Před 30 dny
Průvod plný smutku. S nebožtíkem od kostela na hřbitov jdou černé postavy hlavy skloněné, v rukou kytky s černými mašlemi. Ani skoro nedýchá. Dívá se z okna, babička bydlí hned vedle hřbitova. Už včera se těšila, že půjde do průvodu. Na zdi ke kapli viselo parte. Neumí ještě číst, ale ví, že dnes zase přijde její chvíle. Obléká šaty rychlostí blesku, utíká, aby se zařadila. Jdou v zástupu, neví, kdo je v rakvi. Na tom nezáleží. Včera s panem Pospíchalem kopali hrob. I ona. Má ho ráda. Nechal jí udělat malý krumpáč. Magdo, volal na ni, zítra jdeme zase kopat. Ve tři. Miluje ty chvíle, kdy spolu odhazují hlínu a pak si sednou na okraj jámy a jen tak mlčí. Ona a hrobník kamarád.