že nápad na pořízení ručně vyřezávaného betlému ze dřeva s postavičkami nosila v hlavě už delší čas. „Pan farář Konopík za námi na obec přišel někdy v průběhu letošního léta s tím, že zná řezbáře, který by pro obec betlém vyrobil a naši občané by si zakoupili figurky a společně bychom ho před Vánoci postavili v kapličce,“ popisuje místostarostka. Od nápadu k realizaci došlo velmi rychle, protože už zhruba za čtvrt roku byl betlém včetně desky sloužící jako podstavec i s hvězdou a andělem na střeše hotový. Spoluobčané projevili o figurky velký zájem. Zatímco obec hradila cenu základního betléma, která vyšla přibližně na sedm tisíc korun, postavičky už si každá rodina nebo jednotlivci platili sami. Cena se pohybovala různě v rámci stokorun a odrážela pouze výrobní náklady. Postaviček je zatím kolem čtyř desítek. „Větší figurky stály kolem 700 korun, ovečky polovinu,“ přibližuje cenové rozpětí místostarostka s tím, že největší zájem mezi lidmi byl o Svatou rodinu. Celkové náklady se vším všudy se vyšplhaly na zhruba 40 tisíc korun. „Kdo dřív přišel, mohl si vybrat,“ uvedla místostarostka. V kapličce by měl být betlém vystaven minimálně do Tří králů. Poté ho na obci uloží a vystaví v kapličce zase až za rok. „Je krásné, že se v předvánočním čase všichni společně sejdeme a betlém v naší kapličce postavíme,“ má radost místostarostka.

Ve věku 81 let zemřela první porevoluční starostka Jihlavy Mgr. Daniela Brodská. Poslední rozloučení s ní se uskuteční v sobotu 27. prosince v 11 hodin v evangelickém kostele ve Dvoře Králové nad Labem na náměstí Odboje. Daniela Brodská byla starostkou Jihlavy od února 1990 do září 1991. Dobu jejího působení ve funkci starostky si pamatuje jako politik například Petr Kubíček Brodskou označil za nesmírně statečnou, citlivou a lidskou ženu. Připomněl i její silnou víru v Boha. „Z této víry nikdy neslevila, neuhnula. Jsem vděčný, že jsem v tom hektickém porevolučním varu jí mohl být po boku, pomáhat jí, být jí přítelem a věřím i oporou. Stejně jako ona mně,“ napsal Kubíček na Facebooku. Postupně se přidaly i další jihlavské osobnosti, které kondolovaly její rodině. Například zastupitel Jaroslav Huňáček (ODS) měl Brodskou rád. Jak uvedl, do jisté míry to byla ona, která může za to, že působí již od raných 90. let v komunální politice. „Za ní to byla upřímná a nekomplikovaná politika s tím, že preferovala zdravý rozum a pragmatický přístup, a to i když to byla žena víry…,“ sdělil Huňáček. „Jsem rád, že jsem měl možnost ji poznat. Skvělá žena,“ kondoloval i dlouholetý primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal (ODS). Na Brodskou v dobrém vzpomínají i zástupci jihlavské kulturní scény. „Daniela byla takovou ženou, o které vás ani nenapadne, že by mohla někdy umřít. Naštěstí tu zanechala tolik citu a lásky, že tu s námi bude pořád. A bude nám stále příkladem a vzorem,“ uvedl například Milan Kolář. „Měl jsem tu čest ji poznat osobně. Mimořádná žena,“ navázal Vladimír Altán Mátl. Farářka, disidentka a starostka Daniela Brodská rozená Horáková se narodila 29. srpna 1944 v obci Ruďka u Vsetína. Její otec byl evangelický farář a matka učitelka. Nejprve vystudovala strojní průmyslovku a pracovala jako konstruktérka. Později absolvovala bohosloveckou evangelickou fakultu v Praze. Za manžela si vzala evangelického kněze Petra Brodského. Krátce působila jako farářka, než jí úřady odebraly státní souhlas s výkonem profese duchovní. Do Jihlavy se přestěhovala spolu se svým manželem. Oba podepsali Chartu 77, stýkali se s disidenty a distribuovali zakázané náboženské knihy. V období listopadu 1989 se spolu s manželem zapojila do činnosti Občanského fóra. Do žádné politické strany však nikdy nevstoupila. V únoru 1990 byla zvolena do čela Jihlavy jako předsedkyně Městského národního výboru. Po komunálních volbách v listopadu 1990 byla zvolena starostkou Jihlavy. V září 1991 byla Brodská z funkce starostky odvolána zastupitelstvem. Od několik měsíců později rezignovala na mandát zastupitelky. Od roku 1992 působila jako farářka v Kostelci nad Labem, Kladně, Vrchlabí a Dvoře Králové nad Labem. K úmrtí první porevoluční starostky Jihlavy vydalo tiskovou zprávu i město, jehož zástupci hovořili i s rodinou Brodské. Podle ní odešla bývalá starostka smířená a v pokoji. Podle dcery Aleny Mostecké se Daniela Brodská na začátku listopadu vracela šťastná ze své poslední cesty do zahraničí, kterou si moc užila. „Pak přišlo rychlé zhoršení dýchání a selhaly jí plíce. Odcházela smířená a těšila se na to, co ji čeká, čemu věřila celý svůj život,“ popsala dcera. „Byla to obdivuhodná žena a jsem ráda, že jsem její dcera,“ dodala Mostecká. -pab-

Štědrý den je už zítra. Před dvěma týdny jedna přepravní společnost u Jihlavy na kruhovém objezdu nedobrovolně „naježila“ 10. prosince po sedmé hodině večer dárky přímo na frekventovanou komunikaci I/38. Než si kurýr všiml, že mu z dodávky postupně vypadaly stovky balíků a zalarmoval policii, lidé si je mezitím na komunikaci posbírali. Zachránit se podařilo už jen zlomek převážených zásilek. Zástupci firmy dva dny po události na svém facebookovém profilu o ní informovali s titulkem „Ježíšek jel moc rychle, lidi byli ještě rychlejší“ a post doplnili o snímek vygenerovaný umělou inteligencí. Zpráva se stala hitem nejen sociálních sítí, ale také internetu, protože ji okamžitě lajkovaly, komentovaly a sdílely stovky lidí. „Náš přepravce naložil 1313 zásilek. Po nakládce ale špatně zajistil boční dveře dodávky a z auta mu po cestě postupně vypadlo 481 balíků. Policie zachránila 67 kusů. Zbytek? Lidi si je prostě odnesli,“ doplnila firma v prohlášení. „Muž převážející balíky policejní hlídce uvedl, že se na místě nacházelo několik větších balíků, ale vzhledem ke své vlastní bezpečnosti a vlivem hustého provozu a snížené viditelnosti mohl naložit pouze jeden balík, který ležel uprostřed komunikace a poté zastavil na bezpečném místě, kde událost nahlásil na linku 158,“ popsala krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Policejní hlídce muž předal balík, který byl uzavřen zipem a v něm se nacházelo nespecifikované množství dalších balíčků, které si následně převzal zástupce firmy z Havlíčkobrodska.

Osmdesáté narozeniny včera oslavil jihlavský divadelník a organizátor kulturních a společenských akcí Karel Paštyka. Narodil se v Jihlavě 22. prosince roku 1945. Absolvoval Střední ekonomickou školu v Jihlavě a Střední knihovnickou školu v Brně. Už od dětství se v Jihlavě věnoval divadlu v místních spolcích. Od šedesátých let potom připravoval řadu pořadů pro děti, mládež i dospělé v rámci své práce v Parku kultury a oddechu v Jihlavě. Na Vysočinu až do osmdesátých let zval na besedy a vystoupení přední osobnosti kultury, pod hlavičkou Krajského kulturního střediska v Brně realizoval jako umělec na volné noze koncerty a programy s populárními osobnostmi kultury či sportu. Po roce 1989 působil jako provozovatel hotelu, aby se v roce 1996 vrátil do prostředí kultury v rámci vlastní agentury a jako principál jihlavského BOBOdivadla. V té době založil mimo jiné tradici vánočních Živých jesliček v Jihlavě. Organizuje letní programy dechovek, divadla pro děti, oslavy Dožínek a další akce. Jeho celoživotní láskou také byly motocykly z kategorie veteránů.

Hokejová Maxa liga nabídla před vánočními svátky dvojnásobné menu. Hrálo se v sobotu i neděli. Jihlavská Dukla oba duely prodlužovala, ale plusový bod nezískala. V sobotu podlehla doma Sokolovu (4:5), v neděli venku Pardubicím B (1:2), přesto setrvává na druhém místě tabulky. „Po viróze, která se nám prohnala kabinou, se nemůžeme dostat do formy, jakou jsme měli v předešlých vítězných utkáních. Výkony nejsou optimální,“ řekl asistent kouče Karel Nekvasil, jemuž přidělaly vrásky množící se omluvenky. „Po Pardubicích jsme další tři až čtyři hráči mínus. Doufejme, že do soboty se někteří kluci dají dohromady,“ sype se trenérům kádr. V posledním domácím utkání před Štědrým dnem chtěli Jihlavané v oficiálně vyprodané aréně (někteří permanentkáři nedorazili) nadělit fanouškům tříbodový dárek. Jejich plán překazili vánoční „skřítci Grinchové“ v sokolovských dresech v čele s nejproduktivnějším hráčem soutěže Radkem Čípem, jenž připsal do osobních statistik tři body, včetně rozhodující trefy v nastaveném čase. „Musím před soupeřem smeknout. Byl ho plný led, hrál výborně a potrestal naše chyby,“ hodnotil kouč Viktor Ujčík. Jeho svěřencům chyběla větší dravost a lehkost. Mohli jít vítězství více naproti… „Předvedená hra nebyla podle představ. Ještě pořád cítíme dozvuky virózy, ale ta neměla vliv na chyby v obranném pásmu a projíždění některých soubojů,“ řekl Ujčík. „Zápas blbec“ chytal brankář Maxim Žukov. Minimálně ve dvou případech neměl čisté svědomí. Trenér gólmanů Dukly mu jistě vyčetl střelecký pokus Daleckého od mantinelu (0:1) a špatnou rozehrávku, která skončila na čepeli Osmíka (1:3). Navrch Žukovovi dvakrát pomohla branková konstrukce… „Plichta“ po 60 minutách byla svým způsobem pro domácí stranu dobrá. Jihlava celé utkání dotahovala. Ve hře se držela díky třem využitým přesilovkám. Za stavu 2:4 se ve třetí třetině obdivuhodně vzchopila, přestože některé opory dohrávaly zápas „nakřáplé“. Ve 42. minutě se vhazovalo buly v útočném pásmu Dukly, Burkov se bleskově chopil volného kotouče a gólman Habal máchl lapačkou do prázdna – 2:3. Na shodu posunul skóre v 51. minutě Cachnín, od jehož nohy se puk odrazil a přeloboval Habala – 4:4. „Klukům náleží kredit, jak ve třetí třetině zmobilizovali síly a ´urvali´ alespoň bod. Na druhou stranu jsme si dvě branky dali víceméně sami,“ doplnil Viktor Ujčík svůj komentář. Prodloužení trvalo 53 sekund. Číp vypustil s pomocí teče Ozolsovy hokejky gólový „šíp“ – 4:5. „Hrozně obtížné utkání proti ofenzivně silnému soupeři. Klobouk dolů před naším mančaftem, jak bojoval a pracoval. Dvou bodů si obrovským způsobem vážíme,“ uvedl hostující trenér Tomáš Mariška. Do Chrudimi, kde má pardubické „béčko“ domácí azyl, Jihlavané cestovali bez obránce Lukáše Mareše a centra Edgarse Kuldy. Ani Dynamo nenastoupilo kompletní, jelikož extraligový A-tým povolal trojici útočníků. Úvodních deset minut připomínalo východočeskou přesilovku… „Hrůzostrašný začátek. Soupeř měl několik šancí, které ´Bery´ v brance naštěstí pochytal,“ referoval asistent kouče Karel Nekvasil. Hosté se oproti sobotě chtěli polepšit ve hře v obranném pásmu, ovšem v první periodě se jim to nedařilo. Zápas nabídl hodně osobních soubojů, ve kterých Jihlava zaostávala. „Dříve jsme je vyhrávali, v aktuálním rozpoložení se nám to nedaří. Musíme najít cestu, jak se vrátit do formy,“ podotkl Nekvasil. Brankový půst ukončil 40 vteřin po startu třetí třetiny Hrníčko, jemuž se kotouč příhodně odrazil do brejku, který zakončil nad lapačku – 1:0. Dukle se podařilo vyrovnat při početní výhodě v 51. minutě, kdy Čachotský počkal, až bude mít Harkabus coby falešný obránce dostatek

Jihlavská radnice chce postavit u zoologické zahrady parkovací dům pro 100 vozidel. Podle předpokladu to bude stavba za 80 až 100 milionů korun, podle předběžných jednání na ni přispěje kraj. Uvedl to primátor Petr Ryška (ODS). Další parkovací dům by měl v krajském městě postavit soukromý investor u třídy Legionářů v centru. Přípravy této akce se ale protáhly, protože kvůli nesouhlasu sousedů potřebuje záměr přepracovat. Jihlavská zoologická zahrada je nejčastějším turistickým cílem na Vysočině, vloni ji navštívilo 345.000 lidí. Patří městu. Parkovacích míst tam je nedostatek. V rozpočtu na příští rok má Jihlava na parkovací dům u zoo 20 milionů korun. Bude se projektovat, a když to dobře půjde, mohla by stavba začít počátkem roku 2027, uvedl jihlavský radní David Beke (ODS). Stavbu parkovacího domu za supermarketem u třídy Legionářů připravuje společnost ICOM transport. Potřebnou plochu získala díky směně pozemků s městem. Jihlavské zastupitelstvo směnu schválilo loni v létě. Podmínkou podle webu radnice bylo, že firma bude mít do konce letoška platné povolení pro tuto stavbu. Záměr ale investor přepracuje, protože u původního narazil na nesouhlas vlastníků sousedních nemovitostí. Radnici kvůli tomu požádal ještě o odkoupení menšího vedlejšího pozemku. Dohodl také prodloužení termínu pro stavbu parkovacího domu o dva roky, tedy do roku 2027. Uzavření dodatků schválilo jihlavské zastupitelstvo tento týden. "Současně s tím byl schválený záměr odprodeje pozemku, aby bylo možné záměr přepracovat," uvedl Beke. V tomto parkovacím domě by mělo být 480 až 500 stání pro auta, v přízemí by měly být menší komerční prostory. Projektovou dokumentaci by chtěl investor dát úřadům k posouzení v první polovině příštího roku. "Ideálně by chtěl v příštím roce velkou část projektu i zrealizovat," řekl Beke. Dodal, že samotná stavba zřejmě potrvá osm měsíců. Předpokládané náklady na projekt jsou okolo 180 milionů korun bez DPH.

