Před 14 minutami
Na základě našeho článku o pádech domů v jihlavském centru před více než 60 lety se nám podařilo vypátrat pamětníka. Je jím Miroslav Marek, který působí jako tajemník Spolku pro starou Jihlavu. V době „velké vody“ v Jihlavě žil s rodiči v Husově ulici, která patřila k nejpostiženějším. V důsledku povodní po oblevě se zřítilo v roce 1965 v Jihlavě sedm domů a dalších 22 jich bylo poškozeno. Později město přiznalo, že poškozených domů ve městě je dokonce několik set. „V té době mi bylo nějakých 15 roků. Vnímal jsem jako mladý člověk, že se tam něco děje,“ zahájil své vyprávění. Vzpomněl si na dům, jenž je vyfotografovaný ve výtisku časopisu Lidé a země, který o povodních v Jihlavě informoval. Konkrétně šlo o článek nazvaný Jihlava – město slavné minulosti, který napsal J. Jedlička. „Je s podivem, že si na ten dům pamatuji. Celá stěna sjela do Husovy ulice, to už byli lidi z něj vystěhovaní. Pamatuji si, že v tom domě bydlela paní Slavětínská,“ zavzpomínal Marek. Jméno si pamatuje, protože jeho rodiče měli s paní Slavětínskou nějaké kontakty a vazby, protože tam obě rodiny bydlely v ulici od konce války. „Některé domy byly silně podmáčené a radnice nebo stavební úřad rozhodly, že lidé musí pryč. Noční evakuace si nevybavuji. Situace ale byla rozhodně hodně špatná,“ popsal. Doplnil, že nejhůře byl poškozen uvedený dům a pak nedaleká stavba v Husově ulici, kde podle něho měli „rybárnu“ Smutkovi. „Ty dva domy byly asi nejhůře poškozené a později byly zdemolovány. Úplně je srovnali se zemí,“ pokračoval Marek. Doplnil, že ostatní domy se začaly postupně opravovat. Do jaké míry byly domy zrekonstruované, si jako kluk školou povinný tehdy nevšímal. Dva roky zavřená ulice Podívat se do zničených domů je nelákalo. „Z pohledu nás kluků to bylo zajímavé, ale moc jsme se tam ze zvědavosti neodvažovali, to určitě ne. Obávali jsme se, aby to na nás nespadlo,“ řekl tajemník Spolku pro Starou Jihlavu. Odhadl, že po zřícení domů byla Husova ulice asi dva roky neprůjezdná. Nejprve došlo k odklízení následků z vozovky. Poté přišly na řadu poškozené domy. „Přijely nějaké stroje a začaly to rozebírat a odvážet pryč. Pak se tam začalo stavět. Došlo k předláždění té ulice, protože to bylo propadané,“ přiblížil. V Husově ulici žil do roku 1974, kdy se oženil a odešel s manželkou bydlet jinam. Po článku, který vyšel v JL, se vrátil ke knize jihlavského badatele Ladislava Vilímka I domy umírají vstoje. Píše se v ní i o jeho rodném domě v Husově 27. Informace však shledal neúplnými. „On tam uvádí nějaké dvě osoby beze jména spíše s funkcemi a nepíše, co se v domě dělo,“ podotkl. Marek zmínil, že v domě bydlela před válkou německá rodina Antesových. Na jeho dvoře provozovala chemickou čistírnu. Dva jejich synové za války bojovali ve Wehrmachtu. Po válce byla rodina odsunuta. „Když mi bylo deset let, tak jednou někdo zazvonil a maminka šla otevřít. Byl jsem ze školy už doma. Tam stála paní a byla to původní obyvatelka domu paní Antesová,“ hovoří o pozoruhodném setkání. Podle něho přijela tehdy Antesová do Československa a chtěla navštívit dům, kde bydleli. „Moje maminka uměla perfektně německy a tak si povídaly. Nevím, o čem se tehdy bavily,“ poznamenal. Prezident v domě Miroslav Marek dále zmínil, že ve dvoře domu Husova 27 byla po válce krajská prodejna Mototechny. Jednoho dne se ve dvoře domu objevil muž, který se později stal prezidentem Československa. „Sám jsem ho neviděl, ale vyprávěl mi o tom tatínek. Jednoho dne přišel bývalý voják, ministr národní obrany a poté účetní JZD Hroznatín Ludvík Svoboda pro objednaný motocykl,“ upřesnil. Říká, že povodně roku 1965 se jejich domu nedotkly. Pouze měli zatopené sklepy. Pamatuje si, ž
