Na Štědrý den musí být k večeři rybí polévka, salát a řízek

Páter Petr Vavřinec Konopík působí ve farnosti Branišov - Větrný Jeníkov už pátým rokem. V rozhovoru pro JL prozrazuje nejen, jak bude trávit svátky, ale také, kterou pohádku má o Vánocích nejraději. Čím to, že Vánoce jsou jediné svátky v roce, během kterých se aspoň na pár dní dokážeme zastavit a strávit čas se svými blízkými? Říkávám lidem často, aby tak, jak prožijí Vánoce, dokázali žít během celého roku. Vánoce jsou časem pro zastavení, nalezení sebe sama a také dávají prostor pro to, abychom si u sebe našli čas pro druhé. Hlavní ale je, abychom opravdu našli sami sebe a dokázali se v sobě zároveň také vyznat. Během roku tolik příležitostí k tomu, aby se člověk zklidnil, zastavil se, není. Proto právě o Vánocích máme prostor nejen být se svými nejbližšími, ale také se svou širší rodinou a je to tak správně. Podle vás, daří se, abychom si vánoční zklidnění přenesli i do dalšího roku? Myslím si, že ne, protože skončí Vánoce a lidé opět najíždějí do starých kolejí. Je možné s energií, radostí, kterou o svátcích naberou, jít dál do všedních dnů a pokračovat. Málokdo z nás se ale během roku umí zastavit a rozpomenout na to, čím Vánoce jsou, že to je čas klidu a pohody. Vaši nejbližší příbuzní bydlí skoro 300 kilometrů daleko, není vám po nich na Vysočině smutno? Díky tomu, že mám dost lidí kolem sebe, i tím, že si umím najít práci, tak nemám čas na to, aby mi smutno bylo. Tvrdím, že domů a k dobrým lidem je to vždy blízko. V době mobilů není kontakt s blízkými vůbec žádný problém, ale nikdy to přece nemůže nahradit osobní setkání. Fyzický kontakt se přece nedá nikdy a ničím nahradit… To máte pravdu. Proto, když přijedu domů, tak to mám hodně rozkouskováno. U rodičů bydlím, nocuji. Navštívím sourozence, babičku a pak vždycky ještě někoho. Naposledy, co jsem byl doma, tak se mi za jediný den podařilo navštívit pět domácností. Chtěl jsem se jim aspoň na chvilku ukázat a říct tím, že jsem živý, zdravý. Bavíme se o tom, jak bychom měli trávit vánoční svátky, ale jaké budou letos ty vaše? Program už mám předem daný. Budou hodně o bohoslužbách a také návštěvách nejrůznějších farníků. Trošku to přeženu, ale pro mě Vánoce začínají až na sv. Štěpána odpoledne (26. prosince), kdy všechno utichne a mám čas sednout si u sebe na faře k betlému a rozjímat. Do té doby jsem pořád v jednom kole. Jak konkrétně strávíte 24. prosinec? Co štědrovečerní večeře? Na večeři o Štědrém dnu přijetí odmítám. V úterý 24. prosince začínám ve 13 hodin betlémským světlem ve Smrčné. Ve 14.30 hodin je zpívání koled v Branišově a od 15 hodin v kostele ještě také mše svatá. Ve 22 hodin sloužím mši svatou v Novém Rychnově a o půlnoci v Dušejově. Mám tak velmi malý prostor od 17 do 21 hodin, který využívám na přípravu zbylého večerního programu, který mě čeká. Vánoční nálada a tradice pro mě přicházejí opravdu až toho 26. prosince, kdy už je volněji. Když odmítáte pozvání ke štědrovečerní večeři, tak ji vlastně řešíte jak? Nosí mi ji jeden farník na faru v Novém Rychnově. Večeřím sám, a to rybí polévku, řízek s bramborovým salátem. Mám to takto už několik let. Nemáte strach, že vám může zaskočit rybí kost? Přece jen by to zásadně mohlo ohrozit váš večerní program... Naštěstí se mi to ještě nestalo. Ryby obecně na jídelníčku mám rád. Nejraději ze všeho asi pstruhy, které si dávám během roku, ale o Vánocích musí být kapr se salátem. Přes to nejede vlak. U nás doma vždycky býval také. Je to pro mě tradice, kterou, jak doufám, budu dodržovat i nadále. Co kněz a vánoční televizní program? Máte rád pohádky? Samozřejmě. Popelku zejména. Na Štědrý den ale není čas vůbec na nic. Rád se podívám ale na jakoukoliv pohádk