Barbora Bianca Kolmanová pracuje na jihlavském magistrátu jako vedoucí oddělení odpadového hospodářství a ochrany ovzduší. I když působí v úřednické profesi, její srdce patří přírodě a především ornitologii. Právě tyto dvě roviny jejího života se často přirozeně prolínají. „Láska k ptactvu mi dává vnitřní klid, který využívám při jednání s lidmi,“ říká Kolmanová. Právě díky svému zájmu se nyní například podílí na plánování městského holubníku, který má v Jihlavě pomoci humánně regulovat počty holubů domácích. „Osobně mi holubi nevadí, ale chápu, že lidé nechtějí mít znečištěné nemovitosti. Na druhou stranu bychom měli mít na paměti, že jsme tato zvířata před tisíci lety domestikovali. Sloužila nám jako poštovní doručovatelé nebo zdroj potravy a stala se na nás závislá. A teď se jich chceme zbavit,“ dodává. Vášeň, která přišla až po třicítce K ornitologii se přitom dostala až ve 35 letech, když ji kamarád Karel Holub přesvědčil, aby s ním vyrazila na ranní ptačí vycházku. „Karel Holub pořádal vycházky v sobotu brzy ráno a mně se nechtělo vstávat. Jednou mi to už bylo vůči němu hloupé, a tak jsem si od kamarádky půjčila dalekohled a šla. Když jsem v něm poprvé uviděla pěnkavu, něco se ve mně zlomilo. Takovou vlnu nadšení jsem nikdy nezažila,“ vzpomíná. Od té chvíle začala studovat knihy, učit se poznávat jednotlivé druhy a pronikat do obtížného umění rozeznávání zpěvů. „Ze začátku mi připadalo, že zpívají všichni stejně. Ale po čase sem mi začaly jednotlivé hlasy odlišovat a dnes už většinu běžných druhů poznám.“ Ve volném čase nejčastěji míří do přírody. S kamarádkou podniká několikadenní výlety, během nichž často spí venku. „Když nad námi před spaním zahouká sova, je to pro mě ta největší odměna,“ dodává. Jejím oblíbeným místem je pozorovatelna na břehu Starého rybníka u Příseky, kde tráví dlouhé hodiny sledováním ptačího života. Lásku k ornitologii a znalosti by mohla označit za určitou “profesní deformaci”. „Když zaslechnu ptačí zpěv, okamžitě mi naskočí jeho jméno. A když si nevzpomenu, dokážu nad tím přemýšlet klidně půl dne,“ přiznává. Svého okolí si všímá i při běžných procházkách městem. Nejenže poslouchá a pozoruje ptactvo, ale zároveň sleduje i prostředí, které je v zastavěných oblastech často pro divoká zvířata nebezpečné. „Vnímám negativně současnou „módu“ investorů používat při výstavbě velké skleněné plochy. Přitom je mnoho způsobů, jak skla zviditelnit. Elegantně se dají plochy polepit UV samolepkami, které jsou pro lidi téměř neviditelné, ale ptáci UV světlo vnímají a sklu se vyhnou. Toto je za mě pro ptactvo větší problém než například doprava,” vysvětluje. V Evropě kvůli nárazům do skel každoročně zahyne přibližně 100 milionů ptáků. Doprava, která bývá považována za větší hrozbu, má na svědomí zhruba osm milionů. Své nadšení a znalosti ráda předává i ostatním. Na jaře a na podzim pořádá veřejné vycházky. “Co mě nejvíc těší, je, že lidé vodí na vycházky děti. Na jaře jeden asi sedmiletý chlapeček během vycházky prohlásil: Mě to tak baví, bude to i za týden?” Na ptačím světě ji nejvíce fascinuje migrace. „Představte si, že z rovníkové Afriky trefí přesně na svoje hnízdiště. Tisíce kilometrů a nezabloudí. Já v přírodě neujdu ani pár kilometrů bez mapy,“ vtipkuje Kolmanová. Dodává ale, že kromě těchto velkolepých cest se ráda nechává okouzlit i úplně obyčejnými druhy ptactva, které může kdokoliv potkat u sebe na zahradě nebo na obyčejné procházce přírodou. “Je úžasné objevovat, třeba kolik druhů hlasových projevů má běžný kos černý. Nebo jak jsou naše sýkorky krásně barevné. Čím déle se o ptáčky zajímám

Hokejisté jihlavské Dukly nehrají v Horácké aréně své domácí prvoligové zápasy ještě ani dva měsíce a kriminalisté už za tu dobu museli řešit několik fyzických napadení. „V současnosti mám na stole celkem čtyři případy. Při objasňování trestních věcí jsou stěžejním důkazem kamerové záznamy, které jsou v aréně kvalitní a průběh všech incidentů, které jsem zatím řešil, je na nich díky tomu výborně zachycený,“ říká k tomu dozorující státní zástupce Ivo Novák. K prvnímu došlo ve sváteční úterý 28. října po derby s Třebíčí v prostoru novinářské lávky, kam přitom smí jen akreditovaní žurnalisté. Aby tomu tak skutečně bylo, hlídal to člen bezpečnostní agentury, který čelil ze strany dvou fanoušků jihlavského hokejového klubu útoku pěstmi. Zásadní je kamerový systém Redaktor JL, který konflikt viděl na vlastní oči, kvůli tomu o pár dní později vypovídal na policii. Kriminalisté prostřednictvím výzvy v médiích záhy požádali veřejnost o spolupráci právě kvůli prověřování tohoto fyzického napadení. Po pár hodinách ale policie výzvu o ztotožnění útočníků v médiích stáhla, podařilo se je rychle zjistit. „Napadený muž čelil útoku ze strany dvou mužů, kteří ho opakovaně udeřili pěstí. Fyzickému napadení se aktivně bránil a pomohli mu další fanoušci. Napadený pracovník ostrahy utrpěl při útoku zranění, okamžité lékařské ošetření ale nevyhledal ani případ neoznámil,“ shrnula průběh incidentu policejní komisařka Jana Kroutilová. Policisté podle komisařky zjistili informace o napadení v rámci vlastního šetření. Trestní řízení zahájili pro podezření ze spáchání dvou trestných činů, a to pokusu ublížení na zdraví a výtržnictví. S touto právní kvalifikací případ policisté také uzavřeli a spis následně putoval na Okresní státní zastupitelství v Jihlavě, na stůl žalobce Iva Nováka. „Pachatelé se k věci postavili čelem. Projevili lítost, uhradili každý pět tisíc korun na konto obětem trestných činů a zároveň odškodnili pracovníka bezpečnostní agentury, kterému každý poslal tisíc korun, tak jak poškozený požadoval,“ uvedl k případu Ivo Novák. Žalobce tím pádem rozhodl o podmíněném odložení trestního stíhání. Oběma mužům ale zároveň stanovil zkušební dobu 14 měsíců, po které musí vést řádný život. Pokud se neosvědčí, případem by se musel přece jen zabývat soud. Kdyby žalobce poslal případ k soudu, oběma mužům by hrozil trest odnětí svobody až na tři roky. „Velmi pravděpodobně bych také pro ně u soudu navrhoval trest zákazu vstupu na sportovní utkání. Ze zkušenosti mohu říct, že soud v drtivě většině případů takové návrhy akceptuje a není výjimkou, že zákazy uděluje ve výměře i nad 24 měsíců,“ bilancuje Novák. Soud může zákaz vstupu na sportovní utkání udělit dokonce až na deset let. Novák také vysvětlil, proč v tomto konkrétním případě pro pachatele takový trest nechtěl aplikovat. Posuzují individuálně „Ke každému případu musíte přistupovat individuálně. Jde o dosud nikdy netrestané muže. Není smyslem fanoušky drakonicky trestat při prvním vybočení z dosud řádného způsobu života. Dostali šanci ukázat, že šlo z jejich strany o jediný exces, který se již nebude opakovat. Pokud ano, vědí, co bude následovat,“ zmiňuje důrazně Novák. Tím, že došlo k podmíněnému odložení trestního stíhání, oba muži budou mít dál čistý trestní rejstřík. Zásadní podle Nováka je, že prostory arény hlídají kamery s kvalitním záznamem. „Aktuálně řešené případy vysílají jasný signál pro všechny, kteří by do Horácké arény mířili za jiným účelem, než návštěvou sportovní či kulturní akce,“ zmiňuje. Na stole má Novák ještě další tři fyzická napadení. Ke všem došlo během domácíh

Obec Kalhov se může pochlubit skutečným pokladem lidové tvořivosti. V místní hasičské zbrojnici je k vidění unikátní ručně vyřezávaný betlém, který po desítky let vznikal pod rukama místního starousedlíka Josefa Štěpána. Autor se betlému věnoval takřka po celý svůj život. Trpělivě vyřezával jednotlivé figurky, domky i drobné kulisy, které postupně skládal do rozsáhlého dioramatu na půdě svého domu. Každý detail nese rukopis člověka, pro něhož byla řezbářská práce nejen koníčkem, ale celoživotní vášní. Vnučka Božena Čechová se rozhodla betlém zapůjčit k veřejné výstavě, aby se jedinečné dílo mohlo představit širší veřejnosti. Přesun tak rozsáhlého a křehkého souboru však nebyl jednoduchý – vyžadoval značné úsilí, čas i pečlivou přípravu. Nové prostory i samotné sestavení dioramatu měli na starosti Zdena a Zdeněk Dvořákovi. Práce, na které se podílelo mnoho dalších místních, zabraly přibližně jeden rok. O letošním adventu je možnost již třetím rokem obdivovat krásu a jemnost tohoto díla. Svou velikostí, mimořádnou propracovaností a citem pro detail se kalhovský betlém řadí mezi výjimečná díla lidového umění a bezesporu stojí za osobní návštěvu.

Dvojnásobnou zlatou tečku udělal klub Slavoj judo Polná za sérií závodů mistrovství České republiky. Po šampionátu staršího žactva v Teplicích oslavoval prvenství Kristýny Žilkové (kategorie -36 kg) a Veroniky Augustinové (-70). „Na domácí scéně panuje s výsledky spokojenost, ale ne stoprocentní, protože konfrontace v rámci mezinárodních soutěží nám ukázala, že děvčata například z Polska nebo Ukrajiny jsou výkonnostně o krok vepředu,“ konstatoval šéftrenér oddílu Karel Toufar. Obě závodnice patřily před mistrovstvím k adeptkám na cenný kov. Dobrou formu ostatně prokázaly v rámci evropských pohárů v Brně, respektive rakouském Welsu, kde obsadily shodně druhé místo. Žilková se musela k titulu „prokousat“ vyřazovacím pavoukem. Porazila čtyři protivnice, přičemž nejvíce jí dala zabrat ve finále domácí Karolína Zajíčková. Zápas se protáhl do prodloužení, trval přes pět minut. „Každá chvilku tahala pilku na svoji stranu. Kristýna ji bývala mohla hodit již v řádném čase,“ informoval Toufar. Augustinová podstoupila skupinové zápasy proti trojici soupeřek, které poměrně rychle „vyřídila“. Na tatami se nejdéle zdržela dvě minuty a 19 sekund. „Dvě protivnice hodila, jednu udržela na zemi,“ referoval Karel Toufar. Zástupce na stupních vítězů měly i oddíly z Jihlavy. Zlatý Filip Šumbera (Sportovní klub) měl ve váze do 30 kg jediného konkurenta, neratovického Štěpána Drozdu, s nímž si dvakrát hravě poradil. Matyáš Petřík (Sokol) sice vypadl v druhém kole s pozdějším mistrem Kryštofem Valentou (KP Brno), ale v opravné části vybojoval bronz. Mimo jiné získal cenné „skalpy“ Kryštofa Jandáčka (USK Praha) a Lukáše Řápka (Judo Academy Praha).

