Pravěk

Vorvaň, který vůbec nebyl tak klidný jako vorvani, které známe ze současné doby. Tento tvor z dob miocénu byl pravým opakem – aktivní vrcholový predátor, který drtil kořist.

V kopcovité krajině Kantabrie se potichu plíží lovec. Z dálky slyší burácet moře, slunce pálí a stopa před ním je víc než jasná. „Hlavně opatrně,“ říká si. Jenže stopa ho dovede do mělkého údolí, kde spatří temný jícen jeskyně.

Nejprve oddělili hlavu a z některých částí těla odebrali měkké tkáně. Tou dobou už hranice dávno hořela. Oheň dlouho udržovali, aby dosáhli co nejvyšší teploty. A pak tělo nechali plamenům. Tak podle nové studie probíhala nejstarší popsaná kremace v Africe před 9500 lety.

Kteří dinosauři, formálně popsaní v loňském roce, byli nejvýznamnější, nejbizarnější nebo třeba nejpřekvapivější? Následující přehled ve stylu „Top 5“ vám je nyní představí.

Třináctiletá Nikol Gondová podle hlasování veřejnosti napsala nejčtivější příběh Mlady, Kromaňonky z Mladečských jeskyní u Litovle na Olomoucku. V čtenářském hlasování získala nejvyšší počet 147 hlasů. Za odměnu získá VIP prohlídku Mladečských jeskyní s noclehem v jejím vstupním „zámečku“.

Archeologický objev z východní Anglie zásadně mění dosavadní představy o tom, kdy se lidé naučili cíleně a vědomě rozdělávat oheň. Nedávný výzkum z lokality Barnham v hrabství Suffolk ukazuje, že tuto dovednost ovládali už před přibližně 400 tisíci lety, tedy o stovky tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo.

Mezinárodní tým vědců analyzoval deset křemenných hrotů ze skalního převisu Umhlatuzana v jihoafrické provincii KwaZulu-Natal. Na pěti z nich objevili toxické alkaloidy rostliny zvané gifbol.

Obchod po řadu staletí přináší lidem nezanedbatelné zisky a vždy se předpokládalo, že musel vzniknout už v pravěku spolu s produktivním hospodařením. Jenomže tak jednoduché to nebylo.

Archeologové při záchranném výzkumu na jižním obchvatu Kojetína na Přerovsku odkryli pravěké studny a více než 1200 archeologických objektů, které dokládají dlouhodobé osídlení této…

Dnes o velikosti 1 cm, v dobách nejteplejšího období Země, tedy eocénu, dosahoval velikosti až 6 cm. A aby toho nebylo málo, rozpětí křídel mohlo být až 15 cm. Takový byl Titanomyrma giganteum, největší druh mravence v dějinách Země.

Lidé na jihu Afriky používali už před 60 000 lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který v lednu zveřejnil odborný časopis Science Advances.

Při výzkumu na jižním obchvatu Kojetína na Přerovsku objevili archeologové pravěké studny a více než 1200 dalších archeologických objektů. Archeologové lokalitu prohlíželi v souvislosti s modernizací železniční tratě mezi Brnem a Přerovem. Odborníci budou ve výzkumech na trase pokračovat vždy souběžně se stavebními pracemi.

Pravěk, středověk, novověk. To, že první světová válka předcházela druhé světové válce, je evidentní. Historických událostí je ale mnohem více.

Na severozápadním okraji marocké Casablanky byly objeveny zkamenělé pozůstatky, které mohou zásadně proměnit chápání našeho původu. Soubor ostatků starých přibližně 773 000 let zaplňuje jednu z největších mezer ve fosilním záznamu lidské evoluce a nabízí vzácný pohled na populaci stojící blízko kořenů linie vedoucí k druhu Homo sapiens.

Pes Robot v roce 1940 pronásledoval králíka a našel jeskyni Lascaux. Objev úchvatných maleb šokoval svět i Picassa. Dnes je vstup přísně zakázán.

Mimo souš a moře i vzduch v pradávných dobách ovládali obři. Impozantní tvorové, jejichž rozpětí křídel by v lidech dnes budilo hrůzu. Opravdu existující tvor, který vládl ve své době obloze, byl Argentavis magnificens.

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.

Před 9500 lety připravili lovci-sběrači v Malawi ženě důstojný pohřeb na hranici. Jde o nejstarší doloženou in situ kremaci dospělého člověka na světě.

