Prezident Petr Pavel s manželkou Evou završují oficiální návštěvu Austrálie. Během pětidenní cesty absolvovali řadu rozhovorů a schůzek, čas si ovšem našli i na návštěvu národní rezervace Tidbinbilla, kde pozorovali klokany a koaly, Eva Pavlová navštívila záchrannou stanici vombatů a společně si prezidentský pár prohlédl mimo jiné Adelaidskou botanickou zahradu a Operu v Sydney.

Kdo posbírá ceny v hudební anketě Český slavík? To se dozvíme už dnes večer. Než ale budou vítězové pro rok 2024 vyhlášeni, můžete se s námi vrátit do let minulých. Připomeňte si, které hvězdy se na slavnostní večer oblékly nejlépe a komu to naopak moc nevyšlo.

„Málo slimáčků a hodně kapustičky“ – tak by se daly charakterizovat požadavky na přidělení či nákup velmi oblíbeného Barkasu 1000 (zpočátku zvaného Barkas B 1000). Absolutně nedostatkový model lehkého přepravníku požadovaly obchody, zásobování, servisní střediska, podniky místního hospodářství, ale i soukromé osoby. Většinou ale marně. A podobná situace byla i v zemi jeho vzniku… Nedávno jsme se vrátili proti proudu času za poněkud dramatickými a poté i politicky a hospodářsky nesnadnými okolnostmi vzniku prvního Barkasu V901. Ten byl přímým následovníkem před- i poválečného dodávkového a lehkého užitkového vozidla Framo. Jeho kořeny jsme odkryli v předválečném Německu, ale po rozdělení bývalé Třetí říše továrna územně spadala do východní zóny. Tato geografická „schválnost“ měla na další dění zásadní vliv.

Tradiční bednářské řemeslo si jako světovou raritu stále živě udržuje pivovar Plzeňský Prazdroj. Osmičlenná parta bednářů vyrábí a stará se o ležácké sudy tak, jako tomu bylo před 181 lety, kdy byl pivovar zakládán. Řemeslo málem zaniklo v době, kdy se k transportu piva začaly používat sudy kovové. Umění zdejších bednářů ovšem přetrvalo, předává se z generace na generaci a bylo zapsáno do národního seznamu kulturního dědictví. Nyní v Plzni usilují o záznam na seznam UNESCO.