Kateřina Škarková působí jako vedoucí jihlavského Útulku pro opuštěná a nalezená zvířata Městské policie Jihlava. Ten má na starosti mnohem více než jen péči o opuštěné psy. Jak jste se k práci v městském útulku dostala? Už v dětství jsem doma chovala všechna možná zvířata. Hlavně tedy psy, ale také křečky, želvy, rybičky, morčata, papoušky, burunduky. Tohle byl takový můj splněný sen, zachraňovat zvířata. Do útulku jsem nastoupila v březnu v roce 2021. Kromě záchrany zvířat tu je další spousta věcí, které se dají vylepšovat. Protože jsem hodně akční člověk, mám v hlavě spoustu nápadů, jak zvířatům zlepšit pobyt u nás. Ať už jsou to krásné výběhy pro psy, voliéry pro další zvířata a spousta dalších velkých i malých „projektů“. Jak vypadá běžný pracovní den zaměstnance útulku? Ráno si nejdřív s kolegy rozdělíme „rajóny“, prvním úkolem je vyvenčit psy a pustit je do venkovních výběhů. Pak přichází na řadu výměna vody, krmení, případně léky. Dále se obstarají kočky a další zvířata. Všechno se musí uklidit a vydezinfikovat. Do toho se jezdí na různé výjezdy, kolega byl právě dneska kvůli přejeté kočce. Málo lidí ví, že máme na starosti i sběr mrtvolek zvířat po městě. Během dne chodí zájemci o adopci nebo na venčení psů. Do toho samozřejmě údržba areálu, nákupy, opravy, takže se tady nenudíme. O areál se staráme sami, pouze na větší opravy jezdí specializované firmy. A samozřejmě, pokud se někde najde ztracené nebo opuštěné zvíře, jedeme ho zachránit. Odchyt takovýchto zvířat, ať je to ztracený pes nebo netopýr v bytě, přináší spoustu adrenalinu a improvizace. Asi nejsmutnější jsou zásahy u dopravních nehod nebo u zemřelých majitelů. Staráte se pouze o Jihlavu? Naším zřizovatelem je statutární město Jihlava, což znamená že jsme městský útulek a na starosti máme zvířata v Jihlavě a příměstských částech. Obecně existují ještě soukromé útulky, které žijí vyloženě z darů od lidí, pak jsou ty městské, které sponzoruje město. V případě, že se najde zvíře v jiné obci, měli by se lidé obracet na obecní úřad dané obce. Každá obec má ze zákona povinnost postarat se na svém území o nalezené nebo opuštěné zvíře. Ale ne všude tak samozřejmě činí. O jaké druhy zvířat se v útulku staráte? Kolik jich v současnosti máte? Psů teď máme patnáct a koček šest. Staráme se také o exotická a domácí zvířata. Máme tady hady, leguána, z domácích králíky, osmáky, papoušky. V podstatě vše, na co si vzpomenete. Měli jsme tu i agamu, chameleona, občas někdo přinese vodní želvu. Co se týká divokých zvířat, tak spolupracujeme se záchrannou Stanicí Pavlov. Ti berou srnky, ptáčky, veverky nebo třeba netopýry. Jak je to s nalezenými zvířaty v noci? Celkem je nás tu teď šest zaměstnanců, jedeme na dvousměnný provoz. V zimě od 7 do 18 hodin, v létě od 7 do 20 hodin. Když tady nejsme, což je právě přes noc, tak nás zastupuje městská policie. Tu je možné kontaktovat přes noc. Ti, pokud nějaké zvíře odchytí, dopraví nám ho do útulku a ubytují v předem připravených záchytných kotcích. Takže nás ráno občas čeká překvapení. Snažíte se zjistit příběh nově přijatých psů, najít původního majitele? Každý pes, který k nám přijde, má svůj příběh, ale občas je to dost detektivka. Já se vždycky snažím dopátrat původu toho zvířete, když to jde. Máme tu psy po zemřelých majitelích, psy, kdy majitel musel nastoupit do výkonu trestu. Pak tu máme nalezené psy, kteří byli přivázaní v lese nebo jen tak volně vypuštěni. Pak je to dost detektivka, ale snažíme se vždy dopátrat původu toho zvířete. Informace, kde pes žil nebo co zažil, jsou důležité pro další manipulaci nebo případnou adopci. Ale většinou je těžké dokázat, kdo se psa zba

Na termín 20. června ohlásili pořadatelé termín 2. ročníku jihlavského open-air festivalu Březfest 2026. Mezinárodně obsazený festival naváže na premiéru z roku 2025. Ta se odehrála 7. června v areálu OC Březinky, kam podle organizátorů i přes deštivé počasí dorazilo až 350 návštěvníků a fanoušků kapel z Jihlavy, okolí a dalších měst Vysočiny. Hráli Jet Stream, Absolutezero a další, nejen místní skupiny, hostem byl Miloš Dodo Doležal. Podle pořadatelů se na 2. ročníku promění amfiteátr Březinovy Sady od 13 hodin v epicentrum tvrdé hudby - rocku i metalu. Akci chystají Březfest a Radio Kluboofka spolu s šesti dalšími spoluorganizátory. Festival komentují jako prostor pro svobodu projevu, kde se hudba propojuje s vizuálním scénickým uměním. V programu 2. ročníku zahrají XIII. století, Induction (DE), In Sanity (DE), Moyra (PL), Dark Gamballe a další kapely. Hudbu doprovodí vizuální show, doprovodný program, stánky, merch kapel nebo trh s CD a vinylovými deskami.

Na hokejovém mistrovství světa juniorů se letos v českých barvách představí tři rodáci z Kraje Vysočina. Jihlavský kouč Patrik Augusta nominoval jihlavského brankáře Ondřeje Štěbetáka (klub Portland Winterhawks), havlíčkobrodského beka Radima Mrtku (Seattle Thunderbirds) a humpoleckého obránce Jakuba Vaněčka (Tri-City Americans). „Do poslední chvíle jsme řešili jména na konkrétní posty. Oproti minulým rokům bylo z čeho vybírat. Věřím, že jsme ukázali na správné hráče a poskládali jsme silný tým,“ řekl Augusta na tiskové konferenci. Mrtku s Vaněčkem zařadil do finálního výběru napoprvé, Štěbetáka až dodatečně. V původní trojici gólmanů odchovanec Dukly chyběl. „Dva přípravné turnaje se mu ne úplně vydařily,“ vysvětlil Patrik Augusta rozhodnutí trenérského týmu. Místo na soupisce nakonec Ondřeji Štěbetákovi uvolnil Jakub Milota, jenž nedoléčil zranění třísel. Čeští junioři budou na šampionátu „dvacítek“ v americké Minnesotě obhajovat bronz, respektive usilovat o čtvrtou medaili v řadě. Do turnaje vstoupí duelem proti favorizované Kanadě (27. 12.), a dále se ve skupině utkají s Dánskem (28. 12.), Finskem (29. 12.) a Lotyšskem (31. 12.).

Již druhým rokem se žáci současné třídy 3.A ZŠ Hradecká Telč pod vedením třídní učitelky Jany Kasáčkové pravidelně setkávají s klienty SeneCury SeniorCentra Telč. Každý měsíc spolu sdílejí chvíle plné tvoření, radosti a vzájemného porozumění. Na tato setkání se s velkým očekáváním těší nejen děti, ale i senioři, pro které se stala krásnou a milou tradicí. Setkání jsou často velmi dojemná a naplněná emocemi. Děti se během společně stráveného času naučily podávat starším pomocnou ruku, vnímat jejich potřeby a s respektem jim pomáhat, zatímco od seniorů přirozeně přebírají trpělivost, klid a radost z drobných okamžiků. Letošní společné tvoření se vždy odvíjí od vymyšleného příběhu, v němž hlavní roli hraje některý ze žáků či žákyň spolu s babičkou nebo dědečkem. Příběhy se pak stávají mostem mezi dvěma generacemi a vedou ke vzniku malých, ale o to cennějších výtvorů, které vznikají díky vzájemné pomoci, laskavosti a sdílenému času. Zcela výjimečné a velmi emotivní bylo především předvánoční setkání. Díky finančnímu příspěvku rodičů a školy se podařilo, tak jako loňský rok, připravit malé dárečky a přáníčka pro všech 130 klientů centra. Děti je s rozzářenýma očima osobně roznesly po pokojích a každému seniorovi popřály krásné a klidné Vánoce. Pro mnohé z nich to byl okamžik plný dojetí a radosti. Následovalo tvoření na téma Andílci z Telče. Společně vznikli něžní andílci, které si naše „adoptované babičky a dědečkové“ ponechali jako milou památku na společně prožité chvíle. Na závěr setkání zazněla vánoční písnička v podání dětí, kterou klienti doprovodili hrou na orffovské nástroje. Celý prostor se naplnil hudbou, úsměvy i dojetím. Setkání bylo opět velmi krásné, citově silné a nezapomenutelné. Už nyní se s radostí těšíme na další společné chvíle, které nás čekají v lednu.

Živé betlémy zpestří vánoční svátky v řadě obcí na Jihlavsku. Zájemci budou moci nejen o adventu zhlédnout i výstavu zpřístupněných betlémů. Tradiční vánoční představení s koledami a živými zvířaty se koná na Štědrý den 24. prosince od 13 a pak následně od 13.45 na náměstí T. G. Masaryka v Třešti. Betlémská cesta se ve městě tradičně koná od 26. prosince do 2. února. Jde o tradiční zpřístupnění betlémů v rodinách a také muzeích. Podle místostarostky Evy Požárové ještě není přesně dané, kolik betlémů v domácnostech bude zpřístupněno. „Počítáme, že jich bude jako každý rok okolo 20,“ vypočítává místostarostka. Aktuální informace jsou pro zájemce vždy na webu betlemy-trest.cz. Betlémy v kostele Nanebevzetí P. Marie v Polné budou ke zhlédnutí 25. a 26.12. Pak také 28.12. a na Nový rok vždy od 13 do 16 hodin. Součástí letošních betlémů bude i betlém Základní školy v Polné. Betlém vyráběli žáci ve výtvarné výchově a také v pracovních činnostech. Živý betlém v Nové Říši patří ke zdejším tradičním vrcholům vánočního programu a uskuteční se 25. prosince na Boží hod od 14.30 hodin před kostelem sv. Petra a Pavla.

Nejnovější inscenace HDJ zavádí diváka do světa vlastníků bytových jednotek, do hájemství předsedů esvéjé, hlasujících, skrutátorů, zapisovatelů a ověřovatelů. Na domovní schůzi kteréhosi bytového domu se řeší jeho havarijní stav. Tahle situace je úžasným modelem pro vykreslení principů, úskalí a slabin demokratického procesu. Zároveň i prostorem pro sondu zkoumající odlišnost našich hodnot a naši (ne)schopnost respektovat potřeby, názory či odlišnosti těch druhých.

Více než měsíc trvající série neporazitelnosti jihlavských hokejistů v Maxa lize skončila. Pomyslným katem, jenž přetnul sérii 10 vítězství po sobě, se předevčírem stal Frýdek-Místek. Na jeho ledě Dukla padla 1:2, a díky tomu se Slavia Praha vrátila do čela tabulky. „Je potřeba mít hlavy nahoře a ne se extra trápit kvůli tomu, že jsme tady nechali všechny body,“ povzbudil asistent hostujícího kouče Karel Nekvasil svoje svěřence. „Další utkání hrajeme doma (zítra proti Sokolovu). Je potřeba se na něj nachystat a pokusit se vrátit na vítěznou vlnu,“ dodal. Prvoligovými kabinami v minulých dnech obcházel „moribundus“. Z programu předešlého (sobotního) kola vypadly tři zápasy. Jihlava kvůli viróze a zranění odložila šlágr v pražském Edenu, Frýdek-Místek přijal omluvenku od Přerova. Týdenní výpadek byl na obou týmech patrný. „Kotouče se nám jinak odrážely, pohyb jsme neměli takový, na jaký jsme zvyklí. V první třetině nám při šancích kousíček chyběl k tomu, aby tam něco spadlo,“ líčil Nekvasil. Od druhé části se hra oboustranně zlepšila, ale na gól se čekalo až do poloviny utkání, kdy Matiaško udělal bránícímu Duklákovi stahovačku a vypálil pod Beranovu lapačku – 1:0. Díky výkonu domácího i hostujícího gólmana to dlouho vypadalo, že Frýdku bude hubený náskok stačit. V posledním dějství se před Beranem objevili Kofroň s Ostřížkem, ale druhý jmenovaný odmítl přidat brankovou pojistku. Záhy toho litoval… Jihlavský talent Burkov (navrátilec z mistrovství světa juniorů nižší kategorie), se vydal od mantinelu na slalomovou jízdu mezi kruhy a srovnal střelou k pravé tyčce – 1:1. Dukla měla momentum zápasu na své straně, ovšem nevyužila ho, respektive jí to nedovolil brankář Schnattinger. Minimálně bod by si hosté zasloužili, ale to by museli reflektovat na upozornění svých trenérů, že je nutné vyvarovat se hloupých faulů v útočném pásmu. Jeden z nich v 58. minutě potrestal Haman přesnou ranou od modré čáry a trefil domácím cennou výhru – 2:1. „My si nemůžeme vybírat, proti komu budeme body sbírat, protože tabulka je našlapaná. Každé utkání je pro nás jako play off a dnešní výsledek je důležitý. Ještě navíc proti nesmírně silnému soupeři,“ radoval se kouč Miloš Holaň. Jihlavané hráli power play, ovšem počet bruslařů na ledě byl stejný, protože se opět zbytečně provinili proti pravidlům… „Oslabení jsme dobře bránili, bohužel při tom jednom to soupeř prostřelil. Je potřeba být disciplinovanější,“ doplnil Karel Nekvasil.

Více v tištěném vydání JL s datem 19. 12.

