21. srpen 1968 | Okupace ČSSR

Holokaust, poválečné nadšení pro komunismus, srpen 1968, vyloučení z KSČ, tlak ze strany StB, emigrace a sametová revoluce. Přečtěte si životní příběh Kateřiny Blumové a její rodiny.

Netflix a Max patří v tuzemsku mezi nejpopulárnější streamovací platformy a každý měsíc nás zásobují desítkami nových seriálů a filmů. Proto přinášíme pravidelný přehled několika nejočekávanějších projektů, které si na obou službách můžete užít v průběhu následujícího týdne. Společně s nimi pak zařazujeme také ostatní streamovací platformy. Další tipy i spoustu zajímavostí ze světa seriálů najdete každý den na serveru Edna.cz, který stejně jako Euro.cz patří do portfolia vydavatelství Internet Info. A co si tedy na Netflixu, HBO Max a ostatních platformách pustit v týdnu od 6. ledna? Netflix od nového roku nabídne poměrně dost sportovních přenosů, přičemž nás čeká i zápasení pod hlavičkou wrestligové společnosti WWE. Díky tomu si už v příštím týdnu vychutnáme několik střetů těch nejznámějších zápasníků, jako jsou Roman Reigns, Nia Jax nebo Cody Rhodes. Jen v lednu se můžeme těšit na události Raw nebo SmackDown. Další pak budou následovat.

Události pražského jara výrazně ovlivnily moderní dějiny Československa. Co jim předcházelo a co tento proces ukončilo?

Po roce 1968 byly Milovice nejvýznamnější základnou okupačních sovětských vojsk u nás. Ta zde měla dokonce své vrchní velení. Problémy nebyly výjimečné, událost z roku 1974 je ale i tak jedinečná.

Zamyšlení nad nekompatibilností „ruské duše“ a evropské mentality a uvažování. Výňatek z mé knihy „Cesta na Tajmyr aneb Po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu krajem šamanů, starověrců, komunistických lágrů a morbidní postsovětské nostalgie“.

Chyby se dostanou do každého filmu. Je totiž doslova nadlidský úkol ohlídat detail každého záběru. A tak je můžeme vidět i v české klasice, která k nám v repríze míří každé Vánoce.

Řekne-li se živá pochodeň a protest proti srpnové okupaci, napadne nás jméno Jana Palacha, který se upálil v lednu 1969. Již na podzim 1968 ale plály živé pochodně ve Varšavě a také v Kyjevě.

Letos je to 80 let od doby, kdy se narodil Karel Kryl. Osobnost, která pro mnohé ztvárňuje odpor k režimu, národního hrdinu, či věčně nespokojeného kytaristu. Jeho život v Česku i Německu nyní přibližuje výstava v Muzeu Prahy.

Zpráva o porážce pražského jara a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zasadila bývalé německé kancléřce Angele Merkelové ránu, kterou prý cítí dodnes. V knize s názvem Svoboda, Paměti 1954–2021, která v úterý vyšla ve třech desítkách jazyků, vzpomíná významná politička na svou kariéru i vazby na Česko. Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu, uvedla v rozhovoru pro web mediální skupiny RND.

Nedávno jsme si připomněli 17. listopad 1989. Zatímco jedni zapalovali svíčky a vzpomínali na V. Havla, jiní si pouštěli písně Karla Kryla, který se stal symbolem vzdoru proti komunistickému režimu.

Sametová revoluce před 35 lety uspíšila politický konec hlavního představitele normalizace. Při událostech v listopadu 1989 patřil tehdejší prezident socialistického Československa k nejméně viditelným komunistickým politikům.

Vysílač Klínovec u Božího Daru na Karlovarsku by mohl získat značku Evropského dědictví (European Heritage Label). Usiluje o to organizace Post Bellum, jejíž badatelé objevili zapomenuté příběhy ze srpna 1968. Po obsazení tehdejšího vysílače vojsky Varšavské smlouvy nařídili vojáci radiotechnikům vysílání vypnout. Ti v něm ale tajně pokračovali další čtyři dny. Zastavila je až palba, která zničila rádiovou techniku.

Protest našich politiků proti okupaci Československa v srpnu 1968 mám spojen především se jménem Františka Kriegela. Druhý protest je potom spojen s říjnovým hlasováním v Národním shromáždění.

