Dobrovolnická divize SS Prinz Eugen byla jednou z nejnechvalněji proslulých formací Waffen-SS operujících na Balkáně během druhé světové války. Divize byla vytvořena nacistickým Německem na konci roku 1941 a byla tvořena převážně etnickými Němci (Volksdeutsche) žijícími v Jugoslávii a okolních regionech. Jejím hlavním úkolem nebyla klasická válka, ale potlačování odporu prostřednictvím teroru, kolektivních trestů a masových vražd. Po německé invazi do Jugoslávie v dubnu 1941 čelily nacistické okupační úřady rostoucímu partyzánskému odporu v Srbsku, Bosně, Černé Hoře, Chorvatsku a Kosovu. Aby Berlín toto hnutí zničil, nasadil divizi Prinz Eugen do série takzvaných protipartyzánských operací. Ve skutečnosti byly tyto kampaně zaměřeny stejně proti civilistům jako proti bojovníkům. Vesnice byly vypalovány, rukojmí popravováni a celé komunity vyhlazovány s cílem zastrašit obyvatelstvo a odříznout odpor od podpory. Pod velením velitelů, jako byli Artur Phleps, Carl von Oberkamp a později August Schmidhuber, spáchala divize jedny z nejhorších zvěrstev v regionu. V Srbsku a Bosně byli civilisté stříleni za údajné vazby na partyzány, uprchlíci byli napadáni a vězni popravováni bez soudu. Během velkých operací, jako byla Operace Weiss, a pozdějších ofenziv v Černé Hoře a Chorvatsku byly zavražděny tisíce civilistů — včetně žen, dětí a starých lidí. Celé vesnice zmizely z mapy a zůstaly po nich pouze masové hroby a trosky. Divize Prinz Eugen se také podílela na holokaustu v Jugoslávii, pomáhala při pronásledování a vraždění Židů a účastnila se brutální okupační politiky po boku Wehrmachtu a dalších jednotek SS. Dokonce i spojenci Osy protestovali proti excesům této divize, ale během války nenásledoval žádný skutečný trest. Po porážce Německa přišla spravedlnost rychle a brutálně. Vysoce postavení velitelé byli dopadeni, souzeni a popraveni v Jugoslávii. Tisíce řadových příslušníků byly zabity při poválečných represích partyzánských sil. Osud divize Prinz Eugen zůstává jasným příkladem toho, jak se nacistická protipartyzánská válka změnila v kampaň masového vraždění — a jak lidé odpovědní za tyto zločiny nakonec zaplatili za své činy. || Vypravěč: Luboš Novák

Císařův pekař a Pekařův císař patří k českým filmům, které diváci znají téměř nazpaměť. Za dokonale působivými kulisami a slavnou dvojrolí Jana Wericha se ale skrývá pořádně komplikované natáčení.