Jakoby je odfouklo tornádo… Lístky na historickou premiéru tenisového Davis Cupu v Jihlavě dlouho ve středečním předprodeji nevydržely. Ani ne hodinu po spuštění distribuce na síti Ticketportal bylo všech 5500 míst pryč. Český národní tým přivítá Švédy ve vyprodané Horácké aréně 7. a 8. února. Došlo na slova předsedy Českého tenisového svazu Jakuba Kotrby, že jakmile veřejnost dostane informaci o konání utkání v jihlavské nové hale, projeví o lístky obrovský zájem. „Dnešní vstupenková lavina naplnila ta nejoptimističtější očekávání. Potvrdilo se, jak atraktivní jsou pro fanoušky domácí zápasy reprezentace. Tentokrát se k tomu přidal i efekt nového místa konání, kterým je Jihlava,“ řekl Kotrba. Jak se pohybovaly ceny? Denní vstupenky stály 690 (II. kategorie), 890 (I. kategorie) a 445 korun (osoby ZTP). Za dvoudenní permanentky zájemci zaplatili 1380 a 1780 korun, opět v návaznosti na kategorii. Nenaplnily se obavy, že Švédové jakožto méně atraktivní soupeř nebudou dostatečným lákadlem a tenisová veřejnost si raději počká do září na předpokládaný „big match“ druhého kola světové skupiny proti Američanům. Rychlost, s jakou lístky na „Tre Kronor“ zmizely, příjemně překvapila i kapitána českého týmu Tomáše Berdycha. „Informace o raketovém předprodeji jsem naposledy slyšel jako aktivní hráč před domácím finále se Španěly. Je to skvělá zpráva. Jistě nás čeká fantastická atmosféra před plnými tribunami. Děkuji všem za zájem, uvidíme se v Jihlavě,“ vzkázal dvojnásobný vítěz Davis Cupu (2012, 2013). Berdych si jistě prohlédne Horáckou arénu již 5. ledna, kdy na jihlavské radnici odtajní jména tenistů, které na utkání nominoval.

Adventní čas má v sobě zvláštní kouzlo – zpomaluje, spojuje a vybízí k setkávání. Právě v tomto duchu se uskutečnil pondělní, 8. 12., Vánoční koncert Základní školy Batelov, který se konal ve venkovní učebně na školní zahradě. Škola se letos rozhodla otevřít své brány veřejnosti trochu jinak než obvykle a nabídnout návštěvníkům nejen hudební zážitek, ale také pestrý doprovodný program pro děti i dospělé. Hudební část večera zahájili žáci třetích tříd tanečním vystoupením, které publikum okamžitě naladilo na sváteční atmosféru. Poté zazněly koledy v podání kytarového kroužku, následovala přehlídka školních talentů. Jednotliví žáci se představili hrou na klávesy, flétny, saxofon, kytaru, klarinet, housle i zpěvem. Každé vystoupení bylo důkazem nejen poctivé přípravy, ale také odvahy a radosti z hudby. Závěr koncertu patřil vánočním písním a koledám v podání hudebního uskupení složeného ze žáků školy, kteří společným zpěvem a hrou vytvořili krásnou tečku za celým programem. Akci doprovázel bohatý program, který rozšířil koncert o další příjemné adventní zážitky. Před školou byla připravena Ježíškova stezka, na níž si děti mohly vyzkoušet plnění úkolů, luštění i různé zábavné výzvy. Stezka byla rozdělena do dvou úrovní – pro mladší a starší děti – aby si ji mohl užít opravdu každý. Na školní zahradě proběhla vernisáž dětských výtvarných prací a uvnitř budovy měly děti možnost napsat či nakreslit přání Ježíškovi, která poté symbolicky vypustily k nebi na heliových balóncích. Nechyběl ani malý vánoční jarmark s výrobky, které žáci vytvořili se svými učitelkami či družinářkami. Příchozí se mohli zahřát punčem nebo čajem a ochutnat vánoční cukroví. Celá akce měla navíc charitativní rozměr – výtěžek byl věnován projektu Koledujem si pro Ellinku. Vánoční koncert ZŠ Batelov se vydařil po všech stránkách. Nabídl prostor dětskému talentu, společnému setkání i sdílení radosti, která k adventu neodmyslitelně patří. Poděkování náleží všem vystupujícím žákům za jejich nadšení a odvahu, pedagogům za pečlivou přípravu celé akce i všem návštěvníkům, kteří přišli a vytvořili příjemnou, srdečnou a skutečně vánoční atmosféru.

Výstavba vysokoškolských kolejí v Jihlavě má skončit v březnu 2027. Je to o devět měsíců později, než se plánovalo. Náklady na výstavbu se zatím nezměnily, řekla mluvčí Vysoké školy polytechnické Jihlava Martina Tomšů. Výstavbu objektu pro ubytování 200 studentů provázely soudní spory. Práce musela stavební firma na několik měsíců přerušit. "V rámci projektu nedošlo k žádným technickým změnám. Úpravy se týkají pouze harmonogramu. Nový termín výstavby byl prodloužený o dobu, po kterou byla stavba přerušena," řekla Tomšů. Náklady na stavbu jsou 326 milionu korun. Objekt staví sdružení firem Podzimek, OHLA ŽS, Metrostav DIZ. Nyní se dokončuje druhé nadzemní podlaží. Budova nabídne 100 dvoulůžkových pokojů se samostatnými koupelnami. Pro dva pokoje bude vždy společná kuchyně. Součástí domu budou i společné prostory a studovny. Stavbu objektu mezi Fritzovou a Tyršovou ulicí kvůli nesouhlasu lidí z okolních domů opakovaně řešily správní úřady i soudy. Jihlavská vysoká škola zatím studenty ubytovává v pronajatých prostorách s kapacitou nejvýše pro 140 lidí. Podle Tomšů je po dokončení vlastních kolejí zřejmě opustí.

Betlémské světlo o víkendu dorazilo do Jihlavy. Na Hlavním nádraží si ho v sobotu dopoledne od svých brněnských kolegů převzali místní skauti. Vlak z Havlíčkova Brodu dorazil na stanici s menším zpožděním, tam na něj kromě připravených skautů čekala i menší skupina zájemců s vlastními lucernami, kteří si chtěli plamen z Betléma donést do svých domovů už z nádraží. Předání proběhlo bleskově, ani ne za minutu už souprava pokračovala dál směrem na Třešť, Telč až do Slavonic. Každý, kdo by si chtěl světlo také připálit a odnést, bude mít tuto možnost 22. a 23. prosince na trzích na Masarykově náměstí v Jihlavě, kde budou skauti rozdávat plamen od 13 do 20 hodin. Na Štědrý den pak bude světlo k dispozici od 8 do 12 hodin v kostele sv. Jakuba. Už 20. prosince od 10 do 22 hodin si pak mohou světlo odnést lidé v Dolní Cerekvi od kostela sv. Maří Magdalény. V Kamenici budou skauti rozdávat nejen betlémské světlo, ale i vánoční punč 23. prosince od 18 do 20 hodin. V Telči na náměstí u indiánského tee-pee bude světlo k mání 23. prosince od 15 do 18 hodin. Ve stejný den si zájemci budou moci plamen připálit pod vánočním stromem v Brtnici v rámci vystoupení zdejší Hudební školy, které začíná v 17 hodin. Z kostela sv. Jakuba ve Vílanci bude možné si betlémský oheň odnést 23. prosince od 15 do 19. Na Štědrý den bude betlémské světlo možné získat na několika místech. V kostele v Lukách nad Jihlavou od 9 do 11, v Polné v chrámu Nanebevzetí Panny Marie od 15 do 17 a v Třešti v rámci programu živého betlému na náměstí od 13.00 do 13.45.

Majitel autoškoly Roman Freith z Jihlavy (57) odešel minulý týden ve středu dopoledne od okresního soudu s peněžitým trestem 45.500 korun. Na dva roky také přišel o řidičák a stejně dlouhou dobu nesmí vykonávat v autoškole funkci instruktora. Provozovat ji ale může dál. Soudkyně Dagmar Koutníková Trnková ho uznala zatím nepravomocně vinným z toho, že předloni v létě na jedné křižovatce nedaleko centra Jihlavy přímo během výcvikové jízdy záměrně převzal od žáka řízení, sešlápl plyn a cíleně najel autem na přechod pro chodce, když po něm zrovna přecházela jeho bývalá přítelkyně (25) se svým tehdejším partnerem (27). Mladík musel podle rozsudku uskočit, aby se vyhnul střetu s vozem autoškoly. S autem obviněný zastavil přímo na přechodu pro chodce, těsně před poškozeným. Statní zástupce Ivo Novák Freitha viní ze dvou přečinů – výtržnictví a ublížení na zdraví ukončeného ve stádiu pokusu. Obviněný v celém rozsahu od začátku procesu jakoukoliv vinu odmítá. Odmítl trestní příkaz Podnikatel už v průběhu roku inkasoval totožný trest formou trestního příkazu. Obžalovaný si proti rozhodnutí ale podal odpor a soudkyně proto musela nařídit hlavní líčení a případ projednat veřejně. Freithovi kromě jiného hrozily až tři roky ve věznici s ostrahou. Od přísnějšího postihu ho podle rozsudku zachránilo hlavně to, že se nikomu nic při incidentu nestalo, a proto mohl inkasovat alternativní trest bez nutnosti omezit obžalovaného na osobní svobodě a vsadit ho do vězení. Pro soud bylo klíčové, že při minulém hlavním líčení tehdejší žák autoškoly uvedl, že od něj učitel v klíčový okamžik převzal bez varování řízení. Pak podle rozsudku učitel sešlápl plyn a před dvojicí na přechodu zastavil tak těsně, že kdyby mladík neuskočil, došlo by podle soudního znalce ke střetu v rychlosti 22 kilometrů v hodině. Žák za volantem jel totiž, než mu učitel sáhl do řízení, rychlostí 13 kilometrů v hodině. Freith od začátku soudního procesu tvrdí, že ze strany dnes už bývalého žáka jde o účelovou mstu za to, že u něj úspěšně neabsolvoval závěrečnou zkoušku a tím pádem nezískal řidičské oprávnění. Rozsudek po konci hlavního líčení komentovat nechtěl. Dotazy novinářů na chodbě justičního paláce mlčky přešel a z budovy v doprovodu svého obhájce odešel. Soudkyně v odůvodnění rozhodnutí odmítla tvrzení obžalovaného, že z jeho strany šlo jen o běžný zásah instruktora v nepřehledné situaci. Incident v křižovatce ulic Jana Masaryka, Palackého, třída Legionářů a Bezručova navíc také zachytily bezpečnostní kamery v lokalitě. Motiv ze žárlivosti Soudkyně označila obhajobu Freitha za účelovou a ztotožnil se s verzí obžaloby. Podle soudu z průběhu dokazování jasně vyplynulo, že motivem obžalovaného byla žárlivost, protože se nedokázal nikdy smířit s tím, že ho výrazně mladší přítelkyně opustila. „Bez sebereflexe, bez projevené lítosti,“ komentovala soudkyně postoj obžalovaného v rámci celého procesu v odůvodnění rozhodnutí. Freith při úvodním hlavním líčení přiznal, že s bývalou partnerkou spolu byli asi dva roky, a jejich vzájemné soužití označil jako Itálii, ale bez křiku. „Třikrát na mě zavolala policii a za tu dobu ode mě odešla asi 15krát,“ vypočítal. Podle rozsudku úmyslným nájezdem na přechodu pro chodce přecházející dvojici incident neskončil, ale naopak dál gradoval, protože měl vystoupit z auta a na poškozenou křičet, že je „štětka, ku..., špína, dě…, a na jejího tehdejšího přítele, že je ču... a že mu dá přes držku. V prvotní fázi prověřování případu to vypadalo, že vinu za dopravní přestupek ponese žák autoškoly. Jeho prvotní výpověď na policii se v tomto duchu i nesla. Rozsudek není pravomocný Jenže žák postupem času, když z

Až do soboty 27. prosince jsou k vidění v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě v Křížové ulici obrazy ukrajinského petrykivského malířského kroužku Zrnko. Jedná se o díla ukrajinských žen, které žijí v Jihlavě. Autorky pocházejí z různých částí Ukrajiny. K vidění je celkem 16 obrazů. Akci uspořádala Ukrajinská rada Kraje Vysočina (URKV). „Výstava je pro veřejnost otevřená v pondělí, ve středu a v pátek od 16 do 18 hodin,“ uvedla pro JL již dříve zástupkyně UKRV Anna Abramchuk. Lektorkou petrykivské malby je 48letá Olena Lukianiuk, která nyní žije v Jihlavě. „Rozhodla jsem se zkusit vytvořit takový prostor pro rodiče a děti, kde by mohli komunikovat, poznávat se navzájem a věnovat se tvůrčí činnosti,“ sdělila mimo jiné na zahájení výstavy. Vernisáž se uskutečnila ve čtvrtek 4. prosince. Podle lektorky člověk díky malování nachází vnitřní rovnováhu a je schopen vnímat situaci z různých úhlů pohledu. „Už nyní vidíme, jak lidé, kteří se zpočátku neznali, nacházejí společnou řeč a stávají se přáteli,“ pokračovala Lukianiuk. Vernisáž doprovázela skladbami vážné hudby houslistka Inna Starykovska. Výstavu podpořilo město. „Tento způsob malby je tak jedinečný, že byl v roce 2013 zapsán do seznamu UNESCO,“ připomněl na vernisáži přítomný náměstek jihlavského primátora Petr Piáček (KDU-ČSL). Podle Abramchuk bude výstava zatím pouze v Jihlavě. Více se uvidí po Novém roce, jestli se URKV podaří najít nějaké vhodné prostory, kde by se dalo vystavovat. A jak vznikla spolupráce s lektorkou petrykivské malby? „My se hodně dlouho známe. Když vznikla možnost na sepsání projektu, tak jsme se sešly. Paní Olena přišla s nápadem a navrhla, že bychom mohli město žádat o podporu tohoto projektu,“ dodala Abramchuk.

