Jihlavské listy

Na Vysočině bude Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v příštím roce opravovat 4,7 kilometru silnice první třídy v Jihlavě, která slouží jako obchvat města. U Mrákotína na Jihlavsku přestaví na hlavním tahu nepřehlednou křižovatku. Ve Žďáru nad Sázavou dokončí 700 metrů nové silnice, která propojí výpadové silnice na Jihlavu a na Brno. Pokračovat budou i další letos zahájené stavby, na nichž byly práce přerušené kvůli zimě. Informace sdělil Jiří Veselý z oddělení komunikace ŘSD. Rekonstrukce části silnice 38 v Jihlavě začne příští rok na jaře. Stát bude 152 milionů korun bez DPH. Stavbaři by tam měli opravit 4,7 kilometru vozovky za necelé čtyři měsíce. Je to úsek, který vede od křižovatky s Jiráskovou ulicí skoro až k okružní křižovatce u zahrádkářské osady Ráj. Ředitelství původně chtělo začít s těmito pracemi už letos, ale silniční správní úřad neschválil navržená dopravní omezení, navrhl také udělat tyto práce v jedné stavební sezoně. Na úpravě křižovatky na silnici 23 v Dobré Vodě u Mrákotína začne stavební firma pracovat v dubnu. Je to zakázka zhruba za 78 milionů korun (bez daně), na jejíž provedení má něco přes půl roku. Na stejném silničním tahu nechá ŘSD opravit tři kilometry vozovky u osady Kasárna. Na tuto akci zhruba za 60 milionů korun vybírá zhotovitele. Ve Žďáru nad Sázavou staví ŘSD novou část silnice od letošního jara, dokončí ji ve druhé polovině roku 2025. Propojka, která by měla odvést z centra část tranzitní dopravy, bude stát bez DPH 112,8 milionu korun. Na silnicích první třídy přes Vysočinu budou od jara pokračovat i další akce zahájené v tomto roce. Stavbaři příští rok dokončí rozšiřování dálniční odpočívky u Mikulášova a opravy silnice 37 mezi Ždírcem nad Doubravou a Vojnovým Městcem. Na silnici 38 spraví zbývající úseky mezi Skuhrovem a městem Habry na Havlíčkobrodsku a dokončí protihlukovou stěnu u Květnova ve směru z Havlíčkova Brodu na Jihlavu. Vysočinou prochází přes 420 kilometrů silnic první třídy. Letos pracovali stavbaři v součtu zhruba na 14 kilometrech, v příštím roce to bude okolo 25 kilometrů.

Vlakové nádraží Jihlava – město se v sobotu 14. prosince chvíli před jedenáctou hodinou večer oficiálně uzavřelo nejen cestujícím, ale i veřejnosti. Ze stanice ve 22.41 hodin směrem do Telče vyjel poslední spoj, který na městském nádraží nabral úplně poslední cestující. Od neděle stanicí všechny vlaky už jen projíždí, žádný tam už nezastavuje. Pokračuje se postupně v demolici výpravní budovy vystavěné v roce 1887. Demoliční práce v prvním a druhém patře objektu probíhaly podle železničního historika Richarda Cily už při provozu stanice. „Teď je ten správný čas zavzpomínat a poděkovat mnoha železničářům, kteří v této výpravní budově nádraží pracovali, sloužili, ale též i bydleli, narodili se, nebo i zemřeli. Seznam jmen je obrovsky dlouhý. Všichni si zaslouží úctu, poděkování i tichou vzpomínku. Na to by se nemělo zapomenout,“ říká s dojetím v hlase Cila. Po 137 letech se na jihlavském městském nádraží uzavřela v sobotu přesně ve čtyři hodiny odpoledne i osobní pokladna. Cestující pozdějšími nebo nočními spoji si v sobotu mohli koupit jízdenku už jen ve vlaku. Na tu úplně poslední čekal do posledních vteřin před uzavřením pokladny Pavel Šimek z Jihlavy, který vyvezl v sobotu odpoledne vlakem do nejbližší stanice, tedy Jihlava – Staré Hory, celou svou rodinu. „Městské vlakové nádraží v Jihlavě zapsalo kus historie,“ vyjádřil se cestující. Úlohy posledního drážního zaměstnance Českých drah ve výpravní budově státní organizace, se ujala pokladní Marcela Rudolfová (61) z Horní Cerekve, která zde byla od roku 2018 až do posledního okamžiku za pokladním okénkem. „Musím si přiznat, že pocity nejsou nic moc. Mám husí kůži,“ prohlásila osobní pokladní chvíli poté, co na sklo pokladny z vnitřní strany vylepila cedulku informující cestující o jejím uzavření.