Marie Šabinská z Prostějova může na sociálních sítích dál bez obav kritizovat vládu. Ženu si na základě oznámení o nenávistném obsahu v elektronickém prostředí předvolalo přestupkové oddělení prostějovské radnice, a případ odložilo. Žena opěvuje okupaci z roku 1968, popírá existenci covidu, vyzývá k odchodu z EU a koketuje s chemtrails.

Martin Frič patří k našim nejvýraznějším režisérům. Podle mnohých byl dokonce tím úplně nejvýznamnějším. Jeho kariéra překlenula více než čtyři dekády. Konec jeho života má ale nádech tragédie.

Oslavy vzniku samostatného československého státu v roce 1918 patří dnes k nejvýznamnějším státním svátkům, nejsou-li tím vůbec nejvýznamnějším. Postavení 28. října ale nebylo v historii vždy stejné.

Po srpnu 1968 utekl Antonín Chládek do Chile, našel si práci i ženu. Po Pinochetově převratu se i s rodinou vrátil do ČSSR, kde sice získal amnestii, ale StB se o něj stále zajímala.

Jméno Jana Palacha zná asi úplně každý. Jan Zajíc, který jej následoval, je již známý o poznání méně. Přesto i jeho jméno většina lidí pozná. Ale co Evžen Plocek? I on si zaslouží připomínku.

Olomoucká SPD na svých stránkách na sociálních sítích sdílí příspěvky, které zpochybňují roky 1968 a 1989 a vychvalují minulý režim. Podle kritiků je to nebezpečné, SPD na sebe prozradila, jak přemýšlí a jaké má hodnoty. Okamurova strana nyní díky hnutí ANO spoluovládne Olomoucký kraj.

Symbolem odporu československé společnosti proti invazi vojsk států Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se stal boj o budovu rozhlasu, který byl jedním z hlavních cílů okupantů. A situace se dnes opakuje.

Je radost najít v archivu amatérského fotografa polozapomenuté negativy z tak zásadní doby, jakou byl srpen 1968 nebo leden 1969 po upálení Jana Palacha. Teď máte jedinečnou možnost spatřit fotky, které doposud skoro nikdo neviděl.

„Vydání Zbabělců prošlo bez problémů. Horší bylo, co se dělo pak,“ vypráví literární historik Michal Přibáň, autor právě vydaného prvního dílu rozsáhlé biografické trilogie o Josefu Škvoreckém.

Srpnové vzestupy a pády tak, jak je viděl principál Divadla Na Jezerce. Protože píši tento text 21. srpna, nemohu nevzpomenout na události před 56 lety. Bylo mi třináct let a byli jsme s rodiči na prázdninách v Plané nad Lužnicí. Ve vzduchu byla naděje na normální život, jaký jsme znali jen z filmů nebo z vyprávění šťastlivců, kteří se dostali na Západ. Když Rusáci přistávali 20. srpna 1968 večer v Ruzyni, v Plané jsme ještě nic netušili. S partou stejně starých kluků jsme seděli u ohně a vedli třináctileté řeči o politice, o Americe, o holkách, předháněli se, kdo řekne lepší…

Bohdan Sláma uvedl do kin svůj nový film. Snímek Konec světa vypráví o vztahu vnuka a dědy na pozadí dramatických událostí srpna 1968. Hlavních rolí se ujal Miroslav Krobot a Vojtěch Veverka.

Kubánský diktátor se stal jednou z nejvýraznějších postav 20. století. Pro svět byl hrdinou i zločincem, z dnešního pohledu už však působí spíše směšně. Jaký byl jeho vztah k Československu?

Film Jiřího Mádla prý cloumá mnohými diskusemi, boří kina, vyvolává potlesk ve stoje nadšených diváků po projekci, jde o kasovní trhák, je to jasný kandidát na Oscara, jistý vítěz Českého lva - letí mediálním éterem. Opravdu to tak je?

Konec přihlouplých českých komedií? Jiří Mádl přináší podívanou světového formátu, která by opět mohla pozvednout úroveň naší kinematografie. Příznivci bolševismu takové nadšení ale nesdílí.

Snímek režiséra Jiřího Mádla slaví v kinech velký divácký úspěch. Setkává se ale i s kritikou za možná až příliš heroické líčení některých událostí srpna 1968. Podle filmového kritika Michala Breganta vsadil Mádl na emoce.