Ve dnech 3. až 5. prosince navštívilo základní i mateřskou školu Nad Plovárnou hned několik Mikulášů s čerty a anděly. 3. a 4. prosince si žáci devátého ročníku pečlivě připravili pro své malé kamarády z mateřských škol Tylova, Dlouhá stěna a Nad Plovárnou mikulášskou stezku s rozmanitými úkoly a umožnili jim zažít zajímavá dobrodružství v ZŠ. Na konci trasy na malé děti čekali Mikuláš, čert a anděl a odměnili je předem připravenými odměnami, které pro ně vyrobili žáci šestých a sedmých ročníků. 5. prosince Mikulášové s anděly a čerty navštívili během dopoledne žáky školy. Hříšníci se před odnesením do pekla mohli vykoupit básničkou nebo písničkou, takže nakonec všichni žáci i učitelé získali sladkou odměnu od andělů.

Potvrzeno, upřesněno. Čeští volejbalisté, „bramborový“ tým letošního mistrovství světa, odehrají v jihlavské Horácké aréně avizovaný domácí miniturnaj turnaj Evropské ligy 2026 v období 12. – 14. června příštího roku. Jejich soupeři budou Bosna a Hercegovina a Dánsko.

Nečekaně vyhrocený závěr mělo u Okresního soudu v Jihlavě úterní dopolední hlavní líčení s recidivistou Ondřejem Karšou (25) z Jihlavy. Když se dozvěděl, že z vazby poputuje brzy rovnou do výkonu trestu, kde si má odsedět pravomocný trest tři roky za pokus ublížení na zdraví krádež, loupež, výtržnictví, dal průchod svým emocím. „Proč? Vždyť mám rodinu, se kterou se chci rozloučit,“ spílal směrem k soudkyni Tereze Jedličkové. „Teď buďte potichu,“ umravnil Karšu nejprve člen eskorty. Karša si ale nedal říct a ve svých emočních výlevech pokračoval, až soudkyně dokonce musela přerušit a následně také ukončit odůvodnění, proč Karšu ponechává dál ve vazbě. „Mě to nezajímá. Můžeme jít...,“ hekl zalykajícím se hlasem ke členu eskorty. „Ondro, přestaň,“ napomenula ho i z místa pro veřejnost i recidivistova blízká příbuzná, která celé jednání sledovala. „Pane obžalovaný, i kdybych teď rozhodla, že nebudete dále ve vazbě, státní zástupce by si se stoprocentní jistotou proti tomu podal stížnost. Ve vazbě byste proto stejně zůstal, dokud se nerozhodne o stížnosti,“ vysvětlovala marně procesní postup Karšovi soudkyně. „Uvědomit si, že máte rodinu, jste si měl, než jste začal páchat trestnou činnost. To, že jste ve vazbě, je jen vaše vina. Uvědomte si to...“ dodala soudkyně. „Na chodbě mám malou dceru, mohl bych ji aspoň vidět?“ dál si jel svoje Karša. Žalobce Ivo Novák se mu přímo v soudní síni snažil vysvětlit, že takové požadavky musí řešit výhradně prostřednictvím návštěv ve vazbě nebo poté ve výkonu trestu. „Neviděl jsem ji čtyři měsíce...,“ lamentoval Karša. Marně se mu soudkyně dál snažila vysvětlit, že si za to svým chováním, když byl na svobodě, může výhradně sám, protože páchal trestnou činnost. „Může to už skončit, tohle to? Hotovo…,“ křikl na soudkyni. Ta proto už dál v odůvodnění svého rozhodnutí nepokračovala. Karša si proti vazbě podal stížnost a eskorta ho následně odvezla jednací místnosti. Na chodbě se po jednání ještě o další rozruch postarali Karšovi příbuzní, kteří hlasitě obviňovali členy z eskorty z fyzického napadení odsouzeného. „Oni ho ho normálně zmlátí. Ať si mlátí svoje děcko a ne naše,“ bouřili se, než definitivně odešli z justičního paláce. „Ze strany obžalovaného byla slyšet deklarace, že již nechce páchat trestnou činnost. Chce žít řádným životem. Takovýchto slibů jsem tu slyšela spoustu. Byla bych ráda, kdyby tomu skutečně tak bylo...,“ stihla říct v odůvodnění soudkyně, ještě než se do něj slovně vložil Karša.

Jihlavský smíšený pěvecký sbor Melodie se letos vrací ke svému projektu scénického provedení Rybovy České mše vánoční, programu Pospíchejme k Betlému. Uvede ho v pátek 19. prosince od 17 hodin v kostele sv. Ignáce z Loyoly v Jihlavě. Kostel se posluchačům a divákům otevře v 16.40 hodin. Sbor Melodie řízený Pavlem Salákem na programu spolupracuje s Dětským pěveckým sborem Gaudium a Komorním orchestrem Bohumila Boudy. Akce je pojata také jako oslava 25. výročí vzniku Kraje Vysočina. Na termíny 4. a 5. ledna 2026 se chystají provedení této scénicky pojaté „Rybovky“ také do třebíčské Baziliky sv. Prokopa. Tady se bude začínat v 18 hodin. * V mimořádně silném obsazení zazní Rybova Česká mše vánoční Hej, Mistře! v sobotu 20. prosince od 18 hodin v kostele sv. Jakuba v Brtnici. Nejslavnější českou vánoční skladbu tady provedou sólisté Národního divadla a Státní opery v Praze. Vystoupí sopranistka Helena Hozová, altový part zazpívá Sylva Šmugrová. Dalšími sólisty budou tenor Aleš Briscein a bas Roman Hoza. Na provedení skladby bude spolupracovat Pěvecké sdružení Campanula Jihlava se sbormistrem Pavlem Jirákem. Zpěváky doprovodí přední hudebníci regionu. Koncertním mistrem orchestru bude španělský houslista Eduardo García Salas, předseda Spolku Zámek Brtnice. Na varhany bude hrát Edita Keglerová, diriguje Vojtěch Jouza. Děti do pěti let věku mají vstup zdarma. * Filharmonie G. Mahlera Jihlava avizuje pro svůj letošní Vánoční koncert dramaturgické vykročení, které si podle slov ředitele tělesa Vladimíra Holeše dlouho přáli samotní diváci. Koncert se uskuteční v neděli 21. prosince v DKO Jihlava. V první polovině večera zazní Romance č. 2 pro housle a orchestr Ludwiga van Beethovena v podání Leoš Zavadilíka. Dále publikum uslyší 3. větu Koncertu pro fagot a orchestr C dur Karla Stamice v provedení Aleše Novotného. Světovou premiéru díla filharmonie představila letos v září. Zazní také koledy a vánoční písně. „Vrchol večera bude patřit monumentálnímu symfonickému provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Sólových partů se ujmou přední osobnosti českých operních scén,“ avizuje ředitel Holeš. Sólové party „Rybovky“ zazpívají v DKO Miroslava Časarová, Petra Vondrová, Dušan Růžička a Bohdan Petrovič, na varhany bude hrát Lukáš Dvořák. K provedení se propojila pětice pěveckých sborů z Vysočiny – Slavík Pacov, Cantare Humpolec, Musica Siloensis Želiv, Záboj Pelhřimov a Lipnický pěvecký sbor Lipnice nad Sázavou. Šéfdirigent filharmonie Jiří Jakeš tak bude řídit na 130 účinkujících. Hned v neděli 18. ledna uvede Filharmonie G. Mahlera tradiční Novoroční koncert. V DKO nabídne proslulé melodie Johanna Strausse ml. nebo árie a dueta z operet Franze Lehára. V pěveckých partech se opět představí duo Miroslava Časarová a Bohdan Petrovič. * Pěvecké sdružení Campanula Jihlava provede ve sváteční den 26. prosince v 17 hodin v jihlavském kostele sv. Ignáce z Loyoly svůj velký Vánoční koncert. V mimořádně silné sestavě s bývalými členy ve svých řadách zároveň završí oslavy 40. výročí svého vzniku. Letošní výročí slavila Campanula zvýšenou koncertní činností i rozmanitým repertoárem. V březnu uvedla Postní koncert, v dubnu zpívala v Prodané nevěstě v DKO. V květnu se spojila k vystoupení s Jihlavským smíšeným pěveckým sborem Melodie, ZUŠ Jihlava a festivalem Mahler Jihlava Hudba tisíců. V červnu se sbor Campanula představil na Sborovém jaru na radnici a realizoval výjezdní koncert do Velké Lhoty na Telčsku. V září přivítal na společném koncertu sbor Gaulitanus z Malty, v říjnu vystoupil na Podzimním koncertu s hostem Festivia Chorus. V listopadu provedl Mozartovo Requiem se sborem Differo Třebíč a Pardubickou komorní filharmonií a podílel se na otevření Horácké multifunkční arény

V úterý 2. prosince se druhé pracoviště naší školy ZŠ a MŠ Luka nad Jihlavou, Denní stacionář Pohodář, proměnilo v místo, z něhož měl radost i sám Lucifer. Prostory, kde běžně probíhá výuka žáků 1. tříd a školní družiny, se na jedno odpoledne změnily v pravé peklo. Děti z 1. stupně spolu se svými rodiči a sourozenci zde prožívaly atmosféru, kterou pro ně pečlivě připravila čertovská družina z řad učitelů, asistentů i starších žáků. O návštěvníky nebyla nouze – peklem prošlo přibližně 130 dětí. Už u vchodu čekalo na každého malého návštěvníka první překvapení: čertovský ocásek, na který během odpoledne sbírali mašličky jako symbol splněných úkolů. V horním patře se děti setkaly s Luciferem, který od nich očekával slib, že se budou chovat lépe. Některé děti váhaly, jiné statečně vkročily, ale nakonec téměř všechny prošly i tímto tajemným místem. V Pekelném úřadě se zapisovaly hříchy do Knihy hříchů a nikdo neodešel bez dobře viditelného pekelného razítka. Peklo však pouštělo ven jen ty, kteří dokázali porazit čerty v kostkách – a napínavé hody kostkami nejednoho malého hříšníka pořádně potrápily. Stacionář ožil také díky pestré nabídce dílniček, které se odehrávaly ve všech patrech. V prvním patře si děti vyráběly čertovský pytlík na odměny v tzv. Pekelných bramborách, luštily zapeklité otázky v Čertovském kvízu a v Pekelném bufetu ochutnávaly voňavé buchty i teplý nealko punč. O patro výš čekala na děti Pekelná tvůrčí stanice ze sádry, kde probíhalo malování sádrových odlitků, tvůrčí Papírové čertoviny včetně výroby vlastního čertíka nebo pekelné kostky, dílnička Pekelně zdravých svačin jako inspirace, jak může vypadat výživné čertí občerstvení a také Rohatá diskotéka, kde se tančilo tak intenzivně, až se rohy třásly. Ve třetím patře pak lákal Fotokoutek, kde se mnozí raději vyfotili dřív, než by je čerti „odnesli“, dále již zmíněný Pekelný úřad i setkání s Luciferem a také Čertíkovo English pexeso, kde musely děti procvičit angličtinu – jak jinak než pekelně. Ani venku nepřestalo být horko. Čerti zde připravili pekelnou zkoušku v podobě čertovy opičí dráhy, na které děti běhaly, skákaly a zdolávaly překážky s takovým nadšením, až málem roztavily ledový prosincový vzduch. Ukázalo se zde, kdo je skutečně odvážný a vytrvalý. Celé odpoledne se neslo ve znamení skvělé spolupráce. Učitelé v čele s Luciferem, asistenti i starší žáci se postarali o hladký průběh akce, příjemnou atmosféru i o to, aby si děti odnesly nejen plné pytlíky odměn, ale také nezapomenutelné zážitky. Smích dětí, šustění ocásků s mašličkami, vůně buchet a punče i zvuky rohaté diskotéky vytvořily jedinečnou atmosféru, na kterou budou malí i velcí ještě dlouho vzpomínat. Čertoviny ve stacionáři Pohodář se vydařily na jedničku. A i když tam vládlo peklo, žádné dítě si čerti nenechali – zdá se, že máme ve škole samé hodné žáky.