Poslední letošní zasedání zastupitelstva ve Stonařově nejspíš definitivně vyřeší otázku rozšíření záměru výstavby Větrného parku Vysočina. Zastupitelé se nejen kvůli tomu sejdou ve středu 18. prosince od 19 hodin v přísálí tamního kulturního domu. Řešit se nebudou jen větrné elektrárny, ale také například návrh rozpočtu městyse na rok 2025. Schůze je veřejná. Přijít na ni může kdokoliv. Program i s pozvánkou jsou k dispozici například na internetových stránkách městyse. Starosta Ivan Šulc s problematikou větrného parku na webu zveřejnil aktuální informace. Projektu zastupitelstvo podle něj věnuje hodně času. Větrný park chce na území tří obcí – Suchá, Stonařov, Otín vystavět společnost, se kterou už má městys z dřívějška uzavřenou dohodu o spolupráci. Firma na jaře letošního roku předložila na kraj svůj záměr nazvaný Koncepce území zelená Vysočina s tím, že nechává posoudit možný vliv na životní prostředí pro větrný park zatím v maximálních parametrech, co do počtu elektráren, jejich výšky a také výkonu. „Záměr počítal se stavbou až 17 větrných elektráren s celkovou výškou do 250 metrů a o výkonu až 7,2 megawattu, s vytvořením manipulačních ploch u jejich paty, budováním příjezdových cest a potřebné kabeláže,“ shrnul v dokumentu na webu městyse starosta Šulc. Proti této maximalistické verzi se objevila řada námitek, proti se vyjádřili i stonařovští zastupitelé s argumentací, že je to v přímém rozporu s prvotně předloženým projektem. „Pokud bude požadavek na umístění dalších elektráren nad rámec odsouhlasených, bude opětovně o každé z nich diskutováno,“ píše starosta. Zastupitelé se vydali v listopadu do Rakouska, kde si prohlédli řadu větrníků, o jejich instalaci uvažuje investor také ve Stonařově. Pokud dá zastupitelstvo rozšířenému záměru na osm větrníků zelenou, bude to podle starosty za podmínek co největší vzdálenosti od zastavěného území Stonařova. „Není totiž vůbec jisté, zda všechny navrhované elektrárny dostanou zelenou ať už od majitelů pozemků nebo v rámci povolovacího řízení. Konečné rozhodnutí je na zastupitelstvu,“ avizuje starosta závěrem v dokumentu s odkazem na zítřejší večerní rokování v přísálí kulturního domu.

V úterý 3. prosince se v Divadle Na Kopečku konala tradiční předvánoční besídka žáků ZŠ Havlíčkova. Mikulášské besídky se zúčastnil celý 1. stupeň a někteří žáci II. st. I tentokrát škola uspořádala dvě samostatná odpolední představení, kam pozvala nejen rodiče svých žáků. Obě části měly velmi nabitý a poutavý program. Mohli jsme zhlédnout tematicky laděná vystoupení pro adventní čas, který je právě v plném proudu. Celým programem nás vtipně provázela zkušená moderátorská dvojka z předešlých let, tentokrát v roli anděla a čerta. Součástí programu byly prosincové pranostiky, vtipy s vánoční tematikou, moderní výrazové tance, hra na hudební nástroje, divadelní scénky, zpěv s pohybovým doprovodem i muzikál. Předvedli se nám celé třídy, skupinky i jednotlivci. Vystoupení žáci pilně trénovali se svými učiteli nebo vyvinuli vlastní iniciativu a odvážili se předstoupit s vlastním nápadem. Všichni sklidili po náročném dni, na který se připravovali již od samého rána na generální zkoušce, zasloužený aplaus. Součástí besídky se stal za spolupráce Sdružení rodičů Dřevěnomlýnská a školní družiny i tradiční jarmark, kde měli návštěvníci možnost zakoupit si výrobky žáků naší školy. Do spousty domácností se tak dostaly krásné ručně vyráběné vánoční dekorace, přáníčka, ozdoby, čerti, andělé a mnoho dalšího. Výtěžek z vánočního jarmarku a dobrovolného vstupného bude věnován nadaci Dobrý anděl.

