Dne 28. července 1944 došlo v malé černohorské vesnici Velika k jednomu z nejbrutálnějších masakrů civilního obyvatelstva během druhé světové války. V době, kdy se německé jednotky pod tlakem postupujících spojeneckých a partyzánských sil stahovaly z Balkánu, zahájily operaci Draufgänger, represivní kampaň zaměřenou na rozdrcení odporu v oblasti řeky Lim. Po porážkách v okolí Andrijevice vtrhly do Veliky jednotky 7. dobrovolnické horské divize SS „Prinz Eugen“, společně s vojáky 21. horské divize Waffen-SS „Skanderbeg“ a místními pomocnými oddíly. Během dvou hodin rozpoutaly brutální ničení. Vypalovaly domy, drancovaly majetek a vraždily celé rodiny. Zahynulo více než 428 civilistů – převážně žen, dětí a starých lidí. Přeživší později popisovali nepředstavitelné scény: batolata stahovaná z kůže zaživa, kojence zastřelené v náručí matek a rodiny upálené uvnitř vlastních domovů. Krutost masakru byla tak extrémní, že se i někteří němečtí důstojníci později pokusili potlačit interní zprávy o tom, co se stalo...

59 Němců za deset měsíců. To jsou zářezy na pažbě pušky legendární sniperky Rudé armády Rozy Šaniny. Modrooká blondýna byla tak krásná, že ji zprvu nechtěli pustit mezi vojáky! Stala se chladnokrevným strojem na zabíjení a postrachem východní fronty.