Chtěl být brankářem, ale proslavil se jako kanonýr… Síň slávy českého hokeje přivítala další ikonu jihlavské Dukly. Minulé pondělí do ní vstoupil bývalý reprezentační útočník, trojnásobný mistr světa Viktor Ujčík. „Ani ve snu by mě nenapadlo, když jsem s hokejem začínal, že dosáhnu takového úspěchu. Je to obrovská čest, být součástí této hokejové rodiny a vybrané společnosti,“ reagoval aktuální kouč jihlavského A-týmu a předseda disciplinární komise Tipsport extraligy. Do jeho šatníku přibylo speciální sako s logem české Síně slávy. Dostává ho každý laureát. „Je moc hezké. Na vnitřní straně je dres národního týmu s mým číslem. Nejsem typ na saka, ovšem tuhle chvíli jsem si užil,“ prozradil Ujčík a chválil krejčího za přesnou míru v oku. „Odvedl skvělou práci, sako mi parádně sedí. Na střídačku ho nosit nebudu, ale při vhodné příležitosti ho obléknu rád,“ dodal s úsměvem. Titul s Duklou nepočítá Mohl se proslavit jako brankář, jenomže otec jej mezi tři tyče nepustil. „Z prvního tréninku jsem přinesl domů gólmanskou výstroj, z které jsem byl hrozně nadšený. Táta řekl, že budu hrát hokej v obraně nebo útoku, ale ne v brance,“ zavzpomínal Viktor Ujčík. Díky tomuto rozhodnutí se odchovanec Dukly zapsal do historie nejvyšší tuzemské soutěže jako autor 410 přesných tref. Lepší jsou v této statistice jenom Milan Nový s Vladimírem Růžičkou. Málokdo ví, že Ujčík chtěl v dorosteneckém věku, kdy některé vrstevníky výkonnostně převyšoval, odejít do mužů Ignstavu Brno. Tehdejší trenér jihlavského „áčka“, legendární Jaroslav Holík, proti tomu zasáhl. „Ptal se, jestli chci skončit s hokejem, jestli jsem se nezbláznil. Řekl, ať jdu na vojnu do Tábora, tam se v dospělé kategorii ´otrkám´ a další sezonu dostanu šanci v Dukle.“ Jaroslav Holík dodržel svoje slovo. „A možná i díky tomu jsem se dostal v kariéře tak daleko,“ podotkl král extraligových střelců v sezoně 1995/96 (37 branek v základní části). V té době již hájil barvy Slavie Praha a byl členem mimořádně produktivní útočné formace s Ivo Prorokem a Vladimírem Růžičkou, která strašila celou soutěž. Kromě Jihlavy a Slavie nosil Ujčík v extralize ještě dres Třince, Plzně, Sparty Praha a Vítkovic. Ačkoli „odkroutil“ 19 sezon, na titul nedosáhl (třikrát stál ve finále na poražené straně). Je mu připisováno poslední zlato Dukly z roku 1991, ale… „Já si to nepočítám. Nastoupil jsem do dvou utkání, v play off jsem nehrál vůbec,“ odmítl zásluhy. Co nestihl doma, dohnal při zahraničním angažmá ve Finsku. Tamní Liigu ovládl v letech 2005 a 2007 s Kärpätem Oulu. Bez Nagana i NHL Ještě větší úspěchy Viktor Ujčík sklízel v národním týmu. Je členem zlaté generace (zlatý hattrick), která v období 1996 – 2001 čtyřikrát ovládla mistrovství světa. On sám zapaloval vítězný doutník v roce 1996, 1999 a 2001. Navrch přidal jeden bronz (1997). „Nejkrásnější byl první titul. Nikdo ho nečekal a hráli jsme v domácím prostředí. Na každý zápas přijelo do Rakouska obrovské množství českých fanoušků. Cítili jsme jejich energii a podporu,“ připomenul atmosféru ve vídeňské Stadthalle. Nejslavnější Ujčíkův okamžik v reprezentaci je spojen s německým šampionátem 2001, konkrétně se semifinálovým soubojem proti Švédsku v Hannoveru, kdy nejprve srovnal na 2:2 a poté proměnil střelou nad lapačku rozhodující nájezd v rozstřelu. „Při výběru exekutorů na střídačce někdo řekl, ať ´Ujča´ jede čtvrtý. Trenér Augusta se zeptal, jestli dám gól. Odpověděl jsem, že jasně. Byl to jeden z mála nájezdů, kdy se mi chvěly nohy,“ přiznal autor 57 reprezentačních branek. Historický triumf českého hokeje bohužel vychutnával jako divák u televizní obrazovky. Na soupisce pro Nagano 1998 figuroval v kolonc

Změnu ve vedení města budou řešit na dnešním jednání jihlavští zastupitelé. Jiří Pokorný (ANO) rezignoval na funkci náměstka primátora pro oblast ekonomiky a IT. Podle návrhu koalice ho ve funkci nahradí radní Magdaléna Skořepová (ANO). Pokorný, který také na kraji zastává funkci náměstka hejtmana, by měl podle návrhu pokračovat jako neuvolněný městský radní. K výměně dojde k 1. lednu i ve vedení Kraje Vysočina. Změnu posvětili na svém pondělním jednání krajští zastupitelé. Náměstek hejtmana pro oblast školství, mládeže a sportu Pavel Franěk (ANO) rezignoval na svoji funkci ze zdravotních důvodů. Hlasy především koaličních zastupitelů Fraňka nahradí dosavadní radní pro lesní a vodní hospodářství, zemědělství, životní prostředí Pavel Řehoř (ANO). Zastupitelé odsouhlasili, že se na jeho pozici posune koaliční zastupitelka Andrea Peňáz (za SPD). „Je to dohoda v rámci koaličních partnerů,“ sdělil zastupitelům k výměně ve vedení kraje hejtman Martin Kukla (ANO). Diskutující pochválili Fraňka za jeho práci i odbornost. Opozice proto měla dotazy na Řehoře, jak bude funkci zvládat. Na to jaké má k funkci kompetence se ptal opoziční zastupitel Tomáš Augustýn (TOP 09), který působí jako ředitel základní školy v Novém Městě na Moravě. „Nevím, že by se nějakým způsobem věnoval školské problematice do dnešní doby. Chci se zeptat na jeho základní plány, se kterými do nové pozice nastupuje,“ vznesl svůj dotaz. Ve stopách Fraňka Řehoř byl na jeho dotaz připraven. Zmínil, že s Pavlem Fraňkem se zná přes osm let a je jedním z lidí, kteří ho toho nejen v politice hodně naučili. Svoji novou funkci vidí především jako manažerskou pozici. Vyjádřil přesvědčení, že na tuto pozici schopnosti má. „Každá vedoucí pozice stojí především na dobrém manažerském řízení. To, že je někdo skvělý učitel, neznamená, že automaticky bude dobrým ředitelem školy,“ poznamenal. Zastupitele ubezpečil, že se na novou funkci připravuje. Je s Fraňkem domluven, že s ním v případě potřeby bude jednotlivé věci konzultovat. „Děláme všechno pro to, aby ten přechod byl co nejplynulejší a nejzodpovědnější. Byl bych rád, kdybyste mě hodnotili spíš podle výsledků než podle toho, odkud pocházím,“ požádal zastupitele. Schválené nové radní Peňáz se nikdo na nic neptal, ani sama nevystoupila. Pouze hlasovala pro své jmenování.

Je stálicí mezi soutěžemi v synchronizovaném bruslení. Jihlavský ježek přečkal covidovou pauzu, tříletý azyl mimo krajské město Vysočiny při stavbě nového „svatostánku“ a vrátil se s plnou parádou. Předminulou sobotu se jel v rámci Českého poháru již 28. ročník. Důležité nebylo vyhrát, ale účastnit se a hlavně okouknout Horáckou arénu. „Parádní zážitek!“ neskrývala nadšení Jana Kindlová (za svobodna Skřivánková), členka pardubického družstva Avalanche. „Kdybych to měla k něčemu přirovnat, připadali jsme si jako na mistrovství světa. Závod, trénink, nocleh, všechno super,“ dodala. Hlavní organizátorku Lindu Haferníkovou pochvalná slova pochopitelně potěšila. „Když to řeknou dámy, které v minulosti jezdily na světové šampionáty, zahřeje to u srdce. A stejného názoru byly i holky z Harmonie Praha nebo Budapešti,“ reagovala. Přípravy Jihlavského ježka 2025 trvaly skoro rok a půl. „Domluvit termíny, všechno zajistit… Největší stres byl dva týdny před soutěží, ale stálo to za to,“ prozradila Haferníková, kterou emoční vypětí dohnalo a po závodech ulehla do postele s virózou. Nápadité choreografie představilo v Jihlavě celkem 33 družstev, včetně hostů z Maďarska a Rakouska. Nejlepšího vystoupení se tisícovka diváků dočkala na úplný konec programu, kdy týmy Harmonia a UTE předvedly v kategorii Junior ISU parádní volnou jízdu se zdvihačkami. „Byla radost to sledovat. Holky jsou silově dobře natrénované a vybavené,“ ocenila Linda Haferníková. Krasobruslařky Dukly Jihlava – mládež se třikrát probojovaly na stupně vítězů. Tým Tutti vyhrál nejmladší kategorii (Mini), Roxy (Pre Juvenile) a Gemini (Mixed Age) braly stříbro. „O pár bodů nám to uteklo. Je to i tím, že po návratu z azylu se v novém prostředí pořád rozkoukáváme a trénujeme brzy ráno. Potřebovali bychom i nějaký odpolední čas,“ podotkla Haferníková. Po závěrečném ceremoniálu panovala mezi oddíly shoda na tom, že by se příští rok opět chtěly potkat na závodech v Horácké aréně. Byť ekonomicky dává větší smysl pořádat Jihlavského ježka v Pelhřimově (jako loni). „Jestli budeme pokračovat v Jihlavě? Uvidíme…,“ nechala Linda Haferníková tuto otázku otevřenou.

Rada města Jihlavy rozhodla o odvolání Aleny Řehořové z funkce ředitelky příspěvkové organizace Integrované centrum sociálních služeb Jihlava. Současně pověřila stávající zaměstnankyni organizace Leonu Pochylou výkonem funkce statutárního orgánu příspěvkové organizace, a to s účinností od doručení odvolání dosavadní ředitelce a do doby jmenování nového ředitele či ředitelky na základě výběrového řízení. Okresní soud v Jihlavě minulý týden ve středu rozhodl o vzetí ředitelky ICSS Aleny Řehořové do vazby. Situace se však žádným způsobem nedotkla financí klientů ICSS ani poskytovaných sociálních služeb. Ty běží zcela standardně. „Cílem přijatých opatření je stabilizovat chod organizace a zajistit její řádné fungování. Integrované centrum sociálních služeb musí poskytovat své služby nepřetržitě a bez jakýchkoli omezení,“ uvedl náměstek primátora pro oblast sociálních věcí Radek Popelka. Město Jihlava ujišťuje veřejnost, že přijatá personální opatření nemají žádný dopad na rozsah ani kvalitu poskytovaných sociálních služeb a nedotýkají se klientů organizace ani jejich rodin. Provoz Integrovaného centra sociálních služeb Jihlava pokračuje standardním způsobem, služby jsou poskytovány v plném rozsahu a pod průběžným dohledem zřizovatele. Město Jihlava současně zdůrazňuje, že ctí zásadu presumpce neviny a nebude se vyjadřovat k probíhajícím úkonům orgánů činných v trestním řízení. Přijaté kroky mají výhradně organizační a provozní charakter a směřují k zajištění stability, kontinuity a právní jistoty fungování příspěvkové organizace.

Na Vysočině ubylo letos do konce září 1586 obyvatel. Narodilo se méně dětí, než bylo zemřelých, dopad měla i migrace. Nejvýrazněji se počet obyvatel snížil na Jihlavsku. Netratilo pouze Třebíčsko a mírný pokles měly okresy Žďár nad Sázavou a Pelhřimov. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K 30. září v tomto kraji bydlelo 516.061 lidí. Na Jihlavsku klesl počet obyvatel o 1086 a na Havlíčkobrodsku o 437. Pelhřimovsko přišlo o 49 lidí a Žďársko o dvě desítky. Na Třebíčsku žilo na konci září o šest lidí víc než počátkem tohoto roku. Na Vysočině se v letošních prvních třech čtvrtletích narodilo 2939 dětí. Počet zemřelých byl ve stejné době vyšší o 1014. Tento trend byl ve všech pěti okresech kraje. Jeho dopad na Třebíčsku, Žďársku a Pelhřimovsku zmírnila migrace. V kraji se v prvních devíti měsících roku usadilo 6592 lidí, ale žít jinam jich z Vysočiny odešlo 7164, tedy o 572 více. Z ciziny se na Vysočinu přistěhovalo 2809 lidí, zatímco do zahraničí z tohoto kraje ve stejné době odešlo 2588 osob. Dětí se letos na Vysočině narodilo téměř o 300 méně než ve stejné době před rokem. Z jejich celkového počtu mělo 45 procent nesezdané rodiče. Svateb bylo na Vysočině letos do konce září 1701, rozvodem skončilo 630 manželství. Počet obyvatel České republiky za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 12.300 na 10,897.000. Úbytek způsobila výrazná převaha lidí, kteří zemřeli, nad těmi, kteří se od začátku roku do konce září narodili. Šlo o dosud nejhlubší přirozený úbytek za první tři čtvrtletí od vzniku samostatné České republiky. Nepomohlo ani to, že víc lidí se do Česka přistěhovalo, než z něj odešlo, uvedl ČSÚ. Pokles obyvatel zaznamenaly všechny regiony vyjma Středočeského kraje a Prahy.