Na Vysočině byly za památky prohlášeny další objekty. Jak uvedl Národní památkový ústav, odborné pracoviště v Telči (NPÚ), vykazuje samostatně stojící selská usedlost v Borovnici u Jimramova mimořádně vysoké architektonické a historické kvality. Je pozoruhodnou ukázkou velkého vesnického stavení z druhé poloviny 19. století s uzavřeným dvorem a výrazně reprezentativním charakterem. Soubor s funkčním uspořádáním jednotlivých objektů se podle památkářů svým ztvárněním zcela vymyká tradiční venkovské zástavbě i obvyklým krajovým zvyklostem. Ve venkovském prostředí nemá obdoby. „Usedlost je unikátní zejména svým patrovým obytným domem s bohatě zdobenými neogotickými fasádami, které svou podobou odpovídají spíše malému zámečku než selské usedlosti,“ uvádí NPÚ. Pozoruhodné jsou podle odborníků také pavlače lemující dvorní průčelí obytného domu i dvorní průčelí dvoukřídlého hospodářského objektu. Jako ojedinělou hodnotí památkáři i samostatnou buňku ohnivzdorné „trezorové“ místnosti s železnými dveřmi s kukátkem a zamřížovaným oknem s železnými okenicemi. Podle ředitele NPÚ Libora Karáska je velmi dobře dochovaná selská usedlost č. p. 36 v Borovnici cenným dokladem vývoje bydlení. Dokumentuje život a způsob obživy majetnějšího hospodáře v oblasti Žďárských vrchů. Petrkovský soubor Už v roce 2009 byla rozhodnutím Ministerstva kultury ČR prohlášena za kulturní památku budova zámečku v Petrkově s parkem a zahradou, areál spojený s životem a tvorbou grafika, básníka a překladatele Bohuslava Reynka a jeho ženy, francouzské básnířky Suzanne Renaudové. Letos byl doprohlášen za památku soubor dalších objektů areálu: hospodářská přístavba, chlévy, sklep, studna a zahradní domek - původní altán s dochovaným interiérem. Reynek si ho podle informace NPÚ nechal uprostřed zahrady postavit v roce 1919 a tvořil zde. Celý areál je nyní ve správě Památníku národního písemnictví a postupnou rekonstrukcí zde vzniká Česko-francouzské kulturní centrum. Areál je pravidelnými akcemi přístupný veřejnosti. Řídelovská brána Památkou byla prohlášena též Žlutá vrata v Roštejnské oboře. Jak připomíná NPÚ, byla někdejší Roštejnská obora založena majiteli telčského panství nejpozději ve druhé polovině 16. století kolem hradu Roštejna. Její existence bývá spojována s osobností Zachariáše z Hradce. Obora podle památkářů nebyla poznamenána žádnými stavebními ani zásadními terénními zásahy v období baroka, od druhé poloviny 17. století do konce 18. století. Zachovala si svůj přirozený ráz. Po roce 1945 však zanikla a obnovena byla až v roce 2006, ne však ve své původní velikosti. Připomínkou původního vjezdu do obory jsou Žlutá vrata, tzv. Řídelovská brána: „Byla součástí jejího ohrazení. Jedná se o dva zděné omítané pilíře, na jejichž vnitřní straně jsou zachovaná nároží s kovovými závěsy pro umístění dřevěných vrat.“ V severním pilíři se navíc dochoval jeden zazděný kamenný sloupek, který tak podle odborníků reprezentuje toto původní oplocení a je ukázkou historického kamenického řemesla. Žlutá vrata představují v lokalitě historického území Roštejnské obory jediný dochovaný autenticky situovaný architektonický prvek. Dokládají historickou hranici obory, jak je zachycena na mapě z r. 1785.