Když 21. srpna 1968 vyšlo nad Brnem velké krvavé slunce, černé skvrny na něm nevěstily pro budoucnost nic dobrého.

Ne všechny války jsou zbytečné, uvedl náčelník generálního štábu Karel Řehka, jsou hodnoty, které stojí za to bránit. V podcastu Novinek Zbytečná válka hovořil i o významu ukrajinské operace v Kurské oblasti. Řekl, že nestraší, když mluví s vojáky o nutnosti připravit se na velký konflikt, kdy je potřeba počítat s tím, že nepřítel útočí velkou masou vojáků a techniky. Zdůraznil taky, že neexistuje dokonalá protivzdušná obrana a bezpečný týl není ničím jiným než iluzí.

Klíčovým krokem invaze do Československa 21. 8. 1968 bylo zadržet tu část komunistického vedení, která s okupanty nekolaborovala. Na starost to měli 3 důstojníci KGB a přibrali si 10 příslušníků StB.

Karel Hoffmann z filmu Vlny Jiřího Mádla byl vysoce postavený komunista. Invazi cizích vojsk předem podpořil a tak jako ve filmu pak nechal vypnout rozhlas. Vlastizradu mu ale neprokázali.

Srpen roku 1968 byl pro občany Prostějova hned několikanásobně tragický. Všem lidem v tehdejším Československu změnil život, některé z nich o něj úplně připravil. V neděli 25. srpna zabili vojáci okupačních vojsk tři prostějovské občany. Dalších devět pak bylo těžce zraněno. Tento den vešel do Prostějovské historie jako "krvavá neděle".

Invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měla odpůrce i mezi některými lidmi v Sovětském svazu. Veřejně protestovat se ale odhodlalo jen pár nejodvážnějších. Komunistický režim proti nim tvrdě zakročil. Někteří přišli o práci, většinou ale skončili ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách.

Významný den, kterým 21. srpen bezpochyby je, Markéta Pekarová Adamová ani v nejmenším nepodcenila. Oblékla šaty v barvě české trikolory a vedle ostatních političek a politiků se rozhodně neztratila.

Sešly se tuhle dvě události. Jednou bylo připomenutí 21. srpna 1968, kdy se jedni komunisté nepohodli s jinými komunisty a výsledkem byla normalizace, která se v české společnosti zhoubně ozývá dodnes. Ve stejnou dobu byly zveřejněny výsledky průzkumu veřejného mínění, podle kterých by se komunisté po debaklu v minulých volbách do Sněmovny vrátili.

Už několik dní před výročím okupace se v srpnu 1969 začali potkávat lidé na pražském Václavském náměstí. Právě 20. a 21. srpna demonstrovaly desítky tisíc z nich a režim se proto rozhodl zakročit nejdřív výzvami k opuštění náměstí a poté obušky, slzným plynem a vodními děly. Vyhnání protestů z Václavského náměstí přineslo první oběti.

Minutou ticha a položením květin si ve středu lidé v Liberci připomněli na náměstí u radnice devět místních obětí srpnové okupace z roku 1968.…

Bratislava - Výročí okupace Československa z roku 1968 vojsky zemí Varšavské smlouvy by mělo být mementem i nyní, kdy se opět prosazuje politika jediného správného názoru a za názorovou odvahu hrozí izolace. Vyplývá to z dnešního prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica, které ČTK poskytl úřad slovenské vlády. Fico míní, že za odlišný politický názor nyní hrozí nevybíravý tlak ze strany vyspělých demokracií a izolace.

Jako hromosvod nálad ve společnosti působí už téměř sedmdesát let socha rudoarmějce v parku ve Žďáru nad Sázavou. Tomu nikdo z místních neřekne jinak než Ivan. Socha odhalená k desátému výročí květnového osvobození po srpnové okupaci málem vzala za své. A po ruském útoku na Ukrajinu dostala před dvěma roky žlutomodrý plášť.

Jsou okamžiky, které člověku nezmizí z paměti nikdy. Každý si jistě vybaví nějaký zásadní moment, který ho ohromením na několik vteřin zastavil.

Ve středu si připomínáme 56. výročí událostí 21. srpna 1968, kdy invaze vojsk Varšavské smlouvy otřásla naší zemí. Na tento den také nikdy nezapomene bývalá první dáma Dagmar Havlová.

