Na konci dubna roku 1945 vstoupili američtí vojáci do nenápadného Bavorského města jménem Dachau, které měli osvobodit. Ikdyž měli ponětí o zajateckých táborech, to co za branami koncentračního tábora Dachau spatřili, bylo absolutně za hranicí lidského chápání. S vojáky zvyklými probojovávat se dlouhé měsíce blátem, krví a ohlušující dělostřelbou to zamávalo takovým způsobem, že okamžik, který měl být symbolem osvobození, se během několika minut proměnil v něco mnohem temnějšího. Co se tedy skutečně stalo poté, co Američané otevřeli brány Dachau? A proč se o této kapitole dějin dlouho moc nemluvilo? Na to se právě teď zaměříme.

Oranžové světlo se vpíjí do očí a tělo reaguje dřív než rozum. Něco se vrací. Ne jako vzpomínka, ale jako tlak, který známe až příliš dobře. Kolik z nás skutečně odešlo ze třídy, do níž jsme byli kdysi dávno posazeni?