Kastoreum: Výměšek z bobřích žláz, který byste v jídle možná nečekali. Přesto tam ale mnohdy je
Před 2 měsíci
Látka s názvem kastoreum je někdy známá také jako bobrovina. A to proto, že se právě z těchto zvířat získává. Jedná se o výměšek z jejich pachových žláz, které jsou umístěny poblíž análních otvorů. A ačkoli to nezní právě lákavě, často se kastoreum používá i v potravinářství. Kastoreum má charakteristickou vůni připomínající vanilku nebo maliny, píše WebMD. Získává se z mrtvých bobrů, obvykle těch, kteří byli uloveni pro kožešinu. Jejich žlázy se vyjmou a jejich obsah se vysuší. Využití látek Primárně se bobrovina používá v parfumérství jako fixátor vůní. Historicky se používala i v medicíně. V potravinářství se někdy využívá jako přírodní aroma. V posledních letech se sice v tomto odvětví využívání kastorea omezilo, stále ho ale v mnoha potravinách najdete, uvádí Science in the Public Internet. Může být obsaženo v některých přírodních aromatech označených, může se vyskytovat také v některých vanilkových, malinových nebo jahodových příchutích. Typicky ho najdete ve žvýkačkách. Je však třeba poznamenat, že jeho použití v potravinách je omezené a v mnoha zemích regulované, doplňuje Britannica. Vliv bobroviny na zdraví V minulosti byla látka využívána ve zdravotnictví. Je tedy jasné, že nějaké pozitivní účinky na zdraví má. V tradiční medicíně se používalo kastoreum proti bolestem hlavy, horečce a jako protizánětlivý prostředek. Negativní vliv na člověka v podstatě kastoreum nemá, může být ale nebezpečné ve větších dávkách jakožto látka, která způsobuje u některých lidí silné alergie. https://www.jimeto.cz/mikrovlnnou-troubu-mnoho-lidi-nechce-vyuzivat-nahradit-se-da-panvi-i-horkovzdusnou-fritezou/ Mnoho lidí se mu také snaží vyhýbat z toho důvodu, že se jedná o produkt živočišného původu. Ve světě se hodně řeší také otázka toho, jak se skutečně bobrovina získává. Oficiálně je odebírána z uhynulých zvířat. V mnoha případech ale pytláci loví bobry právě kvůli tomuto důvodu. Zdroj: Atlas Obscura, 10 best, Britannica, Science in the Public Internet, WebMD Autor: Šárka Cvrkalová