Před 22 hodinami
Zahraniční nemovitost už pro Čechy dávno nemusí znamenat luxusní vilu dostupnou jen nejbohatším. Stále častěji se objevuje zájem o menší apartmány, rekreační bydlení nebo byty určené k pronájmu. Pro někoho jde o místo, kam může několikrát ročně odjet, jiný hledá další zdroj příjmů nebo přemýšlí o bydlení na důchod. Že nejde jen o okrajový zájem, ukazují i letošní data. Podle průzkumu Komerční banky plánují koupi nemovitosti v zahraničí během příštích pěti let tři procenta Čechů a v horizontu deseti let sedm procent. Mezi lidmi z generace Z je podíl ještě vyšší. Největší pozornost přitahují státy jižní Evropy. Analýza Sreality.cz z letošního jara ukázala především rostoucí zájem o Itálii, za níž se drží Chorvatsko a Španělsko. Motivace přitom nemusí být jen investiční. Zahraniční byt nebo dům může fungovat jako druhý domov, rekreační zázemí nebo nemovitost pro pozdější část života. Některé zahraniční lokality navíc nabízejí nižší pořizovací ceny než část českého trhu. Právě cenovka v inzerátu ale může být největším lákadlem i největší pastí. Mohlo by vás zajímat Češi chtějí druhý domov na jihu Evropy. Španělsko a Itálie dominují Metro D, brownfieldy a tajná zóna zhodnocení: kde se může v Praze v roce 2026 lámat realitní trh? Bydlení se v Česku utrhlo ze řetězu: ceny rostou a hypotéka už nestačí ani střední třídě Levný apartmán může přinést velmi drahé problémy Koupě bytu v cizí zemi vyžaduje podstatně více než převod peněz a podpis smlouvy. Každý stát má jiné předpisy, jiný systém evidence vlastnictví a jiná pravidla pro převody nemovitostí. Mimo Evropskou unii se mohou přidat také omezení týkající se zahraničních vlastníků nebo povinnost využít místního zástupce. Právě právní stav nemovitosti patří mezi věci, které se nevyplácí podcenit. Zájemce by měl mít ověřeno, kdo je skutečným vlastníkem, zda na objektu nejsou zástavy, dluhy nebo probíhající spory a zda byla stavba vůbec legálně povolena. Český systém katastru není samozřejmostí všude na světě a kvalita i přehlednost evidence se mohou výrazně lišit. Problémem mohou být také nezkolaudované nebo jinak právně problematické stavby. FinGO upozorňuje například na případy takzvaných černých staveb, které mohou stát bez potřebného povolení nebo dokonce na pozemku s nevyřešenými vlastnickými vztahy. Podobná rizika se objevují například u části nemovitostí v Chorvatsku. Spoléhat se pouze na realitního makléře nebo dokumenty předložené prodávajícím proto není rozumné. Místní advokát, případně notář se znalostí tamního práva, může prověřit vlastnictví, smlouvy i samotnou legálnost objektu. Vzhledem k částkám, které se při nákupu nemovitosti pohybují ve statisících až milionech korun, jde o výdaj, na kterém se šetření nemusí vyplatit. Češi chtějí druhý domov na jihu Evropy. Španělsko a Itálie dominují Dalším tématem je financování. Čeští kupující podle zkušeností FinGO často využívají úvěr sjednaný v České republice, například americkou hypotéku zajištěnou jinou tuzemskou nemovitostí. Financování přímo v zahraničí může být pro cizince složitější a banky mohou požadovat větší podíl vlastních peněz. Lepší pozici mívá člověk, který v dané zemi pracuje, pobývá nebo tam dokáže doložit příjem. Také při platbě z vlastních prostředků je důležité, kudy peníze putují. U vysokých částek je namístě transparentní způsob převodu a využití ověřených účtů, případně advokátního či notářského mechanismu podle pravidel dané země. Výnos z pronájmu může změnit místní legislativa i daně Kupní cena je pouze začátek. Do celkových nákladů vstupují daně spojené s převodem nemovitosti, notář, právní služby, registrace, pojištění, správa objekt
