Násilnosti se vystupňovaly, když se k davu přidal Josef Hartgen. Ozbrojen pistolí se stal nejhorší noční můrou posádky. Nejprve divoce mlátil letce holí podobnou násadě od motyky. Jednoho letce zmlátil tak, že měl potlučené pravé rameno a horní část pravé strany hrudníku a v hlavě měl zaražený kus kamene. Hartgen pak odvlekl bezvládná těla osmi Američanů k obrubníku a srovnal je do řady, zatímco k rozvášněnému davu křičel, že je „zbaví utrpení“. Když procházel podél těl, střelil šest letců do hlavy, ale došla mu munice, takže dva z nich, Williama Adamse a Sidneyho Browna, nechal naživu. Dav pak letce naložil na vůz a odvezl je na hřbitov. Po příjezdu si dav všiml, že někteří muži stále sténají nebo se hýbou. To vyprovokovalo další brutální údery dřevěnými holemi do všech, kteří se zdáli být živí. Náhle se rozezněla letecká siréna a dav se rozprchl do úkrytů a vozík nechal na místě. Později se objevily zprávy, že někteří členové posádky byli možná pohřbeni zaživa. Během zmatku se Adamsovi a Brownovi, které Hartgen nezastřelil, podařilo vylézt ze zakrváceného vozu a utéct směrem k řece Rýn a čtyři dny se jim dařilo vyhýbat se zajetí. Nakonec je však objevil policista a odvezl je na místo jejich původního určení, do německého zajateckého tranzitního tábora pro zajaté letce v Oberurselu, kde zůstali až do konce války v Evropě.

Babický případ si vyžádal životy 3 zastřelených a 10 popravených. A mnoho vězněných a stíhaných. Verze v seriálu 30 případů majora Zemana neměla se skutečností nic společného.