Před 23 minutami
Sedmiletá válka byla prvním celosvětovým mocenským konfliktem. Bojovalo se na souši v územním rozsahu od Pyrenejského poloostrova po Pobaltí, v pobřežních vodách Francie i mořích Karibiku a velké bitvy ovlivnily dění na americkém kontinentu či v zemích orientu. Válečné události ovlivnily i Olomouc a Hanou. Následky válečné vřavy vedly k přerozdělení mocenského vlivu, vzniku Spojených států amerických, francouzské revoluci i setrvalé snaze ruského impéria o prosazení svých zájmů ve východní a střední Evropě. Pro země Koruny české měly boje značné důsledky – bitva u Štěrbohol nedaleko Prahy se stala nejkrvavějším střetnutím této války, u Kolína byl poprvé poražen pruský král Friedrich II. a k významným válečným střetům došlo u Lovosic i Domašova. S vojenstvím však souvisela diplomacie a jejich vzájemnou propojenost prokazuje PhDr. Luboš Taraba v objemné publikaci Příliš mnoho nepřátel: Sedmiletá válka v Evropě 1756–1763. Nejedná se o první knihu českého historika na toto téma (František Stellner: Sedmiletá válka v Evropě – Nakladatelství Libri, rok 2000), ale Taraba důkladnou znalostí archivních pramenů nechává „plynout čas“ – počínaje spory mezi panovníky jednotlivých velmocí a událostmi, které vyústily ve vypuknutí války, přes konkrétní bitvy v Evropě a zámoří – po mírová jednání, která tato krvavá jatka ukončila s odhadem až 1 250 000 mrtvých (z toho 800 000 vojáků a námořníků) a dluhy ve výši stamiliónů liber, tolarů, livrů či zlatých, postihujícími veškeré zúčastněné země a zejména jejich obyvatele, kteří přežili. Hlavním jednotícím prvkem celobarevné publikace jsou kapitoly o sedmadvaceti bitvách, včetně obléhání Olomouce, dobytí Svídnice a přepadu pruského vojenského konvoje u Domašova - každá kapitola obsahuje vizuálně totožnou mapu strategické situace na bojišti a podrobnou analýzu válečných operací. Autor čtenáře chronologicky „provádí“ krajinou okolo Lovosic, Prahy, Kolína, Hastenbecku, Gross-Jägersdorfu, Rossbachu, Vratislavi, Leuthenu, Olomouce, Krefeldu, Domašova, Zorndorfu, Hochkirchu, Bergenu, Palzigu, Mindenu, Kunersdorfu, Maxenu, Landeshutu, Lehnice, Klostercampu, Torgau, Vellinghausenu, Svídnice, Wilhelmsthalu, Burkesdorfu, Freibergu, i prostředím, ve kterém smrt byla běžnou realitou a zároveň panovnickými dvory, odkud se vinuly nitky diplomacie. Mimo Evropu souvisle sleduje mocenský vzestup Velké Británie na úkor Francie a Španělska, který měl vliv na postavení rakouských dědičných zemí vůči Prusku. Autor dokazuje, že společensky odlišní lidé, mj. hlavy států - Friedrich II., Ludvík XV., Josef I., Jiří II., Petr III., Marie Terezie, Alžběta I. Petrovna, Kateřina II., maršálové a generálové - Karel Lotrinský, Leopold Joseph Daun, František Mořic Lacy, Ernst Gideon Laudon, Maximilián Ulysses Browne, Stěpan Fjodorovič Apraxin, András Hadik, předsedové vlád a ministři - William Pitt, Václav Antonín Kounic-Rietberg, Alexej Beztužev-Rjumin, Michail Voroncov, Heinrich von Brühl, poddůstojníci a důstojníci od hodnosti praporčíka po plukovníka i statisíce řadových vojáků a trén – pekaři, zbrojíři, felčaři, markytáni - byli obdobnými postavami na „šachovnici dějin“. Taraba má smysl pro detail i statistiku a svůj košatý text prokládá citacemi. Přes ohromné množství informací je kniha velmi přehledná a estetický dojem určuje další jednotící prvek – početné kresby uniformovaných mužů z válčících zemí, doplněné o portréty významných osobností a snímky dobových maleb bitevních výjevů na souši i moři, vedut přístavů a obléhaných popř. sídelních měst. S výjimkou britské námořní pěchoty chybí vyobrazení příslušníků námořnictva (hlavním teritoriem Sedmileté války byla pevninská Evropa, ale námořním bojům autor věnuje pozornost). Kniha neobsahuje