„Dřevo si ke mně našlo cestu samo. Nechce ani do ohně, ani shnít. Na tu chvilku, kterou tady budu, jsem se nabídl, že mu s tím pomůžu.“ Tak popisuje začátek své řemeslné cesty Jiří Mahr z Uherského Hradiště, kterého rukodělná tvorba a práce se dřevem provázela od samého dětství. Na dřevě ho kromě vůně a barev nejvíce fascinují přirozené chyby materiálu, jako jsou specifické tvary, vady či kazy, které dokáže umělecky zakomponovat do svých výrobků. Rozličné krásy a záhady dřeva pomohlo Jiřímu Mahrovi objevit několik mistrů, ať už to byli řezbáři Miroslav Srostlík a Pavel Letovanec nebo restaurátor Petr Klein. Nejvíce ale držitele ceny Vladimíra Boučka z roku 2021 ovlivnil jeho soused Antonín Hájek, díky němuž se nejen zdokonalil v soustružení, ale pronikl také do tajů starého řemesla, kterým je vylévání dřeva horkým cínem.

Občas se holt nepovede správně zaparkovat. Daný řidič si ale vybral opravdu špatné místo na parking. Když se vrátil, tak ho našel propadlé v zemi.