Po čtrnácti měsících od incidentu, kdy se zfanatizovaný dav vlámal do soudní síně, kde mělo proběhnout odvolací jednání s dezinformátorkou Janou Peterkovou, stanuli tři z účastníků před soudem. Respektive, všichni svorně po přečtení obžaloby podle svých slov „ukončili soudní řízení“ a víceméně dobrovolně opustili jednací síň. Soudkyně tak dál pokračovala v jejich nepřítomnosti.

O jedno z největších diplomatických faux-pas v historii se postaral někdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov, když 12. října 1960 během Valného shromáždění OSN začal na znamení svého nesouhlasu mlátit uprostřed plného sálu botou do stolu. „Jseš chudej Filipíňák! Blbej poskok a lokaj imperialistů!“ křičel k tomu lídr SSSR na šéfa filipínské delegace Lorenza Sumulonga, jehož otázka Chruščova rozčílila. Sumulong tehdy na půdě OSN vyjádřil podivení nad tím, že SSSR napadá Západ za jeho imperialismus, a sám na druhou stranu spolkl a kočíruje celou střední a východní Evropu. Taková „opovážlivost“ diplomata rozvojové země prvního tajemníka sovětských komunistů rozpálila doběla. A aby své reakci dodal na významu, začal botou bušit do řečnického stolku. Během let se ovšem objevily různé verze toho, jak se bota v Chrušovově ruce ocitla a jestli s ní vůbec mlátil. Kromě kontroverzního projevu v OSN se Chruščov do povědomí zapsal i jinak. Poprvé nejspíše projevem na sjezdu sovětských komunistů v únoru 1956, kterým odhalil zločiny svého předchůdce Josifa Stalina a zahájil tak „dobu tání“. Za jeho vlády však také rozdrtily sovětské tanky povstání v Maďarsku a v roce 1962 sovětský pokus instalovat rakety na Kubě přivedl svět na pokraj jaderné války.

Kliďas nenásilně zneškodní nalitého řidiče v protisměru. Psychopat si dá jízdu v protisměru, na ledu a s celou rodinkou ve voze. A smolař tentokrát potká stádo krav opravdu hodně zblízka.