Brno chce nově zpřístupněnou památkou připomenout odvahu místních obyvatel při protestech během okupace Československa v roce 1968. Právě Brno bylo jedno z prvních měst, které vojska okupovala. Vzkaz okupantům na zídce v Merhautově ulici, kterou během okupace měly projíždět tanky s vojsky, je jednou z posledních dochovaných památek dokládající odpor Brňanů proti invazi.

Politici i veřejnost si ve středu před budovou Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici na pražských Vinohradech připomněli 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Premiér Petr Fiala označil rok 1968 za hořké memento, které ukazuje, co znamená převzít odpovědnost za svůj stát. Vyzdvihl význam svobody, která není samozřejmá.

Komunistický funkcionář a „věřící komunista“ prožil velkou část života v luxusu.

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Památku padlých uctí pietní akty v Praze, Liberci, Brně i dalších městech. Přinášíme vám exkluzivní fotografie fotografa Josefa Ráže, který je pořídil v centru Prahy 21. srpna, když se sovětská armáda valila do centra Prahy. Autorovým perimetrem byly Příkopy, Staroměstské a Václavské náměstí, ale hlavně okolí rozhlasu na Vinohradské třídě.

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Česká pomoc válkou decimované Ukrajině dosáhla podle odhadů expertů 120 miliard. O tom, jak postupovat dále, ale i o srpnu 1968, hovoří v přímém přenosu Seznam Zpráv Dana Drábová, Petr Pithart, Marta Kubišová nebo Dalibor Dědek.

O půlnoci 21. srpna 1968 začal jeden z nejtemnějších dnů československé historie. Právě v tu chvíli hranice republiky začaly překračovat tanky, letadla a další vozidla. Začala invaze spřátelených armád. Okupace pak trvala až do roku 1989. Jak ale ten osudný den probíhal v Liberci? Pojďme si ho připomenout.

Přesně před 56 lety napadla vojska Varšavské smlouvy Československo. Smutné výročí okupace si dnes připomíná Česká republika. I do Plzně přijely ruské tanky 21. srpna 1968. Klíčovou roli v prvních dnech okupace sehráli stateční občané Plzně, zaměstnanci plzeňského rozhlasového studia a také televizní vysílač Krašov na severním Plzeňsku. Odtud se totiž v prvních dnech okupace šířily do celé republiky důležité, ale hlavně také svobodné informace.

Od ruské celoplošné invaze na Ukrajinu nabývá připomínka 21. srpna 1968 na významu. Invaze „bratrských armád“ ze srpna 1968 definitivně potvrdila, že postalinský brežněvovský Sovětský svaz pokračuje v carské politice rozšiřování impéria. A útok z 24. února 2022 ukázal, že dnešní putinovské Rusko není jiné.

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Pro někoho zcela neznáma dáma, jejíž jméno zapadlo v těch slavnějších, pro pamětníky odvážná žena. Dagmar Hazdrová (90) byla hlasatelkou v hradecké redakci Československého rozhlasu. Od zahájení srpnové okupace strávila v rádiu neskutečných padesát dva hodin a v kuse informovala o dění v republice. Komunisté se pak postarali o její budoucnost a z milovaného rádia byla násilím „odejita".

Historické zobrazení Čechů a Slováků coby beránčích obětí zlých okolních zemí je typickým českým mýtem. Místní beránci neměli totiž po roce 1968 o nic méně vlčí povahu než jejich ruští chábrové v Kremlu.

Dnes si připomínáme 56. výročí vpádu tzv. spřátelených vojsk na území Československé socialistické republiky. Událost, kterou můžeme považovat za jednu z nejhorších v našich moderních dějinách, ukončila demokratizační procesy, na dalších dvacet jedna let nás udržela v sovětské sféře vlivu a měla toxický vliv na mnohé lidské životy. Víte nebo pamatujete si, jak ony srpnové dny probíhaly v Jihlavě?

„Na břehu řeky roste tráva ostřice, prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice, nad tichou zemí vrčí netopýři a národ němý tlučou oficíři.“ Slova jednoho z proslavených protestsongů Karla Kryla vystihují dokonale situaci, do níž se dostalo Československo po 21. srnu 1968.