Reprezentační pauza je nevykolejila… Jihlavští hokejisté „uloupili“ v nedělním utkání 29. kola Maxa ligy na ledě Slavie Praha všechny body. Dukla porazila „sešívané“ 3:1 a drží čtvrté místo tabulky. „Zápas po týdenní přestávce je pokaždé ošemetný, protože nevíte, co od něj můžete čekat, v jakém bude soupeř stavu,“ řekl hostující kouč Viktor Ujčík. „Dominovali jsme jak aktivitou a pohybem, tak v osobních soubojích. Zaslouženě jsme vyhráli,“ dodal. Fanoušci, kteří dorazili na ikonický stadion v Edenu s drobným zpožděním, koukli na světelnou tabuli a nestačili se divit… Po necelých šesti minutách na ní svítilo skóre 1:2. Úvod utkání byl brankově divoký. Po 63 sekundách Jihlavané uspěli na buly v útočném pásmu, Harkabus nabruslil do mezikruží s úmyslem tečovat Marešovo nahození od modré čáry, a přesně to se stalo – 0:1. Za další minutu a půl se defenzivou Dukly prosmýkl Šťovíček, kterého fauloval (hákoval) Bilčík. Domácí křídelník byl natlačen na gólmana Berana, pod jehož tělem kotouč doklouzal za brankovou čáru, ale jak odhalili rozhodčí s pomocí videozáznamu, nepřešel ji celým objemem. Šťovíček dostal možnost reparátu v podobě trestného střílení a doslova procedil puk Beranovou výstrojí – 1:1. Radost po srovnání Slavii dlouho nevydržela. V čase 5:28 se hosté opětovně ujali vedení. Byla to akce jako přes kopírák, akorát s tím rozdílem, že nahazoval Bilčík a tečoval Půček – 1:2. A rozhodčí opět jeli k videu, aby se ujistili, že autor gólu netrefil kotouč vysokou holí. „Úvodní minuty možná rozhodly o celém průběhu utkání,“ přemýšlel Roman Půček. „V hlavách jsme byli nastaveni tak, že chceme zápas zvládnout. Měli jsme v něm dobré momenty a přetavili jsme herní převahu ve tři body,“ dodal. Pražanům chyběla lehkost, kterou se snažili nahradit urputností. „Dva dny před utkáním měl každý hráč jiný program,“ naznačil domácí trenér Aleš Totter, že konfrontace s Jihlavou nezastihla jeho svěřence v optimálním rozpoložení. „Nedokázali jsme najít cestu v druhému vyrovnávacímu gólu,“ uvedl Martin Šťovíček. Ve třetí třetině Beran vychytal slávistické přečíslení. Na druhé straně „cinkla“ po Kuldově střele tyčka. Konstrukci trefil i domácí kapitán Holý, jenž se gólu dočkal, ale jinak než chtěl… 90 vteřin před koncem zápasu, při slávistické power play, hledal Holý přihrávkou spoluhráče, který jeho úmysl nepřečetl, a tak se narodila kuriózní vlastní branka. Jako poslední z Dukláků se předtím dotknul puku Menšík, jemuž byl gól připsán – 1:3.