Michalu Hájkovi bylo letos 26 let. Na svůj věk jej zajímá poměrně netradiční téma, komunistické perzekuce v 50. letech minulého století. Mladý muž pochází ze Světlé nad Sázavou. Již od svých deseti let se zabývá vzděláváním v oblasti divadla. Jak uvádí, přivedli ho k tomu rodiče. Nyní působí ještě s několika kolegyněmi a kolegy v klášteře v Želivě, kde vzdělávají návštěvníky formou dobových scének z historie. Při návštěvě kláštera můžete například zhlédnout inscenaci nazvanou Akce K, na níž se Hájek podílí. Akce K byla namířena proti klášterům a mužským řeholním řádům. Probíhala v letech 1949-1950. Jedním ze zasažených klášterů byl i ten v Želivě. Michal Hájek není historik, odmaturoval jako ošetřovatel. Později vystudoval Vyšší odbornou školu zaměřenou na řízení podniku a chemii silikátů. Nyní studuje na Janáčkově fakultě Múzických umění obor Divadlo a výchova (JAMU). Říká, že k tematice Akce K se poprvé dostal, když v minulosti připravovali s kolegyní vzdělávací program se zážitkovými metodami. „Ale téma a jeho síla na mě dýchla při první návštěvě kláštera v roce 2019,“ podotkl. Přestože je příslušníkem mladé generace, považuje za důležité, aby se o tomto tématu ve veřejném prostoru mluvilo, ačkoliv od těchto událostí uplynulo již 75 let. „Především by toto téma nemělo být zapomenuto nejen ve školních lavicích. Otevření debaty nad touto událostí se stalo jedním z cílů letošní inscenace,“ přiblížil. Projektu Akce K se věnuje spolu s kolegy již od roku 2023. Říká, že k samotné inscenaci vedla dlouhá cesta. Řídili se při tom jednou důležitou myšlenkou. „Každý z nás chodil do školy, každý z nás měl dějepis, ale víme daleko více o dinosaurech než o tom, co se dělo během 50. let,“ představil. Cílem jsou otázky Vývoj jejich inscenace byl proto mnohem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. „Naším cílem totiž nebylo pouhé replikování historické události, ale především zkoumání psychologického dopadu dané doby na lidi – tedy co se dělo uvnitř nich samotných,“ vysvětlil. Domnívá se, že právě tento vhled a hloubka učinily inscenaci zajímavou pro mnoho návštěvníků. „Poté následovalo samotné zkoušení, kterému předcházelo intenzivní víkendové soustředění, kde jsme celý tým zkoumali principy 50. let,“ pokračoval. Spolu s ním se na projektu podíleli Kamila Svarovská, Eliška Nováková a David Schober. Společně hledali odpovědi k tématu v knihách, pamětech či rozhovorech. „Častokrát jsme došli k fascinujícím zjištěním. Pravidelně probíhaly tvůrčí porady, během kterých jsme si sdíleli získané informace, z nichž poté vznikl námět a scénář,“ popsal. Pro starší generaci představují 50. léta minulého století dosti citlivé téma. „Myslím si, že téma je náročnou látkou pro jakékoliv zpracování, též pro divácké přijetí jakékoliv generace,“ zmínil Hájek. Domnívá se, že každý, kdo viděl inscenaci, odchází s otázkami a to je cílem. „Celkové reakce na představení byly pozitivní, i když se objevily i kritické hlasy. V divadle však vidím nástroj, jehož cílem je právě vzbuzování silných emocí a diskuse,“ zhodnotil mladý umělec. Je si vědom toho, že si každý odnese z představení něco jiného. Proto považuje v tomto ohledu inscenaci za výbornou. „Myslím si, že pro dnešní společnost je především potřebná. Zároveň by to mělo přenést zážitek na ostatní, v konečném důsledku vznikla inscenace, aby to rezonovalo společenskými tématy,“ má jasno Hájek. Úcta a respekt ke všem Sdělil, že na jedné inscenaci se podílí celkem 12 osob včetně technického zabezpečení. „Mojí rolí v této inscenaci byla režie, u které jsem zůstal, aby byl příběh odvyprávěn s úctou a respektem ke všem. Z

Velká zátěž čeká Nové Město na Moravě od čtvrtka 22. do neděle 25. ledna. V tamní Vysočina Areně se uskuteční biatlonový Světový pohár. Opět půjde o jednu z největších sportovních událostí v České republice. Do Nového Města se sjedou hvězdy světového biatlonu a areál zaplní tisíce fanoušků. Aktuálně již odstartoval prodej vstupenek. Půjde o poslední test formy před únorovou olympiádou v Itálii. Poprvé v historii se na Vysočině pojedou krátké individuály, vrací se smíšené štafety a také prestižní hromadné starty. Několik velkých jmen se bude loučit s kariérou. Fanoušci se můžou těšit i na vylepšený doprovodný program. Vysočina Arena v současné době nezapomíná na milovníky zimních sportů. I přes aktuální nepřízeň počasí se tam konají intenzivní práce na zahájení zimního provozu a postupný rozvoz sněhu ze zásobníku na tratě. „Krátká vlna mrazů v druhé polovině listopadu bohužel neumožnila vyrobit dostatek technického sněhu pro pokrytí stadionu. V návaznosti na aktuální podmínky tam tak bude v následujících dnech zajištěn pouze omezený průjezd,“ takové je hodnocení současných podmínek. Cílem Sportovního klubu je zprovoznit tratě a střelnici pro trénink běžeckého lyžování a biatlonu od pondělí 15. prosince. Rozpis prvního týdne bude zveřejněn v pátek 12. prosince. S ohledem na nedostatek sněhu v areálech po celé České republice budou mít do Vánoc přednost sportovní kluby, kterým se středisko bude snažit zajistit alespoň základní podmínky pro přípravu sportovců. „Zároveň se však budeme snažit vymezit také časy pro sportování veřejnosti, byť je potřeba počítat s omezeními danými aktuálními podmínkami,“ nezapomínají provozovatelé na turisty.

Poslední jihlavská historická městská brána je nachází v městském centru v ulici Matky Boží. Brána se vysoká asi 25 metrů. Je poslední zachovanou středověkou bránou. Postavena byla patrně někdy v druhé polovině 13. století. Stavbu čeká v příštím roce revitalizace. Primátor města Petr Ryška (ODS) oznámil výsledky výběrového řízení. Vyhrála firma Stavba-final, která práce vysoutěžila za téměř 8,6 milionu korun. Primátor předpokládá, že by práce mohly začít v lednu či únoru v interiérech. Hlavní práce mají vypuknout na jaře. Na Bráně nyní sídlí Turistické informační centrum. Během prací bude objekt zavřený a informace se přesunou na dolní náměstí do prostor, kde dříve sídlil Čedok. „Zhotovitel má ve smlouvě termín na dokončení opravy Brány Matky Boží 300 dnů,“ informoval novináře mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk. Bránu čekají vnitřní úpravy, oprava koruny a realizace fasády. Nyní je brána sešlá a notně poznamenaná zubem času. Po diskusích s veřejností se město rozhodlo pro střední cestu. „Což byla taková ta mikroomítka, která ty kameny zachovává, ale spáry trošku víc vyplňuje. Takže kameny jsou vidět, ale jsou ty spáry trošičku víc širší,“ vysvětlil novinářům primátor. Vybíralo se ze tří možností. „Buď omítnutí fasády, zanechání kamenného zdiva tak, jak bylo, anebo byla nějaká střední cesta, což byla taková ta mikroomítka, která ty kameny zachovává, ale spáry trošku víc vyplňuje,“ pokračoval nejvyšší představitel Jihlavy. Ujistil, že formu úpravy zvolili po dohodě s památkáři. „Barva omítky je neutrální přírodní bílá,“ navázal mluvčí Daněk. Turistický cíl Při diskusích část veřejnosti požadovala zachovat holé kamenné zdivo. Ryška však zmínil, že brána byla původně omítnuta. Podle něho byla omítka před 100 lety otlučena a nechalo se to tak být. „Myslím si, že bude vypadat docela přijatelně. Z dálky bude dokonce vypadat řekl bych stejně nebo podobně,“ sdělil k budoucí podobě brány Ryška. Domnívá se, že brána i nadále zůstane důstojným symbolem města . Původní odhady ceny za revitalizaci se pohybovaly okolo 20 milionů korun. Primátor připustil, že práce tam mělo být původně víc. „Opravdu se to srazilo na to, co je nejnutnější. Jsou tam některé interiéry, ale ne všechno. Budou tam nějaké výstavní prostory, ale pořád to bude návštěvnická záležitost, turistický cíl,“ dodal Ryška.

Dveře výtahu se otevírají a z jeho útrob vyjíždí s tichým vrčením robotický vozík naložený nerezovou skříní plnou obědů pro pacienty a zaměstnance jihlavské nemocnice. Pomalu zatáčí do přilehlé chodby, kde se mu samy otevírají dveře do prostor kardiologické JIP. Přesně na určeném místě autonomní robot, který uveze až 750kilogramový náklad, zastavuje a předem vybranou melodií ohlašuje svůj příjezd. „Funguje to v podstatě stejně jako dřív, jenom si nepopovídáme. Přijede a pouští nám vánoční písničky, jako kdyby tu procházel Santa Klaus,“ popisuje s úsměvem zdravotní setra Jitka Procházková, zatímco s kolegyní vykládá tácy s obědy, které jim robot přivezl. Sestřičky nového kolegu už za pár dní provozu stihly pojmenovat, dostal jméno Emil. Nemocnice v současné době využívá celkem šest autonomních robotů. Někteří jsou jako Emil určeni k rozvozu jídla, jiný typ má za úkol úklid. Potenciál strojů je však podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové širší: „Je to sice už ostrý provoz, ale stále to testujeme, funguje to teprve pár dní, takže uvidíme, co bude následovat. Máme celý suterén protkaný chodbami, takže v budoucnu by mohly třeba převážet zdravotnický materiál.“ Zavedení robotů je tak možná jen prvním krokem v novém nemocničním systému chytré logistiky. Podle vedení nemocnice je jeho úkolem ulehčit práci zaměstnanců a šetřit personální sílu. „Důležitý je hlavně ten problém dopravy stravy. Podzemní koridory nejsou úplně malé a do některých částí je to až přes půl kilometru. Hlavně přes zimní období to není pro náš personál úplně komfortní,“ vysvětlil výhodu robotů ředitel nemocnice Alexander Filip. Signál jako v pražském metru Rozsáhlé podzemní chodby bylo nutné pro správný provoz robotů pokrýt signálem 5G, pomocí kterého roboty komunikují, pohybují se po určených trasách, ale také samy otevírají dveře nebo obsluhují výtah. Pokrytí 5G sítí v nemocnici zajistila za pomoci speciálních rádií a vyzařovacích kabelů společnost T-Mobile. „Jedná se o významné rozšíření veřejné mobilní sítě. Pro šíření 5G signálu se tu používá stejná technologie jako například v pražském metru,“ upozornil zástupce firmy Jakub Kopecký. Díky provozu na 5G síti jsou roboty ve svém pohybu mnohem flexibilnější, než byly při dříve obvyklejším systému jízdy po nalepených magnetických páskách. „Důraz je kladený na bezpečnost. Robot nemůže tlačit lidi před sebou. Musí umět zastavit, pokud má před sebou nějakou překážku nebo člověka. K tomu má také zabudovanou 3D kameru, kterou snímá objekty v celém prostoru před sebou,“ přiblížil Filip Pospíšil ze společnosti ServisControl, z jejíž dílny roboty pocházejí. Pokud tak robot na chodbě potká například projíždějící lékaře s pacientem na lehátku, měl by se podle výrobců automaticky zastavit a uhnout ke stěně, kde počká, dokud není průjezd zase volný. K žádným kolizím nebo zdržení zaměstnanců by tak při provozu robotů docházet nemělo.

Co slíbili, to splnili. Wrestleři jihlavského Sportovního klubu cinkali na mezinárodní Velké ceně Jihlavy v řecko-římském zápase cennými kovy. Jejich bilance čítala jedno zlato a dva bronzy. „Závody se nám vydařily jak organizačně, tak po sportovní a výsledkové stránce,“ konstatoval předseda oddílu a trenér Josef Vorlíček, jenž měl obrovskou radost, že jeho svěřenci potvrdili před domácím publikem formu z předešlé Velké ceny Chrastavy. Největší pochvalu sklidil mladší žák Vasyl Bilanych, který vybojoval v silné konkurenci váhové kategorie do 47 kg nejcennější medaili. „Popral se“ o ni s havlíčkobrodským Lukášem Kratochvílem a Matějem Kopeckým (Chrást). Neméně dobré výkony podali i mladší žák Kristián Kuzdas (-70 kg) a „přípravkář“ Ivan Augusta (-31 kg). Za nasazení úsilí v boji na žíněnce byli odměněni třetím místem. „Ivan konečně naplnil dlouhodobé ambice vystoupat na stupně vítězů,“ radoval se Vorlíček. Velké ceny Jihlavy se celkem účastnilo 115 zápasníků, včetně slovenských a polských zástupců.

Po dětském hřišti a workoutu (venkovní posilovna) v lokalitě Český mlýn už není ani památky. V jejich místě je pouze rozoraná země. V areálu totiž začala výstavba velkého dětského hřiště s námořnickými motivy, nazvaného Rozmarné léto. Zastupitelé na svém posledním jednání jednomyslně vyřadili z majetku města části bývalého workoutového hřiště. „V podstatě jde jen o vyřazení těch prvků. My se budeme snažit maximum toho, třeba některé ty lavičky, opravit a využít, ale jedná se o většinu majetku, který budeme vyřazovat,“ informoval náměstek jihlavského primátora Petr Piáček (KDU-ČSL). Hřiště nazvané Rozmarné léto by mělo vyjít na deset milionů korun bez DPH. Sedm milionů korun zaplatí město a třemi miliony Kč přispěje společnost. Práce začaly na podzim terénními úpravami. „Plánujeme, že na jaře 2026 by ta lokalita měla být osázena herními prvky, které předpokládám, že firma přes zimu vyrobí a na jaře je osadí,“ přiblížil již dříve městský radní David Beke (ODS). Jenže nové hřiště budí mezi některými Jihlavany emoce. Jedním z nich je Jan Černo. Ten považuje celou investici za zbytečné mrhání penězi. Osobně si byl staré hřiště i workout prohlédnout a neshledal na nich žádné zjevné známky poškození. Na workoutovém hřišti kontroloval objímky i mechanická propojení. Domnívá se, že si na tom někdo „namastí kapsu“. „Je strašné, že to chtějí zbourat, je to prasárna největšího kalibru,“ řekl bez obalu Černo na dotaz JL. Podle města však byly ve workoutovém hřišti závady především ve svárech. Dětské hřiště sloužilo v Českém mlýně deset let. Podle radního Beke není optimálně vybaveno a nedostatečně využívá potenciál místa. „Roli hrálo i to, že po deseti letech nejen stav dětského hřiště, ale i workoutu už je za dobou své životnosti nebo ve fázi, kdy by mělo nově dojít k nějaké zásadní rekonstrukci,“ vysvětlil již dříve Beke. Napodobenina připomene originál Nové hřiště má evokovat nejen film Rozmarné léto, ale i minulost místa. V oblasti Českého mlýna byla totiž v minulém století plovárna. Začátek historie plovárny je zasazen do roku 1926. V následujících letech rostla a prosperovala. V první polovině 30. let minulého století zde vznikly kabinky až pro 1200 návštěvníků. Jednalo se o velikou plovárnu, označovanou někdy jako říční lázně, s masážními sprchami, se skluzavkou i lehátky. Okolí plovárny bylo upraveno ve stylu sadu, měla své hřiště i restauraci. Po skončení druhé světové války začaly říční lázně postupně upadat. Definitivní ránu jim dala zhoršená kvalita vody v řece Jihlavě v 50. letech minulého století. „Pod mlékárnou bývala voda bílá, pod Motorpalem zapáchala, pod jezy se převalovaly veliké chuchvalce pěny. A mezi tím vším se jezdilo na pramicích a při březích se píchalo tyčí do bahna,“ zavzpomínal mimo jiné v jednom ze svých příspěvků jihlavský badatel Ladislav Vilímek. Nové hřiště Rozmarné léto má proto evokovat aktivity spojené s řekou. „Budou tam různá mola, budky na převlékání, lodě, záchranné kruhy, skákací mostky, skluzavky apod.,“ zmínil již dříve radní Beke. Na hřiště by v budoucnu mohla navázat zpřístupněná řeka například prostřednictvím půjčovny loděk.

