Poté, co se 6. června 1944 vylodily jednotky západních Spojenců na plážích Normandie a zahájily dlouho plánovanou ofenzívu v západní Evropě, postupovaly přes Francii a Benelux, bojovaly s opevněnými německými silami a osvobozovaly jedno okupované území za druhým. Při postupu na německém území odhalili spojenečtí vojáci skutečný rozsah nacistických zvěrstev. V táborech jako Buchenwald, Mauthausen a Dachau našli masové hroby, plynové komory a přeživší na pokraji smrti – děsivé důkazy holokaustu. Nacisté zavraždili odhadem šest milionů Židů v celé Evropě v rámci státem organizované genocidní kampaně, která zahrnovala deportace, nucené práce a industrializované masové vraždění ve vyhlazovacích táborech jako Osvětim, Treblinka a Sobibor. Na jaře 1945 se nacistické Německo hroutilo jak na východě, tak na západě. Jeho dopravní systémy byly paralyzovány, města ležela v troskách a velitelé wehrmachtu, německých ozbrojených sil, začali ignorovat Hitlerovy zoufalé rozkazy bojovat do posledního muže. Mnozí se místo toho snažili kapitulovat Američanům nebo Britům v naději, že se nedostanou do rukou Sovětů. Němečtí vojáci ve velkých počtech skládali zbraně, často bez odporu...

Na první pohled působí psychiatrická nemocnice v Dobřanech jako běžný zdravotnický areál. Málokdo ale ví, že se zde za druhé světové války odehrávala část nacistické „Akce T4“ - programu, jehož cílem bylo systematicky vraždit lidi s postižením.