Kraj Vysočina začne hledat dodavatele stavby nového pavilonu a parkovacího domu v Nemocnici Jihlava, která je zřizovaná krajem. Předpokládané náklady jsou 1,8 miliardy korun (bez DPH). Podle hejtmana Vysočiny Martina Kukly (ANO) by mohla stavba začít v polovině příštího roku. "Bude záležet, kolik se přihlásí lidí do veřejné zakázky, jak dopadne vyhodnocování, zda se někdo odvolá. Já jsem optimista a věřím, že před prázdninami předáme staveniště," řekl Kukla. Kraj bude po vybraném dodavateli požadovat, aby byl parkovací dům dokončený po 15 měsících od předání staveniště. Na stavbu pavilonu s pěti nadzemními a jedním podzemním podlažím pak bude mít zhotovitel téměř tři roky. Stavba bude vznikat metodou BIM (Informační model budovy). Metoda BIM z anglického Building Information Modelling zavádí do stavebního procesu digitální technologie, vytváří se při ní správa dat budovy při jejím životním cyklu, od návrhu po demolici. Má předcházet chybám v projektové dokumentaci, urychlit výstavbu a přinést finanční úspory. Jako náhradu za parkovací plochu, kterou zabere stavba pavilonu a parkovacího domu, dal kraj v nemocnici zbudovat nové parkoviště pro více než 180 aut. Zaplatil za ně 36 milionů korun. Otevřené bude ve středu. Na všech parkovištích Nemocnice Jihlava může stát asi 670 aut. Díky parkovacímu domu bude místo pro 400 dalších vozů.

Jihlava bude příští rok hospodařit s téměř 3,7 miliardy korun. Město ze svých příjmů pokryje přes 2,2 miliardy korun. Více než 860 milionů korun si bude muset půjčit nebo doplatit ze svých rezerv. Rozpočet je tak schodkový. Peníze pro město na příští rok schválili na svém posledním prosincovém jednání jihlavští zastupitelé. Největší položku v rozpočtu představuje s necelou jednou miliardou korun Horácká multifunkční aréna (HMA). Schválení rozpočtu na rok 2025 předcházela přibližně třičtvrtěhodinová diskuse zastupitelů. Podle náměstka primátora Jiřího Pokorného (ANO) rada deklarovala, že její rozpočty budou významně proinvestiční. To je případ návrhu pro rok 2025. Překračovat mají minimálně jedno volební období. „Zajišťují, že je budována infrastruktura krajského významu a infrastruktura, která významným způsobem posiluje možnosti růstu a nějaké progrese Jihlavy jakožto krajského statutárního města,“ přiblížil náměstek. Z největších plánovaných investic na příští rok jmenoval například HMA, Centrální dopravní terminál (CDT), rekonstrukci van v bazénu Evžena Rošického nebo výstavbu vodojemu Bukovno. Více v tištěném vydání JL s datem 17. 12.

Agresivní žebračka (57), která v letech 2014 a 2015 v ulicích Jihlavy děsila veřejnost, se už skoro deset let snaží přesvědčit soudy, aby jí změnily současnou formu léčení v jihlavské psychiatrické nemocnici z ústavní na ambulantní. Zatím se jí to nepovedlo. Okresní soud v Jihlavě všechny její dosavadní žádosti zamítl a rozhodnutí prvoinstančního soudu následně vždy potvrdil i odvolací soud a invalidní důchodkyně se nezastal ani Nejvyšší soud v Brně. Právě soud nižší instance v Brně – Krajský soud v Brně – se případem bude muset zabývat po čase znovu. Minulý týden ve čtvrtek odpoledne totiž soudkyně Eva Čermáková zamítla ve veřejném zasedání její další žádost o změnu stávající formy léčení. Obviněná si ale okamžitě přímo v soudní síni podala proti rozhodnutí stížnost. Žebračka chce dosáhnout toho, aby na léčení mohla už jen docházet a nemusela být zavřena za branami psychiatrické nemocnice. Ve zdravotnickém zařízení v Jihlavě je přitom hospitalizovaná nepřetržitě už od dubna 2015, kam ji převezla záchranka za asistence policejní hlídky. Více v tištěném vydání JL s datem 17. 12.