Práce na revitalizaci Smetanových sadů je v plném proudu. Park obklopuje novou Horáckou multifunkční arénu (HMA). V souvislosti s tím připomněl Ivan Forsterevicz z Jihlavy jednu historickou událost, ke které došlo před 100 lety. „Dne 7. června zde byla odhalena busta skladatele Bedřicha Smetany za účasti několika tisíc občanů včetně zástupců města, armády – pěšího 31. pluku Arco, Sokola a ostatních, především českých jihlavských spolků,“ napsal Forsterevicz redakci JL. V době nacistické okupace Smetanova busta z parku zmizela. Podle Forsterevicze měl Smetana k Jihlavě a českému živlu blíže než Gustav Mahler. Domnívá se, že navrácení busty slavného českého skladatele by park oživilo více než skulptura „Zábradlí“. „Možná by stačil i pomník s pamětní deskou a připomínkou, kde busta byla umístěna, včetně krátkého vysvětlení, co se s ní stalo,“ podotkl Forsterevicz. Věří, že při obrovských nákladech na výstavbu HMA by se našly peníze i na pamětní desku. Bez busty „Revitalizace Smetanových sadů vychází z architektonického návrhu, který s umístěním busty Bedřicha Smetany nepočítá,“ vyloučil na dotaz JL mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk. Doplnil, že autor parku, krajinářský architekt Sendler, zde znovu umístil velmi citlivě umělecká díla po konzultaci s jejich autorem tak, aby jednotlivé prvky tvořily ucelený kompoziční i významový celek. Podle mluvčího by jakýkoliv nový prvek včetně pamětní desky musel být projednán a schválen autorem revitalizace. „Výročí spojených s historií parku je skutečně celá řada a není v silách města připomínat každé jednotlivě, jinak bychom v parku slavili téměř neustále,“ pokračoval mluvčí. Upřesnil, že současná obnova parku se soustředí především na jeho funkční a estetickou kvalitu, zlepšení zeleně, mobiliáře a podmínek pro veřejnost. „Navrácení busty nebo instalaci nového pomníku město v tuto chvíli nepřipravuje,“ vyloučil Daněk. Forsterevicz navrhl i změnu názvu prostoru. „Nestálo by za úvahu při této příležitosti přejmenovat Smetanovy sady na Park B. Smetany? Sady už to dávno nejsou,“ navrhl. Zažitý název Město však o ničem takovém neuvažuje. Mluvčí argumentoval, že název Smetanovy sady je v Jihlavě zažitý více než 100 let. A místní parku říkají „Smetanky“. „Zároveň je třeba připomenout, že označení sady je zcela běžné a historicky správné pojmenování pro městský park. Přejmenování by muselo projít zastupitelstvem města,“ pokračoval Daněk. Upozornil však, že každý obyvatel města samozřejmě může dát podnět zastupitelstvu, aby park přejmenovalo nebo tam provedlo nějakou úpravu. „Žádným takovým podnětem se nyní nezabýváme,“ zdůraznil. Revitalizace Smetanových sadů byla zahájena letos v srpnu. Celkové náklady na jejich revitalizaci byly vyčísleny na 19 milionů korun. Mluvčí uvedl, že práce v parku zatím probíhají na základě stanoveného harmonogramu, a to i přes vícepráce. Ty vznikly kvůli prolínání dvou stavenišť a dodatečným požadavkům města. „Stavební část postupuje podle plánu a paralelně probíhá koordinace prací tak, aby stavba neomezila například pravoslavné věřící využívající kostel sv. Ducha,“ poznamenal Daněk s tím, že město i zhotovitel aktivně spolupracují na zpřístupňování kostela. Předání staveniště je podle mluvčího v plánu do konce června. „Pokud počasí dovolí, měl by být park do začátku prázdnin kompletně hotový. Na jaře proběhnou finální úpravy zeleně, zejména výsadba nových stromů, keřů a trávníků,“ dodal Daněk.

Titul Vlastníci či Společenstvo vlastníků není českému publiku neznámý. Komedie autora Jiřího Havelky se hraje v profesionálních divadlech po republice, ale před několika dny uvedli její nastudování např. také ochotníci v Polné. Sám Jiří Havelka (aktuálně umělecký šéf Dejvického divadla v Praze) ji původně uvedl ve svém domovském Divadle Vosto5. Jeho představení získalo Cenu Divadelních novin za sezonu 2017/2018 v kategorii alternativní divadlo. Posléze Havelka pod titulem Vlastníci (2019) zrežíroval tuto látku jako filmovou adaptaci. Do kin na ni přišlo na 300 tisíc diváků. Snímek získal pět nominací na Ceny české filmové kritiky za rok 2019 a zvítězil v kategoriích nejlepší scénář (Jiří Havelka) a nejlepší ženský herecký výkon (Tereza Ramba). V Českém lvu za rok 2019 měl film 12 nominací v deseti kategoriích. Vítězství bral v kategoriích nejlepší scénář (Jiří Havelka), nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (Tereza Ramba) a nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Klára Melíšková). Model společnosti V Horáckém divadle se režie Havelkova textu ujal umělecký šéf souboru prof. Michal Zetel. Publikum se také v jeho uchopení stane svědkem divadelně ztvárněné domovní schůze Společenstva vlastníků bytových jednotek (SVJ), která odráží realitu těchto komunit, jak je známe z bytových domů po celé republice. V tomto případě přivádí scénář na jeviště ženu na mateřské dovolené coby předsedkyni „esvéjéčka“ a jejího submisivního manžela (manžele Zahrádkovy si v Jihlavě zahrají Veronika Šupejová a Tomáš Slabiňák). Proti nim je tu sestava figurek z domu. Jsou zde úřednice vyžadující striktní dodržování stanov, domovní drbna, nadšení novomanželé či důchodce – sabotér adorující někdejší dobu nesvobody. Dalšími aktéry jsou pragmatická podnikatelka a dvojice podvodníků. Bratři Čermákovi (Ondřej Šípek a Jakub Škrdla) cítí v možnosti externí správy domu šanci na vlastní obohacení. Havelka staví proti sobě osobnosti, které vzájemně nedokážou chápat a respektovat své hodnoty a odlišnost druhých. Domovní schůzi tak pojednává jako model širší společnosti. Účastníci jednání, svázaní vlastními zájmy, se těžko shodnou. Ačkoli je třeba na schůzi především projednat havarijní stav budovy, dochází ke konfliktu. Základem bylo zvládnout text Jak uvádějí jihlavští divadelníci, divadelně náročná komedie Společenstvo vlastníků nabídla celému ansámblu výrazné herecké příležitosti, zároveň ovšem prověří jeho souhru. Ve 14 postavách se uplatní takřka celý soubor. Jak prozradila dramaturgyně kusu Markéta Špetíková, vznikala proto inscenace tentokrát primárně na základě precizního zvládnutí textu (bez obvyklých čtených zkoušek). Ten si herci osvojili během necelých tří týdnů a teprve na základě jeho perfektní znalosti vznikal během zkoušek finální tvar. Tento přístup umožnil, aby si postavy neustále skákaly do řeči, přerušovaly se a aby vznikla řada přirozeně působících drobných situací. Coby autorka scény a kostýmů se po práci na úspěšné inscenaci Dukla vrací do Jihlavy Magdaléna Teleky. Za inscenační hudbou stojí hostující Vojtěch Dlask a Ardian Saraqi, asistence režie a pohybové spolupráce se ujala choreografka HDJ Anna Korba Vanacká. Pod videoprojekcí jsou podepsáni Jan Fuchs a Adam Hruška. Inscenaci Společenstvo vlastníků zařazuje HDJ místo původně ohlášeného titulu Nebe nad Berlínem, který byl prezentován v původním dramaturgickém plánu sezóny.

Jsou v ohrožení… Tenisté jihlavského Spartaku jsou před nedělním startem extraligy družstev hlavním adeptem na účast v baráži, kde čeká „nažhavený“ Liberec, bažící po návratu do elitní společnosti. „Hrozba našeho sestupu je reálná, protože ostatní týmy citelně posílily,“ připustil kapitán Michal Holenda. „Budeme bojovat. Je to sport, může se stát cokoli,“ neztrácí naději a víru. Jihlavský outsider bude mít na udržení nejvyšší soutěže přinejhorším tři možnosti. První varianta, porazit pozítří v předkole v Říčanech akademii Karolíny Plíškové, se příliš reálně nejeví. Na stejném místě se od pondělní hraje semifinálová skupina a je pochopitelné, že domácí klub u toho chce být. „Říčany poskládaly opravdu silný kádr. Věří, že by mohly v semifinále potrápit Spartu a uhrát dobrý výsledek,“ dodal Holenda. Dalším jistým účastníkem „pražské“ skupiny je I. ČLTK. Druhou, a schůdnější, variantou je uspět v úterním duelu o sedmé místo v Liberci nad poraženým z dvojice Moravská Třebová – Pardubice. K tomuto utkání se Spartak nejvíce upíná. Kapitán tipuje, že do zápasu o přímou záchranu půjdou Východočeši. „I kdyby to byla Třebová, náš plán je takový, že předkolo ´nějak´ odehrajeme, a naopak v úterý nastoupíme v nejsilnější sestavě,“ prozradil Michal Holenda. Po finanční stránce Jihlava nemůže zbytku extraligového pelotonu konkurovat, přesto sehnala zajímavé posily. Největším „úlovkem“ je juniorka Jana Kovačková (Sparta Praha), mladší z dvojice talentovaných sester, jejichž otec Petr Kovačka vyhrál před 26 lety se Spartakem titul. Na jihlavské soupisce jsou mimo jiné i Polák Julius Bienkiewicz nebo Radek Chodora (I. ČLTK Praha), vítěz Pardubické juniorky. Pomocnou ruku opět podá Simona Wirglerová (Znojmo). Holenda doufá, že včas přistane letadlo z Ameriky, na jehož palubě budou Vít Kalina s Jakubem Vrbou. Oba tenisté za „velkou louží“ studují, hrají univerzitní soutěž a objevují se i na turnajích kategorie ITF. „Možná kluky nasadím do deblu proti Říčanům, aby se protáhli a rozehřáli,“ avizoval kapitán. Poslední variantou na vyhnutí se pádu do prvoligového patra je zvládnout ošemetnou středeční baráž „pod Ještědem“. „Hrát proti Liberci na jeho půdě nebude nic jednoduchého. Netají se ambicí postoupit a jeho kádr bude podle toho vypadat. Jedině dobře, pokud se zachráníme dříve,“ uzavřel Michal Holenda. * Jihlavská soupiska – muži: Julius Bienkiewicz, Jakub Doucha, Tadeáš Havel, Michal Holenda, Radek Chodora, Patrik Homola, Vít Kalina, Luboš Laštovička, Tomáš Mičke, Radim Páral, Ondřej Valenta, Jakub Vrba, ženy: Jana Kovačková, Sára Staňková, Adéla Svítilová, Simona Wirglerová.

Začínal s linorytem, starými grafickými metodami, pak vytvářel sochy, sázel stromky v Jeseníkách, kde kvůli tomu zakládal i organizaci, a dlouhé roky se intenzivně věnoval také ochraně přírody. Od toho Petr Prokeš (32) z Telče volně přešel ke kovařině. Na první pohled to sice vypadá, že skáče od jednoho řemesla k druhému, ale není tomu tak. Stal se uměleckým kovářem a před třemi lety se mu podařilo otevřít si vlastní dílnu. „Zajímal jsem se o sochy z kovu. Proto jsem si chtěl v kovařině udělat nějaký základ. Můj učitel byl sochař, který mě odkázal na jenu školu v Turnově, takže poté, co jsem si úspěšně absolvoval maturitu jako sochař, tak jsem se začal učit na kováře. Takže mám vlastně dvě maturity,“ směje se. Když se vyhlašoval v Jihlavě kulturní počin roku, tak právě ocenění v podobě kovaných rukou jsou jeho autorskou prací. Poprvé v životě se prezentoval na trzích. Jako místní vyrazil uplynulou sobotu na plochu prostranství telčského zámku, domluvil se na tom podle svých slov s kamarády. Zima ho nijak nerozhodila, přestože kováři jsou zvyklí být u ohně a tím pádem taky v teple. „Už mám připravenou výheň,“ ukazuje kovář. Rozpálil ji chvíli po sobotním obědě. „Normálně prodejce na trzích nedělám. Je to moje premiéra a zároveň i sranda. Příjemné na tom je, že člověk potká lidi,“ oceňuje kovář, který dokáže vytvářet díla například z klasického plechu a tvoří i takzvaně z odpadu. Třeba nože vytváří z čepů z tanků.