Před 14 minutami
Doma, respektive v pracovní kanceláři, má spoustu medailí z běžeckých závodů. Kromě tohoto sportu je Jaroslav Marek z Jihlavy obrovským fanouškem fotbalu. Když hrál český národní tým na letošním mistrovství světa proti domácímu Mexiku, na Aztéckém stadionu osobně držel palce. „Na celém tom výletu mě nejvíce překvapilo letiště v Mexiko City,“ prozradil. Proč zrovna letiště? Na to, jak je obrovské, hrozně rychle funguje. Jako největší letiště v Latinské Americe odbaví přibližně 50 milionů cestujících ročně. Při mistrovství světa byl podstatně větší „nával“, přesto jsem byl zhruba 45 minut po dosednutí letadla na hotelu, a to včetně pasové kontroly, sehnání taxíku a sedmikilometrového přejezdu na hotel. Ještě něco vás překvapilo? Jak tam bylo bezpečno, jak všechno fungovalo a jak se Mexičané umějí postarat o fanoušky. Báječná, přímo neskutečná atmosféra a miliony lidí v ulicích, hlavně Mexičanů a také Kolumbijců, kteří tam pracují. Mexické ulice jsou opravdu bezpečné? Neustále posloucháme zprávy o řádění drogových kartelů a různých gangů… Žádné nebezpečí jsem nepocítil. Kdybych neznal Mexiko City a místní obyvatele z cestopisů, tak kdybych se probudil v centru, napadlo by mě, že jsem někde ve Španělsku. Nejdete-li do postranních ulic, je městské centrum čistší než leckde v Evropě. Byl to drahý výlet za fotbalem? Rád to prozradím. Drahá byla hlavně letenka, která stála 25 tisíc korun. Týdenní ubytování ve tříhvězdičkovém hotelu stálo 10 tisíc. Na místě jsem utratil se vším všudy pět tisíc. Jídlo je v Mexiku mnohem levnější než u nás, metro skoro zadarmo, protože vychází asi na šest korun, výlety po památkách rovněž levné. Takže jste se měl skvěle… Naprosto super (úsměv). Jediné zklamání panovalo z předvedené hry a výsledků českého týmu, ale atmosféra kolem mistrovství světa mi to bohatě vynahradila. Víte, co mě mrzí? Povídejte… Čeští fanoušci u nás doma. Místo toho, abychom všichni měli radost a vážili si toho, že reprezentace po 20 letech startovala na mundialu, drtivá část fotbalové veřejnosti ji „hejtovala“ od prvního do posledního dne. Fanoušci jiných států také kritizovali, ale v první řadě si užívali šampionát jako takový. Přímo na místě jsou to nepopsatelné chvíle. Odjíždíte s tím, že výkon národního týmu vás zklamal, ale jak jsem řekl, celá ta atmosféra je unikátní zážitek, na který budete vzpomínat do konce života. Nicméně ani vás čeští fotbalisté herně nenadchli, je to tak? Jsem zklamaný ze zápasů proti Jižní Koreji a Jihoafrické republice, ve kterých jsme navzdory předvedené hře paradoxně sahali po bodech. Chybělo hrozně málo, abychom měli čtyři body, postoupili ze skupiny a šli na Kanadu. Kdo ví, možná bychom se dostali i do osmifinále. Asi nám to fotbalový Bůh vrátil za baráž, ve které jsme nehráli extra fotbal, ale díky štěstí a obrovské vůli jsme dvakrát postoupili na penalty. Jak obtížná byla koupě vstupenky na zápas mistrovství světa? Moc ne, protože Fotbalová asociace České republiky nastavila prodej spravedlivě do tří kategorií. Jako první si mohli koupit vstupenku fanoušci chodící pravidelně na reprezentační zápasy. Následně fanoušci, kteří byli na nějakých zápasech, a poté zbytek zájemců. Čím dále se mistrovství světa koná, tím lépe seženete vstupenku, protože tam jedou jenom skalní fanoušci. Více v tištěném vydání JL s datem 17. 7.
