Růžolící andělíčci obklopení modrou, červenou a zlatou barvou neztratili nic ze svého lesku. Tři fresky ze 17. století byly ukryty pod falešným stropem místnosti v římském paláci Villa Farnesina.

„Čajka“ znamená česky Racek – a to byla jen jedna z několika názvových eventualit, když se před bezmála sedmdesáti léty začalo rodit tohle velkolepé vozidlo. Znali jsme jej z vládních kolon, z televizních přenosů slavností takzvaných „socialistických“ nebo „lidově-demokratických“ zemí a návštěv politiků v krajích své působnosti. Čajka nezapřela stejně jako téměř všechna sovětská osobní vozidla této třídy zaoceánský vzor… Před započetím samotné cesty časem do poloviny padesátých let si ujasněme jedno: autor článku se veškerým způsobem vyhýbá zpolitizování tématu sovětských automobilů vzhledem k dnešním událostem v bývalé šestině světa. Není totiž snad nic lacinějšího a nesmyslnějšího než přidávat osobním automobilům vlastnosti jejich uživatelů.