Před 18 minutami
Středem zájmu zastupitelstva byly dvě problematické nemovitosti. Zvláště v prvním případě se už dá oprávněně mluvit o domě hrůzy. Jedná se o opuštěnou prvorepublikovou vilu v Blanické ulici, kam musí opakovaně vyjíždět strážníci Městské policie Olomouc. Jen za loňský rok tady dvakrát hořelo, z toho jednou byl během požáru zraněn člověk. Majitel dům nedokáže řádně zabezpečit či opravit a nechce jej ani odprodat městu. Druhým objektem, který vyvolává obavy okolí, je opuštěná nemovitost v městské části Černovír poblíž Klášterního Hradiska, kde přespávají bezdomovci a narkomani. „Město u těchto nemovitostí spolupracuje s policií, hygienou, hasiči a dalšími odbornými složkami. Možnosti, jak majitele přimět k součinnosti, jsou přitom velmi omezené, a zvýšení daně je jedním z nástrojů, které město může využít,“ řekla primátorka Miroslava Ferancová. Návrh získal podporu napříč politickým spektrem. Už před hlasováním jej podpořila například zastupitelka Dominika Kovaříková. „Vlastnické právo je totiž sice na jednu stranu garantováno Listinou základních práv a svobod, na druhou stranu ale tatáž Listina říká, že vlastnictví zavazuje. Vlastník nemůže při výkonu svého vlastnického práva, kam spadá i naprostá pasivita ve vztahu ke své věci, způsobovat nepřiměřenou újmu svému okolí, což se ale právě v případě vily hrůzy už pěknou řádku let děje,“ uvedla na svém FB profilu před hlasováním opoziční zastupitelka Dominika Kovaříková. Olomouc při tomto kroku využila změnu legislativy. Ta dává obcím možnost u konkrétních nemovitostí upravit výši daně z nemovitosti v případě, že jejich stav nebo způsob využívání přináší okolí problémy, tedy takzvané negativní externality. „Zákon, který nám dovolil začít používat tento nástroj, je zaměřený na možnost převodu zvýšené daně na eliminaci a úhradu nákladů, které vznikají v důsledku toho, co daná nemovitost způsobuje,“ řekl první náměstek primátorky Otakar Štěpán Bačák. Olomouc není prvním městem, v minulosti už tento postup vyzkoušela například Břeclav, Ústí nad Labem či nedaleké Loštice a uvažují o něm i na dalších místech. „Možnosti města, jak vlastníky přimět k nápravě, jsou velmi omezené. Stavební úřad může na základě podnětu nařídit pouze nejnutnější zabezpečení stavby, pokud bezprostředně ohrožuje okolí. To však neřeší dlouhodobou nefunkčnost objektu ani jeho celkový dopad na veřejný prostor,“ komentuje téma Šárka Havelková Seifertová, starostka Loštic, kde k podobnému kroku přistoupili už loni. „U nás jsme zatím k zavedení zvýšené sazby daně u takových nemovitostí nepřistoupili. Nadále upřednostňujeme především vzájemnou komunikaci a dohodu mezi obcí a vlastníky. Přesto nelze v budoucnu vyloučit, že v krajních případech bude tento nástroj využit,“ uvedl starosta Bystrovan Libor Žižka. V Olomouci je celoměstský koeficient daně z nemovitosti nastaven na úrovni dva, přičemž maximální hodnota může dosáhnout hodnoty pět. „U první nemovitosti v Blanické ulici máme nastavenu hodnotu nejvyšší, protože tam vidíme největší závažnost externalit, které budova působí,“ vysvětlil dále Bačák. U druhé nemovitosti je koeficient stanoven na hodnotě tři a půl. „Je to z toho důvodu, že vidíme, že s tím majitelé začínají něco dělat. Koeficient je má vlastně povzbudit k další činnosti,“ dodal náměstek. Olomoucké zastupitelstvo tedy nyní schválilo opatření obecné povahy, které u obou problémových objektů zvýší daň z nemovitosti. Celý proces vydání opatření obecné povahy se ovšem skládá ze dvou kroků. Nejprve je nutné zveřejnit záměr a poté musí uplynout zákonná lhůta pro možnost vyjádření. Pokud nepřijdou žádná odvolání, která by bylo nutné postoupit příslušné
