Příběh Andrého Grandclémenta patří k nejdramatičtějším a nejtragičtějším zradám ve francouzském odboji během druhé světové války. Narodil se do respektované vojenské rodiny a zdálo se, že je předurčen k životu ve službě a disciplíně. Když Francie roku 1940 padla pod nacistickou okupaci, zpočátku podporoval režim ve Vichy, ale tvrdá realita okupace ho brzy přivedla k odboji. Do roku 1942 se stal klíčovou postavou Organisation Civile et Militaire (OCM), kde koordinoval sabotážní akce, únikové trasy, zásobovací sítě i rádiové spojení s britskou SOE v jihozápadní Francii. Pod jeho vedením se odboj v Bordeaux rychle rozrostl a stal se jedním z nejaktivnějších v regionu. Vše se změnilo v roce 1943. Po vlně německých zatýkání byl Grandclément dopaden gestapem. Tváří v tvář věznění své manželky Lucette, teroru a manipulaci zkušeného vyšetřovatele Friedricha Dohse přijal zničující dohodu. Výměnou za propuštění vězňů a zastavení dalších zatýkání vydal velké zásoby zbraní odboje a stal se dvojitým agentem...

Jako doktorka Králová učila národ věcnosti, v soukromí věřila jen řemeslu. Po třiceti letech na prestižní scéně se však stala nepotřebnou. Svou tvář v levných fraškách neprodala.