V březnu 1939 vstoupily německé jednotky do českých zemí, čímž začala okupace Čech a Moravy. Tento krok následoval po politickém nátlaku vyvíjeném na prezidenta Emila Háchu, který vedl ke ztrátě státní suverenity a vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Každodenní život se brzy dostal pod přísnou kontrolu německých úřadů, které dohlížely na správu, průmysl i veřejný pořádek. V prvních letech druhé světové války se represe postupně stupňovaly. Bezpečnostní složky pečlivě sledovaly obyvatelstvo a zaměřovaly se na všechny podezřelé z odporu proti režimu. Současně začaly vznikat odbojové sítě. Mezi nimi byly i skupiny napojené na československou exilovou vládu, které shromažďovaly zpravodajské informace a udržovaly spojení s Londýnem. Jedna z těchto skupin, známá jako Silver A, působila ve východních Čechách a spoléhala na podporu místních obyvatel, včetně malé osady Ležáky. Situace se dramaticky změnila v květnu 1942 po atentátu na Reinharda Heydricha, jednu z hlavních postav nacistické správy. Německé úřady následně zahájily rozsáhlé represálie. Přibylo zatýkání, odbojové sítě byly rozbíjeny a celé komunity se dostaly pod podezření. V červnu 1942 byla zničena obec Lidice, což mělo být jasným varováním před důsledky odporu. Krátce poté odhalily informace poskytnuté kolaborantem spojení mezi Ležáky a skupinou Silver A. Dne 24. června 1942 německé jednotky osadu obklíčily. Její obyvatelé byli zatčeni a odvezeni do Pardubic, kde byli dospělí později zavražděni, zatímco děti byly odděleny a podrobeny dalším rozhodnutím úřadů. Samotná vesnice byla vypálena, a nakonec zcela zmizela z mapy. Tato událost je dnes známá jako masakr v Ležákách. V poválečných letech byli odpovědní pachatelé postaveni před československé soudy. Dnes Ležáky nestojí jako obnovená obec, ale jako pietní místo připomínající někdejší komunitu a události, které vedly k jejímu zničení. || Vypravěč: Luboš Novák

Aleš Juchelka chce, aby se o seniory staraly hlavně děti. Stát ale od občanů celý život povinně vybírá sociální pojištění. Není přenášení péče na rodiny jen alibismem státu?