Pravěká vodohospodářská zařízení odkryli odborníci z Archeologického centra Olomouc (ACO) na závěr záchranného výzkumu u Kojetína na Přerovsku. I další nálezy tu dokládají dlouhodobé osídlení této oblasti od pravěku po raný středověk.

Nové výzkumy ukazují, že i gigantičtí dlouhokrcí sauropodi dlouzí přes 30 metrů a vážící desítky tun mohli být výrazně zbarvení. Jaký by to asi byl pohled?

Zakrnělé horní končetiny mu nezabránily v tom, aby se z něj stal obávaný lovec jiných velkých dinosaurů. Mimo jiné byl příbuzným dalších podobně velkých dinosaurů.

Při pohledu na něj by člověk nevěděl, zda se dívá na rejnoka, orla, nebo je to vlastně celé žralok, jen s trochu jiným tělesným designem. Ovšem v období křídy mělo moře spoustu zajímavých obyvatel, kteří by nás dnes fascinovali.

Zdánlivě obyčejné naleziště v severní Africe vydalo důkaz, že i velmi staré lidské společnosti dokázaly vytvářet rituály pevně spojené s místem, pamětí a společným jednáním.

Magická krajina kolem Baltinglassu na východním pobřeží Irska je plná hradišť doby, která tam stojí už od doby kolem roku 3700 před naším letopočtem. Největší z nich je Brusselstown Ring, kde archeologové objevili přes 600 současně obývaných domů. Je to největší známé sídlo britského pravěku.

V severním Malawi byla objevena nejstarší známá kremace v Africe. Pohřební hranice stará 9 500 let dokládá nečekaně komplexní rituály lovecko-sběračských komunit a mění pohled na duchovní život pravěkých lidí.

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.

Jurský park patří k nejlepším filmům 90. let minulého století. Jak ale obstojí některé zajímavé zápletky jeho děje optikou současné biologie?

Dlouhý, hadovitý a rychlý, ve vodě postrachem všeho živého okolo. I když tak nepůsobil, byl vrcholovým mořským predátorem své doby.

Svou velikostí by strčil do kapsy dnešního ledního medvěda, zuby měl větší než T-rex, patřil mezi největší suchozemské masožravé savce v dějinách Země.

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.

Suchou nohou z pevninské Evropy na britské ostrovy? Naši prapředci tuto možnost mají. Existují i velké pevninské mosty v oblasti Indonésie a dojít se také z Tasmánie do Austrálie. Nejvýznamnějším územím je ale zřejmě Beringie, pás pevniny spojující Asii se Severní Amerikou.

Vymírání, které trvalo déle než všechny ostatní. Ušetřilo většinu souše, naopak zasáhlo moře a jeho obyvatele. Příčinou nebyl ani vulkanismus, ani zalednění, ale anoxie a překvapivě - rostliny. To byla krize na konci devonského období.

Nové nálezy v Británii posouvají nejstarší známé kontrolované rozdělávání ohně zhruba o 350 000 let dozadu. Vědci našli 400 000 let starou pálenou hlínu, pazourkové sekery rozlámané intenzivním žárem a dva úlomky pyritu.

Londýn - Vědci v Británii naznačují, že se lidé mohli naučit rozdělávat oheň mnohem dříve, než se dříve předpokládalo. Objevili totiž důkazy o tom, že k úmyslnému zakládání ohně docházelo na území dnešní východní Anglie už asi před 400.000 lety. Nálezy popsané v odborném časopise Nature tak posouvají nejstarší známé kontrolované rozdělávání ohně zhruba o 350.000 let, píše agentura AP.

Snadno, rychle a spolehlivě. Takové bylo motto vynálezců přístrojů, jež měly lidstvo zbavit galejí složitých aritmetických výpočtů. S naplněním vize prakticky využitelných kalkulátorů se potýkali i velikáni vědy, jako byl Blaise Pascal či Wilhelm Leibniz.

Lidstvu nejspíš nejznámější vymírání v dějinách planety Země, i když ne to největší. Asteroid, který způsobil řetězec událostí, kvůli kterým dinosauři vymřeli. A evoluce otevřela dveře novým možnostem – a později i lidem.

Nový výzkum mamutích obydlí z dnešní Ukrajiny ukazuje, jak si lidé doby ledové dokázali ze zvířecích kostí a kůží vytvořit promyšlená a dlouhodobě využívaná útočiště v extrémním klimatu.

U západního pobřeží Francie archeologové objevili rozsáhlou kamennou stavbu, která byla vybudována před více než sedmi tisíci lety a dnes leží pod hladinou Atlantského oceánu. Podle odborníků jde o jednu z nejstarších a největších známých lidských konstrukcí tohoto typu v Evropě. Nález přináší nové poznatky o technických schopnostech pravěkých pobřežních komunit i o jejich reakci na proměny klimatu.

