Před 12 minutami
Veřejné toalety většina lidí vnímá jen jako nutnou součást městské infrastruktury. Pro studenty kurzu Studio JAM v Jihlavě se ale v minulém semestru staly architektonickým zadáním, na kterém si mohli vyzkoušet, jak i zdánlivě obyčejná stavba může ovlivnit veřejný prostor a obraz města. Kurz pro zájemce o architekturu vede architekt Vojtěch Tecl pod záštitou Jihlavského architektonického manuálu. Účastníci – většinou středoškoláci – se během semestru seznamují se základy architektonického uvažování, dozvídají se praktické rady ohledně studia architektury na vysoké škole a pracují na vlastním projektu. Toalety na hradbách Setkání probíhají jednou za čtrnáct dní a výstupem každého semestru je návrh nebo model, který mohou studenti využít například při přijímacích zkouškách na vysoké školy. Hlavním projektem minulého semestru byly právě veřejné toalety v Jihlavě. Úkolem ale nebylo jenom navrhnout samotnou stavbu. Studenti si měli sami zvolit místo ve městě a přemýšlet nad tím, jak by jejich stavba v daném prostoru fungovala. „Brali jsme to jako vizitku města. Je to stavba, kterou často navštěvují lidé, kteří v Jihlavě nežijí, zejména turisté. Proto může být zajímavé přemýšlet nad tím, jak ji udělat architektonicky výraznou,“ vysvětluje Tecl. Jedna ze studentských prací například umístila toalety na hradby směrem k parku Heulos. Smyslem návrhu bylo upozornit návštěvníky města na blízký park a přirozeně je nasměrovat do veřejného prostoru, který často zůstává trochu stranou. Podle Tecla přitom i taková primárně účelová stavba nabízí řadu výzev. „Řeší se tam soukromí, bezpečnost, odolnost materiálů nebo vztah k okolí. Zajímalo nás, jak z tak jasně dané typologie udělat architekturu,“ říká. Navrhnou utopické město Kurz Studio JAM ale pracuje i s dalšími typy zadání. V minulých semestrech studenti například navrhovali domy v městských prolukách nebo vytvářeli vlastní modely věží inspirovaných stavbami slavných architektů. Na úvodním setkání začínajícího semestru Studia JAM se ve čtvrtek 5. března ve Stříbrném domě sešla devítka zájemců, kteří se kromě jiného zamýšleli nad tím, co to vlastně architektura je. „Je to o evokaci určitého pocitu, který chci, aby v tom místě panoval. Jinou emoci chci mít z prostoru, kde bydlím, jinou z místa, kde chci nakupovat,“ zaznělo od jednoho ze studentů. Právě vytváření určité atmosféry v prostoru zmiňovala většina z účastníků kurzu jako esenci architektury. V letošním semestru se studenti nebudou soustředit na návrh jednotlivé stavby, ale ideální struktury celého města. Tedy na to, jak mohou fungovat vztahy mezi jednotlivými budovami, ulicemi a veřejnými prostory, přičemž fantazii potenciálních budoucích architektů se meze nekladou. Jejich město může být utopické či experimentální, klidně i na jiné planetě. Inspirace jihlavskými stavbami Vedle samotného navrhování se studenti seznamují také s reálnými stavbami v regionu. Jednou z nich je například Horácká aréna v Jihlavě, která podle lektora kurzu představuje významný architektonický počin. „Důležité je, že město vypsalo architektonickou soutěž a že se stavba nachází v centru. To jsou podle mě dvě zásadní rozhodnutí, která napomohla tomu, že vznikla kvalitní architektura,“ říká. Doplnil také, že má Jihlava zároveň velký, zatím nevyužitý potenciál zejména v historickém centru. „Centrum je krásné, ale mám pocit, že ho zatím neumíme úplně využívat. Kvalitní veřejný prostor může lidi motivovat, aby ve městě trávili víc času,“ dodává architekt. Podle něj dnes architektura často nespočívá jen ve stavbě nových budov. Stále častěji jde o rekonstrukce a hledání nového využití pro existující stavby. Příkladem budovy, které přestavba vdechla nový život, j