Ve věku 82 let zemřel bývalý dlouholetý obránce fotbalové Dukly Praha třebíčský rodák Ivan Novák. Podlehl těžké nemoci, se kterou bojoval tři roky. O úmrtí ligového mistra Československa z roku 1966 informoval klub z Julisky na svém webu. Vynikající stoper a především skvělý kluk, člověk a kamarád, patřil k oporám slavného týmu, který se v roce 1967 probojoval mezi čtyři nejlepší klubová mužstva Evropy. Byl nepřekonatelný ve hře hlavou, vynikal obětavostí, elegancí i skromným, přátelským vystupováním. Nezapomenutelný byl jeho debut v národním mužstvu. V Rio de Janeiru ve dvou zápasech hlídal v té době nejlepšího fotbalistu světa, Pelého. „Nezapomenutelný zážitek v mé fotbalové kariéře, byl to debut v národním mužstvu, a to hned v Brazílii na stadiónu Maracanã, kde jsem ve dvou zápasech osobně hlídal Pelého, hvězdu světového fotbalu,“ vzpomínal Ivan Novák na srazu Boroviňáků v roce 2016. Novák hrál za Duklu deset let od roku 1964. Vedle zisku ligového titulu dvakrát slavil i prvenství v Československém poháru v letech 1966 a 1969. V ročníku 1966/67 došel s pražským celkem v Poháru mistrů evropských zemí, který byl předchůdcem Ligy mistrů, do vskutku elitní společnosti v semifinále, v němž Duklu vyřadili pozdější šampioni Celtic Glasgow. Legenda Dukly Praha v jejím nejzářivějším období začala na travnatém plácku v třebíčské čtvrti Borovina. „Objevil mě pan Štrachota, bývalý hráč SK Borovina. Díky němu v žácích a dále zásluhou trenérů Andrleho a Rebeky v „A“ mužstvu dospělých Jiskry Borovina jsem se dostal tak vysoko,“ přiznal tehdy Novák. Jako ostaršený se dostal do výběru dorostu Jihlavského kraje a později do výběru Moravy. Ty už si hlídal trenér juniorky Dukly Praha M. Musil. „V sezoně 1961/62 jsem přestoupil z Boroviny do KPS Brno do I. ligy. V té době jsem se dostal do výběru trenéra Musila, který kromě trenéra juniorky Dukly Praha zastával i funkci trenéra juniorské reprezentace Československa,“ nastínil další kroky. Za tuto reprezentační juniorku Novák odehrál deset utkání a to už byl v hledáčku trenéra „A“ mužstva Dukly Praha Vejvody. V roce 1963 nastoupil základní vojenskou službu do Dukly Praha. V té době hrával za mužstvo juniorky a svými výkony jsem si řekl o místo v „Áčku“. A první zápas za dospěláky? „Byl to debut jako hrom. První utkání za „A“ mužstvo jsem odehrál v rozhodujícím utkání do dalšího kola Poháru mistrů evropských zemí s Górnikem Zabrze,“ připomněl. S Duklou v roce 1966 se stal mistrem ligy a v PMEZ, Pohár mistrů evropských zemí, se tehdejší československý mistr dostal až do semifinále, kde vypadl se skotským Celtikem Glasgow. A na které spoluhráče nejraději vzpomíná? „Na všechny dobré fotbalové kamarády. Nejvíce jsem se kamarádil s Jánem Geletou a Stanislavem Štruncem,“ vyjádřil se československý reprezentant. Měl radost, že se s nimi každé poslední pondělí v měsíci setkává na Julisce. „Dnešní fotbal samozřejmě sleduji, na zápasy hrané na Julisce pravidelně chodím. Ostatní sleduji v televizi,“ tehdy řekl. A co mu na současném fotbale vadilo? „V dnešním fotbale je spousta tvrdých a hlavně zákeřných faulů. Další věc, že při standardních situacích, hlavně rohových kopů, je to ve velkém vápně jako v zápasnické aréně,“ netajil Ivan Novák. „Vzpomínám třeba na veledůležitý zápas na jaře 1969, kdy Dukle vážně hrozil sestup. To jsem v utkání v Pardubicích zařídil rozhodující výhru 1 : 0 a do druhé ligy sestoupily Pardubice,“ dále vzpomínal. A když Jaroslav Starka přestěhoval Duklu Praha do Příbrami? „Tak Dukla Praha, mládežnická družstva, byla na zrušení. Aby žila a na Julisce se hrála zase I. liga, se zasloužili trenéři mládeže Radomír Sokol, Jiří Blažek a já. Na kolenou, bez finančních prostředk