77 milionů let zpětně, v období pozdní křídy, se na scéně ve světě dinosaurů objevil Daspletosaurus. Elitní křídový zabiják, který vládl předtím, než připravil pomyslnou půdu pro Tyrannosaura rexe.

Obří teropod, který se ovšem zásadně lišil od svých blízkých masožravých příbuzných. Metr dlouhé drápy by byly skvělou zbraní pro chycení kořisti, ovšem therizinosaurus se živil převážně rostlinami.

Kam kráčí sci-fi pravěk?

Experiment evoluce, ani dinosaurus, ani savec. Démon z permského světa, kde budil hrůzu svými rohy. Svým způsobem připomíná jakési mytologické zvíře.

Období křídy před 98 miliony let bylo plné rozmanité fauny. Život patřil jak masožravcům, tak býložravcům. Každý den ale byl ale pro spoustu zvířat stresem. Pochodoval tu totiž netvor, před kterým všichni utíkali. Král všech – Siats meekerorum.

Hračky jsou součástí lidského života už po tisíce let. Z jednoduchých domácích výrobků se postupně proměnily v propracované předměty starověkých kultur. Vyprávějí příběh dětství v minulosti – o hrách, učení i napodobování světa dospělých.

Věstonická Venuše je datovaná do dob 29 000 až 25 000 let př. n. l. O dalších pět tisíc let blíže naší době pokrývají ještě obrovské kontinentální ledovce téměř polovinu Severní Ameriky, Evropy i části Asie.

Jizvy na lebce, nikoliv po celém těle. Důkaz toho, že už má leccos za sebou a nebojí. Kdo se s ním pustí do boje, měl co dělat. Agresivní predátor, který se ničeho nezalekl.

V severní Itálii došlo k objevu, který nadchl vědce i veřejnost a připomněl, že i zdánlivě dobře prozkoumaná krajina může skrývat překvapení z hluboké minulosti. V oblasti národního parku Stelvio v italském regionu Lombardie, vysoko v Alpách, bylo v září identifikováno obrovské množství dinosauřích stop starých přibližně 210 milionů let. Agentura AP zprostředkovala tento týden video.

Věděli jste, že na Kutnohorsku bývalo moře? Důkazem je kopec Kaňk u Kutné Hory, který je ve skutečnosti pozůstatkem příbojového útesu s množstvím

Na hřbetě podobná plachta, i když ne tak velká. Dravý dinosaurus, žijící v období křídy, příbuzný s hrozivým Spinnosaurem. Na scénu přichází Suchomimus tenerensis.

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.

Na první pohled mají hodně společného. Jsou to plazi, mají spoustu zubů, jsou staří a nebezpeční. Ale zatímco dinosauři už dávno zmizeli z povrchu Země (nepočítáme-li ptáky), krokodýl tady pořád je.

Smilodon populator nebyl tygr ani lev. Byl to těžký, svalnatý lovec, který spoléhal na jeden přesný výpad. Jeho příběh ukazuje, jak nebezpečná může být dokonalá specializace.

Anakondy byly opravdovými obry mezi hady už před 12,4 miliony let, prokázaly to fosilie z Jižní Ameriky. Podle všeho tihle hadi už tenkrát dosáhli své maximální velikosti a od té doby se nezmenšili. Přestože se jejich prostředí změnilo a mnoho jiných tehhdejších obrů je dnes mnohem drobnějších.

Stegosauridi byli býložraví ptakopánví dinosauři charakterističtí svými obrannými anatomickými prvky - výraznými hřbetními deskami a kostěnými bodci na ocase. Kteří z nich ale byli největší?

Dorůstat měl až do délky 15 metrů a vážil prý kolem tuny. Řeč je o obřím hadu zvaném Titanoboa, jenž byl dlouhou dobu považován za největšího hada, který kdy obýval naši planetu. Až v roce 2024 se zjistilo, že možná existoval ještě větší pravěký had.

Nejnovější objev přepisuje dějiny lidstva. V Anglii byly nalezeny důkazy, že naši předci ovládli oheň mnohem dříve, než se dosud myslelo. A to o stovky tisíc let!

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.

Ve většině masových vymírání v historii planety byla hlavní příčinou sopečná činnost. Ovšem v případě ordovicko-silurského vymírání to byl pravý opak – naopak se ochladilo tak, že to pro spoustu živočichů znamenalo konec.