Na Vysočině podporuje ANO pomoc ze strany kraje partnerské Zakarpatské oblasti Ukrajiny. V Evropském parlamentu však zástupci ANO hlasovali v listopadu proti navýšení podpoře Ukrajiny. Jednou z českých europoslankyň za ANO, je krajská zastupitelka Jana Nagyová (ANO). Svůj postoj nám vysvětlila. Otázka JL: V listopadu jste hlasovala v Evropském parlamentu proti přijetí Usnesení o posílení neochvějné podpory EU Ukrajině proti válečné agresi Ruska a rostoucí vojenské spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou, proč? V první řadě je nutno říct, že rezoluce Evropského parlamentu (EP) nejsou nijak závazné, jde o vlastní iniciativu EP většinou do oblastí, kde EP nemá žádné kompetence. Od července jde již o třetí podobnou rezoluci, přičemž původní text, který by byl pro nás akceptovatelný, strany středu a levice „vyšperkovaly“ natolik, že při zdravém selském rozumu to nešlo podpořit. Povinná pomoc ve výši 0,25 % HDP pro každou zemi na vojenskou podporu Ukrajiny, svolení s použitím útočných zbraní hluboko na území Ruska, úplná stopka na ruský plyn bez kterého se některé země, včetně EU (mimochodem v současné době je téměř 100 % plynu v českém potrubí ruského původu) zatím neobejdou…nemluvě o odsuzování premiérů suverénních států – Scholze a Orbána – zato, že se chovají jinak, než by si představovali někteří europoslanci. Toto vše byly důvody, proč jsme tuto nesmyslnou rezoluci bez reálného dopadu, z které se díky pozměňovacím návrhům stal „stromeček vánočních přáni europoslanců“, nepodpořili. Naopak, když se říjnu v hlasovalo o reálné podpoře Ukrajiny, formou mechanismu úvěrové spolupráce, tam jsme hlasovali všichni pro. Tím jsme jasně demonstrovali, na které straně stojíme a že nám rozhodně není lhostejná situace na Ukrajině. -pab-

Cena vody se stočným od velkých dodavatelů se na Jihlavsku příští rok prakticky nezmění. V krajské Jihlavě, kde o cenách vody rozhoduje město, budou obyvatelé platit 126,11 koruny ze metr krychlový včetně daně s přidané hodnoty. V obcích, jejichž vodohospodářský majetek spravuje Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, zůstane platba na letošních 149,87 koruny. Vyplývá to z údajů radnice a svazku. V Jihlavě se daří držet cenu na stejné úrovni již třetí rok, řekl dnes novinářům náměstek primátora Radek Popelka (ANO). Uvedl, že cena vodného se stočným musí pokrývat náklady na distribuci, obnovu vodohospodářské infrastruktury a obsahuje i přiměřený zisk. Dodal, že výpočet kontroluje stát. Platby za vodu ale nestačí na nové vodohospodářské investice města, například na nynější stavbu nového vodojemu a plánované vybudování přivaděče vody z přehrady Švihov. Město nakupuje vodu od Vodárenské akciové společnosti, která se stará o provoz infrastruktury svazku obcí. Jihlava ze svazku před časem vystoupila. Jihlavské zastupitelstvo schválilo nové sazby pro vodné a stočné v pondělí, celková platba bude proti letošku vyšší o devět haléřů na metr krychlový. Pitná voda bude stát 78,95 koruny za metr krychlový a stočné 47,16 koruny. Valná hromada Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko rozhodla o cenách vody ve čtvrtek. Na webu uvádí, že sdružuje 25 měst, městysů a obcí. Příští rok bude svazek budovat čistírnu odpadní vody a doplňovat části kanalizace v Nové Říši, připravuje stavbu vodovodní sítě v Mysliboři a obnovu vodovodních řadů v Telči a Polné. Ceníky pro rok 2025 už zveřejnili i někteří další velcí dodavatelé vody v kraji. Na Žďársku platba za vodu se stočným stoupne proti letošku o 7,8 procenta na 139,90 koruny za metr krychlový. Na Třebíčku bude cena vyšší o 1,9 procenta, odběratelé za metr krychlový vody se stočným dají 141,29 koruny.

Srovnávání HC Dukla Jihlava s Horáckou Slavií Třebíč. Tak by se dalo charakterizovat několik příspěvků opozičního zastupitele Libora Kuchyni (STAN) na pondělním městském zastupitelstvu v Jihlavě. Opoziční zastupitel kritizoval, že město vloni podpořilo Duklu hrající v exilu 30 miliony korun. Poukazoval, že jiné kluby z Maxa ligy dostávají podporu od měst nižší. Mezi nimi jmenoval Horáckou Slavii Třebíč, z níž má obavy, že Duklu převálcuje. Argumentoval rozvojem regionu v souvislosti s dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. „Abychom my tu neinvestovali deset let do hokeje do nové arény, aby se nám nakonec centrum hokeje i sportu nestalo z Třebíče vzhledem k tomu, jaké tam budou teď mířit investice,“ vyslovil pochybnosti. Primátor Jihlavy Petr Ryška (ODS) ujistil, že tomu tak nebude. „Je to naprosto nereálné kvůli tomu, jakou tam rekonstruují halu. Aby se někde hrála extraliga, musí mít hala minimálně pět tisíc diváků, což v Třebíči budou mít maximálně polovinu,“ reagoval primátor. Extraliga v Jihlavě Jenže Kuchyňa argumentoval, že podmínky nesplňují ani některé extraligové týmy. Jako příklad uvedl Olomouc, která má na stadion od Českého svazu ledního hokeje výjimku. „Jestli někde bude vrcholový hokej, tak bude v Jihlavě, anebo nikde. Jsou jenom dvě možnosti. I vzhledem k infrastruktuře. Dukle jsme slíbili, že ji budeme v exilu podporovat,“ pokračoval primátor. Doplnil, že se jedná i o podporu mládeže, kterou má Dukla lepší než drtivá většina hokejových klubů hrajících druhou nejvyšší českou hokejovou soutěž. Zmínil, že jeden až dva kluby z Maxa ligy mají vyšší podporu od města než Dukla (Vsetín, popřípadě Zlín). „Profiklub vychovává talenty, má to návaznost na mládež, má to návaznost na akademii, kterou tady Jihlava má. Myslím si, že výchova talentů v Dukle probíhá velmi dobrým způsobem,“ hájil podporu Dukle i náměstek jihlavského primátora Richard Šedivý (ANO). Málem prodáno Kuchyňu zajímala i budoucnost klubu. Šedivý reagoval, že se v tuto chvíli řeší. Upřesnil, že k poměrně výrazné změně dojde od 1. července 2025. K uvedenému datu se Dukla má stát nájemce v nové Horácké multifunkční aréně (HMA). Konkrétnější byl primátor Ryška, který prozradil, že se pro klub letos málem podařilo získat většinového vlastníka. „Během léta z toho bohužel sešlo. Úplně z toho šťastný nejsem. Ale nemůžeme zase s Duklou úplně riskovat, aby ten majitel byl nějak nestálý,“ řekl s tím, že prodej Dukly bude jedním z největších témat, které bude muset město řešit. Možného zájemce však nejmenoval. V jednom z projednávaných bodů schválili zastupitelé navýšení základního kapitálu klubu o 2,6 milionu na celkových 5,7 milionů korun. Navýšení kapitálu bylo navrženo na základě zprávy auditora. Při rozpravě k bodu se ukázalo, že v postoji k Dukle není Kuchyňův STAN jednotný. Zatímco Kuchyňa a jeho kolegyně Kateřina Remsová hlasovali proti, jejich další dva kolegové za STAN Radek Hošek a Vojtěch Šoula hlasovali pro navýšení základního kapitálu Dukly. „Jen město na extra úrovni může mít extraligový hokej a myslím, že chceme oboje. Tak pojďme pro to něco udělat,“ okomentoval před hlasováním svůj postoj Šoula. Navýšení základního kapitálu klubu městem bylo nakonec schváleno 28 hlasy z řad koalice i opozice. Proti bylo pět opozičních zastupitelů a jeden se zdržel hlasování.